Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Odpady - dotazy z 13.11.2013

Vážený pane Dr. Juliši,

četla jsem v červencovém vydání Přerovských listů Vaše odpovědi na otázky týkající se ZEVO x spalovny.

V něm uvádíte hned na začátku, že „v ZEVO se smí spalovat jen takové odpady, které nevyžadují k hoření další palivo (kromě prvotního zapálení)“, což má být zřejmě zdůrazněno jako jedna z mnoha výhod ZEVO. Nicméně, očekávala bych, že se nutně musí jednat o odpad s vlastnostmi dostatečně podporujícími hoření (tedy např. papír a plasty?). Nicméně ke konci tohoto příspěvku uvádíte, že „v ZEVO bude spalován pouze zbytkový odpad – ten, který by jinak skončil na skládce“. To by znamenalo, že v něm moc plastů a papíru nebude, protože ty by měly skončit jako vytříděný odpad.

Tyto dvě fakta si z logiky věci odporují a mně by zajímalo, jak to je ve skutečnosti. Proto bych Vás chtěla poprosit, jestli byste tuto otázku mohl zodpovědět v některém z příštích čísel Přerovských listů.

Skutečnost, že v ZEVO mohou být spalovány pouze odpady, které k hoření nevyžadují další palivo (kromě prvotního zapálení), jsem uvedl proto, že se jedná o jeden ze základních rozdílů mezi ZEVO a spalovnou obecně. Další podmínkou pro ZEVO je, že tepelná energie vzniklá při spalování musí být využita – jako teplo nebo přeměněná na elektřinu. Jen tak můžeme hovořit o využití odpadů, v tomto případě ne materiálovém, ale energetickém. Například při spalování nebezpečného odpadu, kterým může být kontaminovaná zemina, různě znečištěné skleněné či kovové obaly, injekční jehly apod., bývá vzniklé teplo také využíváno. V tomto případě však hoří především jiné palivo a vysokým žárem se rozkládají nebezpečné látky obsažené v odpadu, který sám o sobě je často nehořlavý. Pak nejde, z hlediska zákona, o využití odpadu, ale pouze o jednu fázi při jeho odstraňování.

Z uvedeného je zřejmé, že moderní spalovny komunálního odpadu, u nás i v zahraničí, jsou zároveň i ZEVO. Celkem logicky se ale nabízí otázka, jak bude dlouhodobě zajištěna výhřevnost spalovaného odpadu, když se předpokládá zvyšování podílu vytříděných papírů a plastů. S postupným nárůstem separace je totiž nutno každopádně počítat. Důvodem je mj. i plánované zvýšení poplatku za ukládání odpadu na skládku. Co tedy bude tvořit hořlavou složku odpadu?

Po více než patnácti letech separace třídí v Přerově zhruba každá druhá domácnost, a to řada z nich pouze částečně. Počet třídících domácností sice určitě poroste, těžko se ale v dohledné době přiblíží stu procent. Navíc i v budoucnu zůstanou nevytříděné např. odpady z černých skládek nebo z domácností zničených živelnými pohromami. Tak, jak bude stoupat úroveň třídění plastů, papíru nebo textilu, poroste i třídění mnohem těžších nehořlavých složek odpadu, jako je sklo, kovy či drobné elektrospotřebiče, a ve zbytkovém odpadu jich bude ubývat. Poměr jednotlivých složek ve zbytkovém odpadu se tudíž příliš nezmění. Krom toho ani úplné roztřídění odpadu zdaleka neznamená jeho úplné materiálové využití. Až 50 % z obsahu nádob na vytříděný plast v Přerově končí na skládce. Polovina plastů se nezpracovává (pro srovnání, v Dolním Rakousku putuje přes 30 % vytříděných plastů do spalovny). Zájem není ani o papír, který je mastný, znečištěný, mokrý, plesnivý nebo opakovaně recyklovaný, a podobně je tomu s vytříděným textilem. Samostatnou kapitolou je pak tzv. biologicky rozložitelný odpad. Hnitím a tlením se totiž organické materiály ani zdaleka nezbavují nebezpečných vlastností, a tak jsou mnohé z nich, nechceme-li ohrozit kvalitu půdy a vody, nepoužitelné pro výrobu kompostu. Jedná se např. o okenní rámy, dřevotřískový nábytek, staré krovy či pražce. Díky vysokému obsahu nejrůznějších laků, mořidel, lepidel a tmelů je nelze kompostovat, zato dobře hoří. K jejich bezpečnému spálení, bez úniku jedovatých látek do ovzduší, však rozhodně nemůže dojít za nízkých spalovacích teplot běžně dosahovaných v domácích topeništích.

Kromě podílu výhřevné složky ve zbytkovém komunálním odpadu je neméně důležité jeho celkové množství. V současné době velké množství odpadu, majícího obdobný charakter jako odpad vznikající v domácnostech, produkují a předávají na skládky také podnikatelské subjekty. Zapojením tohoto odpadu do městských systémů, případně do integrovaného systému Olomouckého kraje, tak podle zpracované studie v kraji ročně vznikne přes 200 tisíc tun zbytkového odpadu. Je to samozřejmě jen hrubý odhad a měl by být ještě podroben pečlivé analýze. Postavit „pro jistotu“ předimenzovanou spalovnu a pak v ní topit vytříděnou surovinou by bylo opravdu trestuhodné.

2. 12. 2013 11:09:31 | přečteno 1173x | Ing. Marcela Novotná


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21336342
Za týden: 44854
Za den: 4271
Online návštěvníků: 49
 
load