Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Naučná stezka „Po stopách války z roku 1866 na Přerovsku“

Po stopách války

Projděte se virtuální naučnou stezkou „Po stopách války z roku 1866 na Přerovsku“, která vás zavede na nejvýznamnější místa červencové bitvy prusko-rakouské války v okolí Přerova

Základní údaje: 

Zřizovatel: Statutární město Přerov ve spolupráci s Komitétem pro udržování památek z války roku 1866

Rok zřízení: 2016

Délka: 7,5 km

Počet zastavení: 4

ikona souboruPrůvodce naučnou stezkou

Dostupnost: Stezka začíná před městským hřbitovem v Přerově, kde je umístěna první informační tabule, dále povede k pomníku věnovanému 151 pruským vojákům na městském hřbitově a odtud zamíří přes centrum Přerova do Přerova-Dluhonic k pomníku nad hroby padlých vojáků v blízkosti hřbitova. Zakončena je v Rokytnici u místního hřbitova. Trasa, která je vhodná pro motorizované a cyklisty, není značena turistickými značkami, ale je vedena lehkým a dostupným terénem po místních komunikacích (část i cyklotrasou č. 5042). Schůdná je za každého počasí. Naučná stezka nepřímo navazuje na naučnou stezku „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

Krátce z historie:

Soupeření Pruska a Rakouska o vliv nad Německým spolkem vyvrcholilo válkou, která v horkém létě 1866 prošla územím Čech a Moravy, kde za sebou zanechala značné škody a zásadně ovlivnila další politický vývoj celého středoevropského prostoru.

Jedním z měst, která přímo pocítila tíhu válečných událostí, byl i Přerov, v jehož okolí se 11. července 1866 utábořil rakouský I. armádní sbor generálmajora Leopolda von Gondrecourta. Sbor byl značně prořídlý po těžkých bojích, jimiž prošel v severních a východních Čechách, a v okolí Přerova si vyčerpaní vojáci konečně mohli odpočinout a doplnit svou výzbroj a výstroj.

pruský generálmajor Julius von Hartmann, obrázek se otevře v novém okněJiž 15. července však pronikly do okolí Tovačova jednotky pruského I. armádního sboru generála pěchoty Adolfa von Bonina a jízdní divize generálmajora Julia von Hartmanna a v průběhu několikahodinového boje donutily k ústupu rakouský VIII. armádní sbor, který se přesouval od olomoucké pevnosti ke Kojetínu a dále k Vídni. Hlavním cílem této pruské operace byl výpad k Přerovu, kde mělo být zničeno telegrafní vedení a přerušena železniční trať. Díky statečné obraně části rakouského 71. pěšího pluku, která obsadila Tovačov, se však podařilo Prusům uvolnit cestu na Přerov až v odpoledních hodinách 15. července. 

Generálmajor Hartmann shromáždil pro úder na Přerov veškeré své jednotky, které ještě byly schopny boje a s 8 ½ eskadronami jízdy (přibližně 1 200 jezdců), jednou dělostřeleckou baterií se šesti děly a jednou setninou pěchoty se vydal okolo 15. hodiny k Dluhonicím. Po překročení řeky Bečvy zjistil, že u Dluhonic a Rokytnice stojí silná uskupení rakouské pěchoty. Jednalo se o brigády plukovníků Cattaneiho a Hohendorfa, každá sestávající ze dvou pěších pluků, jednoho praporu polních myslivců a jedné dělostřelecké baterie. Další tři brigády rakouského I. armádního sboru se v té době nacházely přímo v Přerově a v jeho jižním okolí. Celkem zde měli Rakušané k dispozici přibližně 15 000 vojáků.

Srážka u Dluhonic a Rokytnice 1866, obrázek se otevře v novém okně

Hartmann nezaváhal a ihned vydal povel k útoku. Pruská jízda opakovaně útočila na rakouskou pěchotu, která byla nucena vytvořit obranné čtverce (tzv. karé) a zanedlouho se obě rakouské brigády daly na ústup. Prostor mezi Rokytnicí a Přerovem ovládla pruská jízda, které se navíc podařilo napadnout velký rakouský trén u Předmostí a zajmout značný počet zajatců. Výsledek srážky doslova v poslední minutě zvrátil překvapivý útok rakouského 12. husarského pluku, který stál v záloze za Dluhonicemi a jemuž se podařilo odradit Prusy od dalších útoků a také osvobodit značný počet v předchozím boji zajatých rakouských vojáků. Okolo 17. hodiny musel generálmajor Hartmann uznat, že Přerov je hájen příliš silnými jednotkami nepřítele a stáhl se zpět k Tovačovu.

V noci postupně Přerov opouštěly jednotlivé brigády rakouského I. armádního sboru a 16. července 1866 v odpoledních hodinách do města přišla pruská armáda. Okolo 23. hodiny vyhodili pruští ženisté do vzduchu jednu část železničního mostu přes Bečvu. Vzhledem k tomu, že se již v okolí města žádné rakouské jednotky nenacházely, zkomplikovala si tak pruská armáda především přepravu vlastních posil ze Slezska.

Jako němý svědek krvavých událostí válečného roku 1866 se do dnešních dnů dochovalo v Přerově, Dluhonicích a Rokytnici několik pomníků a válečných hrobů.

Statutární město Přerov se ve spolupráci s Komitétem pro udržování památek z války roku 1866 se rozhodlo u příležitosti 150. výročí prusko-rakouské války vybudovat naučnou stezku, která by přivedla návštěvníky na místa nejvýznamnějších událostí a informovala je o bojových operacích v okolí města a také o epidemii cholery, která Přerov v roce 1866 zasáhla a vybrala si vysokou daň mezi jeho obyvateli. Stezka byla slavnostně otevřena 28. května 2016.

ikona souboruPlakát k otevření naučné stezky


Jednotlivá zastavení

1. Prusko-rakouská válka v roce 1866

Trasa naučné stezky začíná jen pár metrů od hlavního vchodu přerovského hřbitova na ulici 9. května a na centrální informační tabuli kde nás seznámí s průběhem prusko-rakouské války, bitvou u Tovačova a událostmi roku 1866 ve městě Přerově.

ikona souboruNáhled tabule č. 1

2. Cholera a její epidemie v roce 188

Pomník, obrázek se otevře v novém okněHlavním vchodem vstupujeme do areálu hřbitova, kde se záhy dostáváme k druhé informační tabuli umístěné vedle pomníku pruských vojáků, v blízkosti rozhraní nového a starého hřbitova. Informační tabule popisuje epidemii cholery v roce 1866, její oběti z řad pruských vojáků i civilního obyvatelstva města a vznik pruského pomníku. Poukazuje na dvě další místa hřbitova - na místo s uloženými ostatky ze zrušeného hřbitova a na hrobku rodiny Psotovy, v níž je pamětní deska starosty Přerova Františka Kramáře. Dostáváme informaci o přeměně bývalých kasáren na pruský lazaret a o místě bývalého evangelického hřbitova, kde jsou dosud pochováni zemřelí Prusové a kde původně stál evangelický kostelík a pomník 1866, u kterého nyní stojíme.

ikona souboruNáhled tabule č. 2

Pomník obětí bojů 1866, obrázek se otevře v novém okně3. Srážka u Dluhonic a Rokytnice – 1. fáze – zahájení

Opouštíme městský hřbitov a po místních komunikacích se vydáváme do místní části Přerova - Dluhonic, a to až k hřbitovu místnímu. Tady nás informační tabule seznamuje s první fází bojů v prostoru Dluhonice – Rokytnice, s nedalekým pomníkem obětí bojů 1866 a s dalšími dvěma památkami na rok 1866 – křížem a Božími mukami.

ikona souboruNáhled tabule č. 3

4. Srážka u Dluhonic a Rokytnice – 2. fáze – závěr

Dluhonice opouštíme po málo frekventované komunikaci (cyklotrasa č. 5042) směrem na Rokytnici, kde se poptáme opět po hřbitově. Na tabuli umístěné před vstupem na hřbitov jsou informace popisující druhou fázi bojů v prostoru Dluhonice – Rokytnice, ústup rakouského vojska z prostoru Přerovska a zjišťujeme podrobnosti o kříži na hrobě obětí bojů na hřbitově. Získáme informace o péči o památky z války roku 1866 a zjistíme, že z Rokytnice se můžeme přesunout do Tovačova, který má naučnou stezku „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

ikona souboruNáhled tabule č. 4


Bývalý evangelický hřbitov v Přerově, obrázek se otevře v novém okně5. Bývalý evangelický hřbitov v Přerově

Doplňková tabule (na mapě v průvodci zastavení č. 5) byla realizována na podzim 2016 v prostoru za dnešním hlavním vlakovým nádražím.

ikona souboruNáhled tabule č. 5


Tak šťastnou cestu.


27. 5. 2016 14:11:47 - aktualizováno 16. 6. 2017 14:16:15 | přečteno 1156x | webmaster


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 20769910
Za týden: 46813
Za den: 6922
Online návštěvníků: 42
 
load