Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Vývoj krajiny v Předmostí

Geologický a geomorfologický vývoj území

PředmostíPředmostí je díky své strategické poloze v ústí Moravské brány svědkem její bohaté prehistorické minulosti. Tento významný evropský přírodní koridor představoval přirozenou spojnici povodí Dunaje a Visly. Již od pravěku se zde setkávaly nejstarší obchodní komunikace a samotná vyvýšenina Předmostí nabízela příhodné podmínky pro rozvoj osídlení. K tomu ji předurčovala poloha nad pravidelně zaplavovaným údolím Bečvy, chráněná od severu Oderskými vrchy. Údolí, tvořené mocným sprašovým pokryvem a říčními naplaveninami, bylo na povrchu díky záplavám pokryté úrodnými černozemními a nivními půdami. Svou roli jistě sehrála i existence pramenů nezamrzající minerální vody, nevelká vzdálenost výskytu v pravěku hledaných kamenných surovin (např. valounů z říčních teras Bečvy, dále rohovců nebo pazourků k zhotovování tzv. štípané kamenné industrie) a konečně i dobrý rozhled do širokého okolí.

Předmostecké návrší

bylo v minulosti tvořeno mohutným hřbetem devonských vápenců, výrazně vystupujícím z třetihorních mořských usazenin. Z něho čněly dvě nápadné kuželovité vápencové homole, kolem kterých se v průběhu mindelské doby ledové uložily štěrkopísky Bečvy, která je tehdy díky vodám z tajícího ledovce obtékala v úrovni 10 metrů nad dnešním dnem. V období risské doby ledové a zejména v poslední době ledové (Würm) se vystupující vápencové skály staly příčinou větrného ukládání až 20 metrů vysokých sprašových návějí, které vymodelovaly výsledný vzhled předmostského návrší. Vápencové homole převyšovaly až do poloviny 19. století okolní terén o 16 až 17 metrů. V jejich okolí vyvěraly nezamrzající minerální prameny, jejich stěny údajně vytvářely i strmé skalní převisy, které mohly sloužit jako přirozené úkryty. Severní skála byla označována za Hradisko, asi 300 metrů jižním směrem se nacházela Skalka (nebo také „malá skála“ v Chromečkově zahradě). Vyšší bylo Hradisko (247,9 m.n.m.); o Skalce se ví jen to, že byla vyšší než věž předmostského kostela.

krajina 1, obrázek se otevře v novém okně

Schematizovaný řez návrším v Předmostí (podle J. Kniese z konce 19. století)

Největších změn vlivem činnosti člověka doznalo návrší Hradiska v 19. století. Intenzivní lámání kamene způsobilo, že obě čnějící skaliska byla téměř odtěžena. Vápencové ložisko Skalky bylo vytěženo dokonce do hloubky. Následně do podoby území zasáhla průmyslová těžba spraší (cihlářské „žlutky“). Postupně tak téměř zmizelo romantické návrší s výraznými bělavými vápencovými skalisky spolu s minerálními prameny, z nichž dnes můžeme pozorovat pouhé zbytky. Z původního terénu Skalky tak zůstal zachován pouze fragment chráněný dosud hřbitovem. Severnější zalesněný pahorek Hradiska je podstatně zachovalejší. Obsahuje dosud zbytek vápencového jádra a pozůstatky původních sprašových pokryvů.

Doby ledové a meziledové

Klima ve starším období čtvrtohor - pleistocénu (1 800 000-8000 př.n.l.) se vyznačovalo střídáním dob ledových (glaciálů) a meziledových (intergaciálů), které se však ještě samy skládaly z většího množství studených a teplých výkyvů. Poslední doba ledová - würmská - skončila před 10 000 lety. Má se obecně za to, že i období geologické současnosti - holocén (8000 př.n.l. až dnešek), je rovněž jen dobou meziledovou.

V glaciálech byly rozsáhlé prostory severní a části střední Evropy pokryty pevninským ledovcem, jehož okraj několikrát pronikl i do severní části Moravské brány (přibližně po dnešní Suchdol n. Odrou), na Přerovsko tedy nezasáhl. Památkou na přítomnost ledovce v severní části Moravské brány jsou ledovcové uloženiny, ke kterým patří i souvkové hlíny se známými bludnými balvany, které vytvářely ledovcové morény (zde přítomný „balvan na Skalce“ tak samozřejmě není bludným balvanem, ale pozůstatkem kdysi mohutné vápencové homole, o jejímž původu jsme se již zmiňovali). Pro doby ledové, s dobou trvání cca 100 000 let i více a průměrnými ročními teplotami kolem 0°C byla příznačná do značných hloubek promrzlá půda (permafrost), tvorba sprašových návějí (spraše v Předmostí vznikaly v risské a hlavně v poslední, würmské, době ledové) a také vznik říčních štěrkopískových teras (štěrkopísková terasa Bečvy, vzniklá v mindelské době ledové, je nejstarším čtvrtohorním sedimentem v Předmostí). I v rámci doby ledové se střídala četná období chladnější (stadiály) a teplejší (interstadiály). Charakter krajiny proto zřejmě kolísal mezi sprašovou stepí a mozaikovitě zalesněnou stepí či lesostepí. Příznačný v těchto dobách byl výskyt tzv. mamutovité fauny - mamut, srstnatý nosorožec, polární liška, vlk, kůň, sob, jeskynní lev a medvěd.

V interglaciálech byla průměrná roční teplota stejná nebo vyšší než dnes a více bylo i srážek. Pod souvislým krytem převážně listnatého lesa vznikaly lesní parahnědozemní půdy - výrazný načervenalý parahnědozemní horizont eemské meziledové doby odděluje i v Předmostí od sebe sprašové návěje risského a würmského glaciálu. Na doby meziledové je též vázána tvorba sladkovodních vápenců - např. travertinů (na 10-12 metrů vysoké travertinové kupě se nachází přerovské Horní náměstí se zámkem). Pro meziledové doby je příznačná zvířena podobná dnešní - jelen, srnec, daněk, los, bizon. Ve starších interglaciálech se vyskytovala tzv. antikvová fauna , např. - lesní slon.


5. 7. 2008 21:12:34 | přečteno 5664x | webmaster


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21315391
Za týden: 42611
Za den: 8946
Online návštěvníků: 145
 
load