Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Odpady - dotazy ze 7.1.2012

Pane primátore,

Kdy jste byl poprvé informován o záměru Olomouckého kraje na výstavbu velkokapacitní spalovny i s možností realizace na území města Přerova?

V souvislosti s končícím návrhovým obdobím plánů odpadového hospodářství (dále jen – POH) Olomouckého kraje a měst kraje, včetně Přerova přistoupil Olomoucký kraj k iniciování vzájemné spolupráce měst a obcí při nakládání s komunálním odpadem (dále jen – KO) a nabídl obcím případnou koordinaci.

Koordinovaný postup, resp. přijetí nabídky spolupráce, mělo být formálně stvrzeno přijetím memoranda jednotlivými samosprávami poté, co budou známy základní vstupní údaje (množství KO, kapacity, rozmístění a typy stávajících zařízení na zpracování KO, teoretické technické možnosti splnění závazných ukazatelů POH s ohledem na zjištěné údaje). Za tímto účelem pořídil kraj ještě do konce roku 2010 studii možností využití KO Ol. kraje, která jako jednu z možností předpokládá energetické využití KO v rámci teplárny společnosti Dalkia, a.s., v Přerově. O této možnosti, jako jedné z variant, jsem byl informován počátkem roku 2011. Na semináři, který kraj pořádal pro obce v červnu 2011, zástupci kraje zmiňovali Přerov pouze jako jednu z možností. Vhodnost konečného umístění i ekonomickou reálnost výstavby však má prověřit studie proveditelnosti, kterou kraj pořídí až v případě schválení připravovaného Memoranda o spolupráci a společném postupu při tvorbě Integrovaného systému nakládání s odpady v Olomouckém kraji (Memorandum ISNO). ZM Přerova schválilo Memorandum ISNO na svém jednání dne 31. 10. 2011.

V programovém prohlášení Rady města na léta 2010-2014 v části Životní prostředí je uvedeno:“Ve spolupráci s Technickými službami města Přerova zvýšíme podíl tříděného domovního odpadu a jeho následné využití“ .O spalovně ani slovo ?

Město Přerov považuje třídění odpadu za svou prioritu. Přerov úzce spolupracuje na projektu Olomouckého kraje a autorizované společnosti EKOKOM na zvýšení podílu vytříděných a využitých složek KO. Zde byla učiněna řada opatření s kladným výsledkem, ať už to byla intenzivní komunikační a osvětová kampaň, podpora rozvoje sběrné sítě formou navýšení sběrných nádob, polepy svozových vozidel nebo rozdělení tašek na tříděný odpad občanům v lokalitách s nejmenší výtěžností třídění.

Programové prohlášení se opírá o POH města, který závazně stanovuje zvýšení podílu materiálového využití KO a zároveň počítá s ukládáním nevyužitelného KO na stávající skládku (do doby prověření možnosti uplatnění metody mechanicko-biologického zpracování (MBZ) směsného KO). V době přijetí programového prohlášení nebyly známy výsledky testování MBZ ani připravované legislativní změny, které předpokládají počínaje rokem 2014 výrazné znevýhodnění skládkování, a to nově i pro obce, které vlastní skládku na svém pozemku ve svém k. ú. (případ skládky TKO Žeravice).

Nicméně, jak obecně závazné předpisy, tak koncepce města i zmíněné memorandum nadále upřednostňují materiálové využití, tudíž i v rámci Přerova pokračuje a bude pokračovat rozvoj systému separace (od roku 2010 rozšířen počet stanovišť v místních částech a v rámci budování stanovišť, zaveden sběr elektroodpadu (18 ks), sběr textilu (17 ks). V roce 2012 bude zaveden sběr – odděleně bílé a barevné sklo; připraven je, v závislosti na možnostech odbytu, sběr směsného plastu a v závislosti na vybudování kompostárny sběr odpadu ze zeleně od občanů.

Vytvoření ISNO na území Olomouckého kraje včetně realizace zařízení na energetické využívání odpadů není záměrem města Přerov, ale Olomouckého kraje, proto v Programovém prohlášení rady města Přerova o něm není zmínka.

Proč o tomto záměru nebylo podrobněji informováno zastupitelstvo města?

Záměr společného postupu v rámci Olomouckého kraje, včetně ZEVO v Olomouckém kraji (doposud bez potvrzení jeho lokalizace) byl poprvé formálně konkretizován schválením návrhu Memoranda ISNO Radou Ol. kraje 30. 8. 2011. Poté s ním byla seznámena Komise ŽP RM Přerova (též s eventualitou ZEVO v Přerově) 12. 9. 2011 – viz veřejně přístupný zápis z jednání Komise ŽP na webových stránkách města, RM 4. 10. 2011 – viz veřejně přístupný zápis usnesení RM na webových stránkách města a ZM Memorandum schválilo na svém jednání dne 31. 10. 2011.

Jde o tak závažný problém, že je vaší zákonnou povinností poskytnout zastupitelům a občanů všechny dostupné informace, nebo ne ?, a to aktuální informace, bez ohledu na to zda mají podle Vašeho názoru „první konkrétní podobu.“

Informovanost zastupitelů jsem zkonkretizoval v předchozím bodě č. 3. Veřejnost mohla první informace zachytit na webových stránkách města (zápisy a usnesení), stejně jako na veřejnosti přístupném jednání Zastupitelstva města. Dále byla informována o možnosti výstavby ZEVO v Přerově prostřednictvím oficiálního zpravodaje města Přerovské listy počátkem ledna 2012. Teprve na jednání 5. 1. 2012 na půdě Olomouckého kraje byl můj náměstek Mgr. Kulíšek informován o tom, že na základě schválení Memoranda bude krajem pořízena studie proveditelnosti, která potvrdí, případně vyloučí, možnost výstavby uvedeného zařízení na konkrétním místě a za jakých podmínek. Město Přerov, stejně jako ostatní obce Olomouckého kraje, včetně samotného Olomouckého kraje, bude o tvorbě ISNO v Olomouckém kraji komunikovat s občany v komunikační kampani, kde bude občany informovat o vývoji v této oblasti. V době zpracování studie proveditelnosti, která navrhne a posoudí veškeré varianty řešení – jejich klady a zápory, budou projednávání již konkrétnější a umožní diskuzi k jednotlivým složkám celého Integrovaného systému, včetně jednotlivých zařízení jako recyklační linky, kompostárny, překladiště,  skládky, včetně realizace ZEVO. Studie také posoudí řešení z hlediska nákladů provozu a financování zařízení.

Předpokládáte tedy, bez ohledu na postup Olomouckého kraje, že svoláte veřejné slyšení k danému problému a to podle modelu SWOT analýzy „Dopad tohoto záměru na  město Přerov“ a to nejpozději do konce února 2012 :

-klady,

-zápory,

-příležitosti,

-ohrožení?

Veřejné projednání záměru předpokládám a formu SWOT-analýzy nevylučuji. Považuji však za důležité znát předem všechny podstatné údaje (mj. environmentální, ekonomické) pro vedení seriózní, nikoliv pouze emotivní, diskuze. Z tohoto důvodu považuji termín únor 2012 za nereálný, neboť nejsem toho názoru, že projednávání této problematiky lze oddělit od ISNO Olomouckého kraje.

Kolik již město Přerov vložilo finančních prostředků do dlouhodobého konceptu  třídění komunálního odpadu od počátku projektu třídění až do 31.12.2011?

Předně zdůrazňuji, že výstavbou uvedeného společného energetického zařízení, byť by bylo rozhodnuto, že v Přerově, třídění KO nekončí, naopak materiálové využití odpadů a jeho růst zůstává prioritou připravovaného zákona i přijatého Memoranda ISNO a město je připraveno systém třídění ve spolupráci s TSMPr dále rozvíjet.

Na financování třídění odpadu se ze zákona podílí více subjektů. V prvé řadě je to samotné město Přerov, dále se podílí autorizovaná společnost EKOKOM, na elektrozařízení se podílí kolektivní systémy a nemálo také přispěl Olomoucký kraj v rámci projektu na „Intenzifikaci množství vytříděných složek komunálního odpadu“. Byly to finanční příspěvky na osvětu, komunikaci, navýšení množství sběrných nádob, osvěta ve školách apod. Projekt má celokrajský rozsah (např. osvěta v regionálních novinách je pro celý kraj). Celkem bylo vynaloženo 38 mil.

Náklady na dotříďovací linku:

Náklady na vybudování v roce 1995 10,3 mil. Kč

Nákup nového lisu v roce 2009   2,46 mil. Kč

Chystaná rekonstrukce linky cca 6,0 mil. Kč

Doklady o nákupu sběrných nádob a svozové techniky za období 1995-2003 nemám z důvodu skartace operativně k dispozici, pokud by to však bylo nutné, lze vyhledat v inventárních seznamech. Od roku 2003 byla převážná část finančních prostředků na nákup sběrných nádob a svozové techniky čerpána z odměn EKO-KOMU (viz odpověď na otázku č. 10).

O kolik let byla tříděním prodloužena životnost stávající skládky?

Smysl této otázky je nešťastný. Neboť cílem třídění není prodloužení životnosti skládky. Cílem třídění je ochrana životního prostředí, a to jednak z potřeby zachování neobnovitelných zdrojů surovin (ropa, nerosty) a jejich návrat do hospodářství/ekonomiky, tak také s ohledem na negativní průvodní jevy skládkování (průsak do spodních vod – viz odstranění ekologické škody v Litovli 530mil. korun, ozón….).

Od roku 2005 do roku 2010, kdy jsou k dispozici přesné údaje, byl poměr vytříděného odpadu k uloženému zbytkovému odpadu 14 840 t : 80 940 t. V období 1996-2004 bylo vytříděno cca 11-13 tisíc tun odpadu. Ročně se uloží v posledních letech na skládku 13-14 tisíc tun KO, jehož původcem je město. Pokud by skládka sloužila pouze pro potřeby ukládání KO města, byla tříděním ušetřena cca 2letá kapacita skládky. Vzhledem k tomu, že na skládku jsou ukládány i odpady jiných původců, můžeme hovořit o reálné úspoře cca 1 rok.

V souvislosti s životností skládky je třeba zmínit připravovanou novelu zákona o odpadech, která skládkování výrazně znevýhodní. Počítá se od roku 2014 se zavedením „nového“ poplatku za ukládání KO (zatím návrh 900,- Kč za tunu, s předpokladem postupného zvyšování), kdy jeho příjemcem bude kraj a Státní fond ŽP v poměru 4 : 1. Přitom příjem kraje bude účelově investován do rozvoje ISNO – tedy společného systému nakládání s odpady. Z ekonomického hlediska se tak stane počínaje rokem 2014 (zatím dle návrhu) ukládání na skládku velmi nevýhodné, naopak výhodné se pro město jednoznačně jeví být součástí ISNO a disponovat skládkou jako úložištěm materiálově a energeticky nevyužitelného odpadu.

Jakou životnost má kapacita stávající městské skládky odpadu a kolik finančních prostředků musí město vynaložit na její rozšíření a na kolik let?

Znovu je potřeba připomenout, že skládkování se bude omezovat  bez ohledu na životnost skládek. Se zavedením nového zákona o odpadech dojde postupně k několikanásobnému zvýšení poplatků za uložení odpadu na skládku tak, aby došlo k ukončení skládkování v ČR tak, jak je tomu v celé civilizované Evropě.

Stávající volná kapacita skládky je do přelomu let 2013/2014 (v závislosti na množství ukládaného odpadu). Jsou zahájeny práce na II. etapě, která zahrnuje vybudování až 10 polí. V současné době se jedná o projektu postupné realizace jednotlivých etap – vybudování nejdříve prvních 2 polí s životnosti 10 let. Náklady na vybudování 1 pole činí cca 5 – 6 mil. Kč.

Kolik nerecyklovatelného odpadu, v tunách, se musí z Přerova ročně odvést do brněnské spalovny?

0 tun.

Dočetl jsem se v tisku, že přerovská radnice spalovnu podporuje, můžete, prosím, přesně sdělit, kdo to je přerovská radnice kdo spalovnu podporuje?

 Koho novináři označují za „přerovskou radnici“ vám já, který jsem články do novin nepsal, nemohu sdělit. Je možné, že novináři ve svých sděleních vyšli např. z usnesení Zastupitelstva města.

„Přerovská radnice“ se připojila formou podpisu a přijetím usnesení Zastupitelstvem města Přerova ke spolupráci s Olomouckým krajem a ostatními obcemi k Memorandu Olomouckého kraje o spolupráci při tvorbě „Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady na území Olomouckého kraje“. Zatím budou teprve ve studii proveditelnosti navrženy a vyhodnoceny ze všech hledisek lokality pro možné vybudování ZEVO. Je pravdou, že jedna z možných lokalit je i lokalita Přerov vedle Teplárny Dalkia v průmyslové zóně. Tato lokalita, stejně jako i všechny ostatní vytipované, bude posouzena a vyhodnocena právě ve studii proveditelnosti.

6. 3. 2012 11:51:42 | přečteno 1840x | webmaster


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21337372
Za týden: 45992
Za den: 5370
Online návštěvníků: 88
 
load