Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Vánoční stromek, flaška vína, vysavač a kočka – jako palivo ?

Názor občana - odpady

Zveřejněné názory občanů se nemusejí shodovat s názory radnice. Neprošly jazykovou ani stylistickou úpravou.

Na rozdíl od náměstka hejtmana pana Horáka nemám k dispozici rozpočet v prozatímní výši 300.000,- Kč na propagaci svého názoru, proto musím pískat, aby mě bylo slyšet, a tím se snažím vzbudit pozornost. Nemám-li na celostránkovou inzerci v deníku, volím jiné prostředky. Přemýšlení tím není vyloučeno. Také jsem jako Mudr. Chromec „téma měsíc zodpovědně studoval“ a proto vím, že alternativy existují. Záleží na kritériích, která budou upřednostněna. Kritéria prosazovaná současnou politikou ministerstev a krajů jsou výhodná především pro provozovatele energetických zdrojů.

Ne že by p. Ivan Rašťák ve svém článku (Nové Přerovsko, 18.5.2012) neměl právo na soukromý názor, ale když se do obhajoby ZEVO pustí soukromá osoba, a když je to současně v PR aktivitách zběhlý bývalý mluvčí olomouckého magistrátu a bratr současného městského a krajského radního, je nezbytné přidat k jeho námětům komentář.

Jistě, ve Švýcarsku existují spalovny odpadu. Švýcaři nejdříve komunální odpad náležitě vytřídí a spaluje se jen to, co se recyklovat nedá, tedy opravdu ZBYTKOVÝ odpad, jehož poměr je nesrovnatelný s českou realitou. Jen si dopřejte ten zážitek a podívejte se do místních popelnic směsného odpadu, to co uvidíte, opravdu není vytříděný odpad. Jak to má v přerovské teplárně za pár let vypadat si můžete vyzkoušet při dnech otevřených dveří v brněnské spalovně. My tam byli. Úvodní film informuje o procentu vytříděného odpadu a o zbytku prohlásí, že co nejsou schopní vytřídit, zpracuje spalovna. Nejsou schopní? Nebo nemohou, nechtějí, nemají motivaci, důvod ? „Spálíme tu všechno co Brňáci nahážó do černých popelnic: vánoční stromky, flašku vína, vysavače, kočky…“ dozvíte se od bodrého provozního technika, který nemá důvod si hrát na diplomata a realitu jakkoliv zkrášlovat.

Švýcaři nespalitelné zbytky postupně dál zpracovávají, získávají z nich kovy a nezpracovatelný zbytek v objemu 3% ukládají na skládky nebezpečného odpadu. Tedy, striktně dodržují hierarchii nakládání s odpady, a jejich hlavní cíl je samotná likvidace odpadu. Přitom všechny části zpracování jsou ziskové.

U nás se myšlenky spalování odpadu chytili provozovatelé tepláren, s vidinou neplatit za palivo a za emisní povolenky, ale naopak si nechat zaplatit za likvidaci odpadu, energii i teplo, a ještě být dotována v ceně elektřiny jako „zelená“ energie. Spřátelení politici pomohou vše prosadit a financovat ze společného. Takže se bude spalovat vše, co hoří. Totiž čím je odpad více vytříděný, tím má jako palivo nižší výhřevnost, takže dramaticky zvýšený podíl třídění a recyklace znamená, že zbude méně paliva s nižší výhřevností, což je pro ZEVO kontraproduktivní. Potomky sice „nezatížíme skládkami“, ale nezůstanou jim ani recyklované suroviny a společnost půjde opačným směrem: místo snahy o maximální redukci komunálního odpadu bude potřeba zajišťovat kontinuální provoz spalovny.

Brněnská spalovna odpadu se snaží, aby zajistila svůj kontinuální provoz v maximální možné kapacitě a tím nebyla ztrátová. A zase ten bodrý technik: “Tož, každé ráno hledíme do jámy estli máme dost na spálení. A když né, obchodník jede a nasmlouvá další svoz odjinud“. Odpad se vozí i z Olomouce, Vysočiny (která si hodlá postavit ZEVO vlastní a tím kus kapacity uvolní), ale taky až z Ostravy, když je potřeba. Přitom teplo, které se vyrábí, stačí sotva pro pár městských čtvrtí. Poplatek za komunální odpad je v Brně stejně jako v Přerově ve stejné maximální možné výši 500,- Kč a bude se zvyšovat, hned jak to bude možné. Cena tepla nijak nevybočuje z průměru k lepšímu.

Spalovny komunálního odpadu ve vyspělých zemích vznikají v místech, kde se generuje odpadu nejvíce, tedy v centrech velkých aglomerací (jak ostatně uvádí sám autor článku), což je nejekonomičtější. Největším producentem komunálního odpadu v našem kraji je bezpochyby Olomouc. Proč by se měl svážet veškerý odpad z celého kraje do Přerova ?

Cudně se mlčí také o tom, co s odpadem ze spalovny. Ani toto řešení totiž není zázračné, až 30% z toho, co se vyškvařilo z vánočního stromku, lahve vína, vysavače a kočky zůstane v podobě škváry a toxického popílku. Bodrý brněnský technik doplňuje: „No, moc se nám to nedaří udávat do stavebnictví, snažíme se, ale nejde to. Tak to skládkujeme.“ Kdepak asi skončí škvára ze ZEVO, poveze se přiměřený podíl zpátky do Jeseníku, Mohelnice, Šumperka, nebo skončí v Žeravicích, které jsou nejblíže, mají prodlouženou životnost a dostatečnou kapacitu?

Kdybychom byli ve Švýcarsku, bál bych se asi podstatně méně, že systém nezajistí maximální míru vytřídění a následné recyklace, a pak bych neměl nic proti spalování zbytkového odpadu. Je však nutné zajistit předchozí kroky a nepřistoupit ihned k tomu nejjednoduššímu řešení: spálit to všechno.

Ekologicky nejpřijatelnější variantou likvidace je zřejmě plazmová spalovna, je ale nejdražší. O kolik, a proč byla v předchozí studii tato varianta zamítnuta, mi Krajský úřad zatím nesdělil. Spalování v cementárnách likviduje srovnatelně bezpečně a je používanou cestou v Severní Americe, tuto variantu předchozí studie také nedoporučila, přestože v kraji cementárnu máme, a ta spaluje odpad dodávaný z Ostravska. Ve Švýcarsku spalují s cílem maximálně zlikvidovat zbylý odpad, v Německu s cílem získat z něj co nejvíce tepla. A tímto „docela zajímavým a lukrativním průmyslovým odvětvím“ se tak spalování odpadů stává i v České republice, pro teplárenský průmysl.  

A údajné výhody pro občana? Členové teplárenského sdružení si pochvalují, že ministerstvo konečně dostalo rozum, a znevýhodněním skládkování jim umožní dosáhnout konkurenceschopnosti. A tím i zisku, na který jim máme všichni přispívat, v rámci regulovaných cen s garantovaným přiměřeným ziskem. Teplo v případě spalování odpadu prodávat levněji nehodlají, nic prý není zadarmo a postavit ZEVO něco stojí. Subjekt, který pro všechny chrání přírodu tím že likviduje odpad (!), nemůže zvýhodnit jednu skupinu obyvatel kraje, finanční kompenzace v úvahu nepřipadá (zaznělo na semináři Teplárenského sdružení Odpady 2012, Brno 24.6.2012.). V rámci rovnoprávných podmínek pro všechny členy provozu integrovaného systému je potřeba model, který zaručí jednotnou cenu pro dopravu a zpracování odpadu bez ohledu na vzdálenost od místa ZEVO. Tím mohou být zabezpečeny stejné spravedlivé ekonomické náklady pro obce a tím i pro občany (Návrh Integrovaného systému nakládání s odpady kraje Vysočina, zpracovaný firmou FITE, která dodala Olomouckému kraji v roce 2010 Studii energetického využití SKO, a zpracovává i současnou „studii proveditelnosti“). Dokončení obchvatu bude prioritou. Tedy pokud Přerov bude zlobit a nepřijme ZEVO, nebude zbylých 25 km z 380 km dostavěno? A pokud ZEVO přijmeme, jak chtějí město a kraj garantovat stavbu realizovanou státem ?

Existuje legitimnější způsob ověření názoru většiny veřejnosti než v místním referendu ?

Jiří Slezák, mluvčí občanské iniciativy

4. 6. 2012 15:47:33 | přečteno 1993x | webmaster


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21336342
Za týden: 44854
Za den: 4271
Online návštěvníků: 49
 
load