Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí

Právo na informace o životním prostředí

Listinou základních práv a svobod garantované právo na včasné a úplné informace o životním prostředí upravuje zejména zákon č.123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon).

Panorama Přerova II, obrázek se otevře v novém okněCo jsou informace o životním prostředí?

Zejména se jedná o informace, které vypovídají o stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, o připravovaných nebo prováděných činnostech, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, o správních řízeních ve věcech životního prostředí, o peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení, o stavu veřejného zdraví a o stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí atd. Podrobný výčet je uveden v §2 písm.a) zákona. Výčet je pouze příkladný a můžete se dotazovat i nad jeho rámec, souvisí-li požadovaná informace s životním prostředím.

Kdo a jak může o informace žádat?

Žádost může podat kdokoliv a svou žádost není povinen zdůvodňovat. Žádost o informaci můžete uplatnit telefonicky, ústně, e-mailem, faxem, písemně atd. Pokud se obáváte, že by vám mohlo být poskytnutí informace zcela nebo částečně odepřeno, podejte žádost raději písemně, což vám umožňuje podat v případě neposkytnutí informace odvolání.

Koho můžete o informace žádat?

Správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků (orgány obcí a krajů) a dále právnické a fyzické osoby uvedené v §2 písm.b) zákona.

Co když úřad vám odmítne poskytnout informace?

Vydá-li úřad rozhodnutí, jímž vám odmítl zpřístupnit požadovanou informaci, můžete proti takovému rozhodnutí do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání. Pokud úřad na žádost o informaci do 30 dnů vůbec nezareagoval, má se za to, že vydal rozhodnutí, jímž odmítl zpřístupnit informaci, a máte právo podat odvolání do 3 měsíců od uplynutí uvedené třicetidenní lhůty.

Může úřad požadovat peníze za poskytnutí informací?

Může, ale účtovaná částka nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.

Právo petiční

Jedním z prostředků, jak prosadit svůj požadavek a zároveň ukázat, kolik lidí požaduje totéž (a to nejen v oblasti životního prostředí) je petice. V Listině základních práv a svobod v čl.18 je uvedeno: „Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. Peticí se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.“

Postup při podávání a vyřizování petic upravuje zákon č.85/1990 Sb., o právu petičním.

  1. Petici může sepsat jednotlivec nebo skupina lidí, kteří vytvoří tzv. petiční výbor.
  2. Petice musí být písemná. Musí v ní být uvedeno, čeho se týká a co se požaduje, komu je adresována, jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává, v případě petičního výboru jména, příjmení a bydliště všech členů výboru s určením toho, kdo je oprávněn členy výboru ve věci petice zastupovat.
  3. K petici je připojen podpisový arch, v němž mohou ostatní občané požadavek podpořit. Zde uvedou jméno a příjmení, bydliště a podpis. Na petičním archu musí být uvedeno též jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo toho, kdo je oprávněn zastupovat členy petičního výboru. Neobsahuje-li arch celý text petice, musí být označen tak, aby z něho bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena.
  4. Petice a podpisové archy lze vystavovat na veřejně přístupných místech, a to bez povolení státních orgánů. Shromažďováním podpisů může být pověřena osoba starší 16 let. Petici (arch) může podepsat kdokoliv (bez omezení).
  5. Orgán, jemuž byla petice adresována, je povinen ji přijmout. Pokud věc nepatří do jeho působnosti, postoupí petici do 5 dnů příslušnému orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. Orgán, který petici přijal, je povinen posoudit její obsah a do 30 dnů písemně odpovědět. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

Žádosti, podněty orgánům města (kraje)

Jste-li starší 18 let a jste občanem obce (kraje) nebo na území obce (kraje) vlastníte nemovitost, máte právo požadovat projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti v zastupitelstvu nebo radě obce (kraje). Pokud je taková žádost podpořena alespoň 0,5% občanů obce (1000 občany kraje), musí být žádost projednána nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost rady, nebo do 90 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva (podrobněji §16 zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a §12 zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů).

Podávání stížností

§175 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů vám umožňuje obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, pokud správní řád neposkytuje jiný prostředek ochrany vašich práv (například možnost odvolání). Stížnost můžete podat ústně nebo písemně u orgánu, který vede řízení, a ten ji musí vyřídit do 60 dnů od jejího přijetí. Pokud máte za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, požádejte o prošetření způsobu vyřízení vaší stížnosti orgán, který je nadřízený orgánu, k němuž jste podávali původní stížnost.

Právo shromažďovací

Shromáždění je formou veřejné demonstrace síly názoru - že nejde jen o názor několika kverulantů. Právo shromažďovací zajišťuje čl.19 Listiny základních práv a svobod a dále upravuje zákon č.84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území ČR a musí být písemně oznámeno příslušnému úřadu (obecnímu úřadu, pokud shromáždění nepřesahuje územní obvod obce) alespoň 5 dnů předem. Náležitosti oznámení jsou stanoveny v §5 zákona. V §7 zákona jsou upraveny povinnosti účastníků shromáždění, především jsou povinni zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění, pokojně se rozejít, je-li shromáždění rozpuštěno, nesmějí mít u sebe střelné zbraně a výbušniny, při případném zákroku Policie ČR nesmějí mít zakrytý obličej způsobem znemožňujícím jejich identifikaci atd.

Občanská sdružení a jejich účast ve správních řízeních

Jedním z dalších základních práv je právo svobodně se sdružovat, které podrobněji upravuje zákon č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. K založení občanského sdružení je potřeba registrace u Ministerstva vnitra ČR. Návrh na registraci podávají minimálně tři osoby, z nichž alespoň jedna musí být starší 18 let.

Občanské sdružení, jehož hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny, může požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné podle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Žádost musí být věcně a místně specifikovaná a je platná 1 rok. Občanské sdružení má pak právo účastnit se správního řízení (se všemi právy účastníka řízení, aniž by se jej toto bezprostředně dotýkalo), pokud svou účast oznámí příslušnému orgánu do 8 dnů od oznámení zahájení řízení. Podobně má možnost občanské sdružení, jehož cílem je podle stanov ochrana životního prostředí, být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Účast veřejnosti při územním plánování

Postup při územním plánování podrobně upravuje část třetí zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále SZ). Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Úkolem územního plánování je mj. také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (podrobněji k cílům a úkolům ÚP v §18 a 19 SZ).

Písemnosti ve věcech územního plánování se v zákonem stanovených případech doručují veřejnou vyhláškou. V případě potřeby se písemnost zveřejní i jiným způsobem v místě obvyklým. Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek (více §20 SZ).

Veřejné projednání (§22 SZ) při pořizování územně plánovací dokumentace nařizuje pořizovatel. Je-li to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah řešeného území, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím určených místech. Při veřejném projednání se stanoviska, námitky a připomínky uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem osoby, která je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného projednání. Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s projektantem výklad územně plánovací dokumentace.

Veřejnost může být při pořizování návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti (více v §23 SZ). Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti má pak v procesu územního plánování, nově i v procesu územního rozhodování, mnohem širší práva než jednotliví občané.

Účast veřejnosti při projednávání vlivů na životní prostředí

Tato oblast je upravena zákonem č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Posuzování podléhají v zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem posuzování je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí popř. opatření a přispět k udržitelnému rozvoji společnosti. Ve všech fázích tohoto procesu může každý ve stanovených lhůtách zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření. Příslušným úřadem je Ministerstvo životního prostředí nebo Krajský úřad (pro nás Olomouckého kraje), dle zařazení záměru. Záměry zařazené do kategorie I jsou posuzovány vždy, záměry kategorie II vyžadují zjišťovací řízení, v jehož závěru příslušný úřad stanoví, zda se záměr dále posuzuje podle zákona či nikoliv. Při projednávání koncepcí a dokumentací je součástí celého procesu i veřejné projednání, jehož se může zúčastnit každý.

Kde se dovím, co je předmětem projednání, termíny pro vyjádření, místo a termín veřejného projednání?

Tyto informace jsou v Přerově k dispozici především na úřední desce MMPr (i webové), na webu města v části elektronická vývěska, dokumenty z krajského úřadu a ministerstev. Dále jsou zveřejňovány tyto informace v regionálním týdeníku Nové přerovsko a na infotextu Kabelové televize Přerov. Na oficiální stránky jednotlivých akcí na internetu se lze dostat přes odkaz na „městském webu“. Tyto jsou samozřejmě přístupné i přímo na stránkách MŽP či kraje.

Kde a kdy mohu nahlédnout do oznámení, dokumentací a posudků?

Pokud jsou vydány v listinné podobě, pak v pracovní dny na odboru životního prostředí MMPr. Koncepční materiály jsou vydávány v elektronické podobě (na CD), tyto mohou být zapůjčeny tamtéž. Méně datově náročné materiály jsou ukládány na již zmiňovaný web města v části elektronická vývěska.

Kam mohu posílat své písemné vyjádření ?

Příslušnému úřadu, jímž je Ministerstvo životního prostředí nebo Krajský úřad Olomouckého kraje. Informace o tom lze zjistit z vlastního oznámení.


8. 7. 2008 16:00:56 - aktualizováno 7. 10. 2015 9:34:25 | přečteno 4197x | RNDr. Yvona Machalová


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21313098
Za týden: 40318
Za den: 6653
Online návštěvníků: 120
 
load