Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

ZEVO je příležitostí, jak přivést do Přerova docela zajímavou investici

Názor občana - odpady

Zveřejněné názory občanů se nemusejí shodovat s názory radnice. Neprošly jazykovou ani stylistickou úpravou.

V předchozích dvou vydáních Přerovského deníku (Nového Přerovska) se objevily reakce na můj text z pátku 18. 5. 2012. Předpokládám, že téma likvidace odpadů a připravované výstavby zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) je natolik živé, že čtenáři si se zájmem přečtou i následující poznámky.

  • Přestože už druhé desetiletí působím pracovně především v Olomouci, stále bydlím v Přerově a pozorně sleduji, kam se město ubírá. A dlužno dodat, že pozitivních signálů bohužel nacházím jen poskrovnu.
     
  • Na rozdíl od lidí kolem SPP nemám žádný důvod propagandisticky se hlásit či nehlásit k „otcovství“ myšlenky referenda. Nicméně jsem přesvědčen, že s ohledem právě na všechny „zpochybňovače“ je důležité, aby se konečné rozhodnutí o ZEVO (ať už v Přerově, Mohelnici či kdekoliv jinde) opíralo například o výsledky místního referenda.

  • Ano, třídí se u nás, recykluje a kompostuje mnohem méně, než je obvyklé ve vyspělé Evropě. To je fakt. (Mimochodem  třeba takové biopopelnice bych už rád viděl nejen v Olomouci a jeho místních částech se zástavbou rodinných domů, ale také v Přerově). Ostatně právě proto a také ve vazbě na evropské směrnice se rodí Integrovaný systém nakládání s odpady (ISNO) pro celý Olomoucký kraj, který byl v Přerovském deníku z 18. května 2012 na straně 20 rovněž prezentován. A pokud jsem správně četl, tak připravovaný systém bude klást velký důraz právě na předcházení vzniku odpadu, recyklaci a třídění. Teprve na konci celého řetězce se počítá s energetickým využíváním odpadu, podobně jako u těch excelentních Švýcarů.
     
  • Znovu opakuji: spalování v cementárnách ano! Jenže při sebelepší vůli na cementárnách nelze stavět systém likvidace veškerého zbytkového odpadu v celém kraji! Nemám zároveň nic proti tomu, aby se zkoušely nejrůznější další možnosti, jak s odpadem co nejvhodněji zacházet (včetně zmiňovaného plazmového spalování). Ještě donedávna ekologičtí alternativisté spatřovali spásu například v mechanicko-biologické úpravě odpadu. Nakonec se ale ukázalo, že ani tato metoda není bez neřešitelných úskalí.
     
  • A proč zřejmě nemůže být ZEVO přímo v Olomouci? To musí prokazatelně ukázat až studie proveditelnosti. Fakta jsou ovšem taková, že na rozdíl od přerovské teplárny ta olomoucká má nezbytnou modernizaci docela nedávno skutečně za sebou a navíc město Olomouc na rozdíl od Přerova nevlastní docela klíčovou rozvodnou teplovodní síť. Takto jsou prostě „rozdané karty“. 
     
  • Často zdůrazňovaným negativem je údajný obrovský nárůst dopravního zatížení. Přeprava do ZEVO se vzdálenějších míst (z jednotlivých překladišť) se provádí speciálními tahači s přepravní kapacitou 20 tun. Při uvažované roční kapacitě ZEVA  přibližně 120 tisíc tun by to hypoteticky znamenalo 6000 nákladních souprav za rok. Při rozložení do 300 pracovních dní to však  představuje 20 souprav za den, při desetihodinové pracovní době pak 2 soupravy za hodinu. Mimochodem už dnes putuje 80 % směsného komunálního odpadu z Olomouce do spalovny v Brně. Představuje to čtyři takové automobilové soupravy za celý pracovní den. Přitom si možná ani neuvědomujeme, že každý den projede po silnici mezi Přerovem a Olomoucí okolo 11 tisíc vozidel. http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx 
     
  • Pokud jde o případné umístění ZEVO konkrétně do Přerova, lze si určitě představit desítky příkladů mnohem „sofistikovanějších“ způsobů, jak Přerovu vrátit nadlokální význam z dob klíčové železniční křižovatky, strategického vojenského letiště, světoznámých Přerovských strojíren nebo věhlasného zemědělského výstaviště apod. Jenomže realita je taková, že nic podobného se na obzoru nerýsuje! Naopak v ZEVO bych viděl opravdu zajímavou možnost, jak přivést do Přerova docela perspektivní investici ve výši nezanedbatelných dvou až tří miliard korun. A zároveň možnost, jak dosáhnout toho, že dálniční obchvat Přerova přestane být synonymem pro nekonečné sliby.

Mgr. Ivan Rašťák

18. 6. 2012 13:07:16 | přečteno 1945x | webmaster


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21313098
Za týden: 40318
Za den: 6653
Online návštěvníků: 120
 
load