Město Přerov

Národní přírodní rezervace Žebračka byla původně vyhlášena dne 4. 6. 1949 a patří mezi nejstarší rezervace v regionu. Její rozloha byla s ohledem na změny v území pozměněna (228 ha) a NPR byla nově vyhlášena k 1.11.2007.

Vlastní rezervaci tvoří lesní komplex obdélníkového tvaru, omezený na jihovýchodní straně Bečvou, na jihozápadě Přerovem, na severozápadě poli přiléhajícími k železniční trati Praha- Přerov-Ostrava a silnici Přerov- Ostrava. Rezervace je rozdělena silnicí Přerov-Prosenice na dvě téměř stejně velké části. Severovýchodní částí NPR protéká umělý vodní tok - mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence již získal přírodě blízký charakter. NPR Žebračka spolu s tokem Strhanec je ekologicky významnou lokalitou soustavy NATURA 2000. NPR Žebračka je dále skladebnou částí územního systému ekologické stability, ve kterém plní funkci biocentra regionálního významu navázaného na nadregionální biokoridor řeky Bečvy. Plán územního systému ekologické stability je schválen v Územním plánu sídelního útvaru Přerov.

NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je rovinatý, místy se sníženinami celoročně suchých nebo jen občas zvodňovaných, původně průtočných, říčních koryt (nazývaných „smuhy“). Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 208-214 m. Vodní režim je ovlivněn především režimem řeky Bečvy. Tok Bečvy je však od počátku minulého století výrazně regulován, koryto bylo napřímeno, hladina vody v korytě je zaklesnutá ve vlastních náplavech. Řeka má velmi nevyrovnaný odtokový režim se dvěma ročními maximy - jarním a letním. V posledním období lze na společenstvech lužního lesa pozorovat postupný nežádoucí vliv úbytku vláhy, způsobeného vývojem klimatických podmínek a změnou vodního režimu. Hlavním důvodem je, že řeka Bečva byla v letech 1880 - 1933 napřímena a zahloubena, čímž se zabránilo každoročním sezónním záplavám typickým pro lužní lesy a hladina podzemní vody v rezervaci poklesla. To postupně vede na většině plochy rezervace k přeměně společenstev na druhově poněkud chudší tvrdý luh.

Žebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Zastoupeny jsou rostliny lužního lesa - dnes tvrdého luhu, význačné dřeviny jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), javor babyka (Acer campestre), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), střemcha obecná (Prunus padus) s podrostem keřů a především bylinného patra tvořeného typickou květenou lužního lesa, v němž k nejvýznačnějším patří česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), dymnivka dutá (Corydalis cava), srha hajní (Dactylis polygama), kostřava obrovská (Festuca gigantea), orsej jarní (Ficaria bulbifera), křivatec žlutý (Gagea lutea), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), svízel přítula (Galium aparine), kuklík městský (Geum urbanum), popenec obecný (Glechoma hederacea), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), ostružiník ježiník (Rubus caesius), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Část porostu reprezentují rostliny typické pro přechody mezi společenstvy tvrdého luhu a dubohabřin karpatských. Význačné dřeviny zde jsou dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), lípa srdčitá (Tilia cordata). V bylinném patru k nejvýznačnějším patří sasanka hajní (Anemone nemorosa), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), ostřice chlupatá (Carex pilosa), konvalinka vonná (Convallaria majalis), srha hajní (Dactylis polygama), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), mařinka vonná (Galium odoratum), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), hrachor lecha (Lathyrus vernus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), strdivka nicí (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), violka lesní (Viola reichenbachiana).

Na západním okraji NPR byl v porostech tvrdého luhu zaznamenán i maloplošný výskyt mokřadních rostlinných společenstev.

Na několika místech byly dříve uměle založeny menší porosty stanovištně nepůvodních druhů dřevin - smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Další geograficky a stanovištně nepůvodní druhy dřevin byly do lesních porostů vnášeny převážně jednotlivě - např. dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Negundo aceroides), modřín opadavý (Larix decidua), topol kanadský (Populus x canadensis) a trnovník akát (Robinia pseudacacia). Jedná se o porosty s typicky ochuzeným, zjednodušeným bylinným patrem. Při okrajích porostu se místy projevuje šíření neofytů, zejména křídlatky.

Nejzajímavější a také nejhezčí je v Žebračce jarní aspekt vegetace. Snad nejnápadnější rostlinou celé rezervace, která se nedá přehlédnout, je česnek medvědí, který upoutá pozornost zejména v době květu intenzivní česnekovou vůní.

NPR Žebračka má rovněž značný zoologický význam. Vyskytuje se zde mimo druhů v této oblasti běžných i celá řada zákonem zvláště chráněných druhů živočichů, a to bezobratlých i obratlovců.

Přehled druhů bezobratlých chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Přehled druhů obratlovců chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Území rezervace bezprostředně navazuje na území města Přerova a slouží současně jako příměstský les pro obyvatele města. Prostor NPR a blízkého městského parku Michalova je tradiční (a jedinou) klidovou zónou města Přerova, využívanou zejména v jarních měsících místními občany k vycházkám do přírody. K vycházkám jsou určeny vyznačené trasy včetně Naučné vlastivědné stezky přerovským luhem. Pohyb osob a zvířat lesním porostem mimo stanovené trasy s sebou může přinášet určitý negativní vliv na přírodě blízká společenstva a rušení citlivých skupin živočichů v období rozmnožování. Velmi negativně se projevuje přímé poškozování (sběr, vykopávání) jedinců některých nápadně kvetoucích druhů rostlin sběrem a vykopáváním v jarním období.

V posledním období lze na společenstvech lužního lesa pozorovat postupný nežádoucí vliv nedostatku vláhy, způsobený na jedné straně vývojem klimatických podmínek, na straně druhé již se nevyskytujícími přirozenými sezónními záplavami typickými pro lužní lesy. Orgány ochrany přírody proto v současné době usilují o optimalizaci vodního režimu - ovlivněného mimo jiné např. regulací toku Bečvy - s cílem získat pro NPR v období velkých vod dostatečné množství vláhy.