Město Přerov

Významným vodním tokem protékajícím městem Přerov, v délce asi 9,34 km, je řeka Bečva. Dalším důležitým vodním tokem je Strhanec, který začíná u manipulačního stavidla na jezu v Oseku n/B a vlévá se zpět do Bečvy ve dvou místech - u bývalého Kryškova mlýna (dnes Sportovní centrum) a za areálem společnosti PRECHEZA. Správcem obou těchto významných toků je Povodí Moravy, s.p., se sídlem v Brně. Místními částmi Újezdec a Lověšice dále protéká potok Svodnice a Penčicemi, Čekyní a Žeravicemi potok Olešnice.

Kvalitu vodních toků se snaží město chránit budováním nových kanalizačních sítí se zaústěním na čistírny odpadních vod (ČOV). Důležité je pak provádění kontroly napojení jednotlivých producentů odpadních vod na tyto sítě. Jen tak se může kvalita povrchových a podzemních vod nejen stabilizovat, ale i zlepšit. Odpadní voda z větší části města Přerova je odváděna prostřednictvím kanalizační sítě na ČOV v Henčlově. Čistírna prošla rozsáhlou modernizací v letech 2000 až 2002. Délka kanalizačních sítí zaústěných na tuto ČOV je něco málo přes 100 km. Samostatná ČOV je vybudována pro místní část Žeravice. Stavební povolení je vydáno na stavbu ČOV na katastrálním území Čekyně. Sem budou svedeny odpadní vody z Penčic, Čekyně a obce Lhotka u Přerova. Na ČOV v Henčlově zbývá ještě napojit místní části Kozlovice a Dluhonice.

Zásobování pitnou vodou je v Přerově zajištěno z veřejné vodovodní sítě. Ve dvou posledních částech města, Penčicích a Čekyni, byl veřejný vodovod dokončen v roce 2006. Provozovatelem veřejné vodovodní a kanalizační sítě je akciová společnost Vodovody a kanalizace Přerov (VaK). Do vodovodní sítě je dodávána kvalitní voda z jezera Troubky a Tovačov a vodního zdroje v Brodku u Přerova. Voda je upravována v úpravnách vody Troubky (v roce 2005 přes 4,53 mil m3) a Brodek (0,07 mil. m3). Kvalita pitné vody je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č.187/2005 Sb. a je kontrolována v laboratořích VaK a dále Krajskou hygienickou stanicí Olomouc, pracovištěm Přerov.

Hlavním právním předpisem, který upravuje problematiku ochrany vod, stanovuje podmínky pro jejich hospodárné využití a snižování nepříznivých účinků sucha a povodní, je zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vztahy při výstavbě, rozvoji a provozu veřejných vodovodů a kanalizací upravuje platné znění zákona č.274/2001 Sb.

Krátce o řece Bečvě a o povodních

Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok. Moravskou bránou protéká od severovýchodu k jihozápadu a mezi Tovačovem a Troubkami vtéká do Moravy. Tok Bečvy je dlouhý 119,3 kilometrů. Šířka Bečvy na Přerovsku je na většině míst 35 až 45 metrů. Jelikož svádí vodu z území na horním toku silně zalesněného, z míst bohatých na dešťové srážky, významně ovlivňuje vodní režim i na toku Moravy. Nejvíce vody mívá v březnu, nejméně v září.

V minulosti se Bečva vinula územím v četných zákrutech a meandrech. V místech dnešního městského rybníku tvořila velký oblouk, který byl napřímen v 2. pol. 19. století (v místě oblouku došlo při povodni 7. července 1997 k protržení hráze). Řeka měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. V letech 1893-1903 proběhla na Bečvě první etapa regulačních prací, a to po celé její délce. Na vybraných úsecích došlo k napřímení toku, svedení řeky do jednoho koryta a vyrovnání spádu dna. Další úpravy probíhaly v letech 1904-1933. Zásady vodohospodářského řešení, zformulované již před I. světovou válkou, byly v podstatě československými úřady převzaty a ctěny v průběhu celého 20. století. Regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně významně zkrátila. Dnes již víme, že zdaleka ne všechny regulační úpravy byly přínosem. Volná krajina ztratila s řadou cenných biotopů i původní retenční schopnost a obce na řece Bečvě, včetně Přerova, musí i nadále věnovat vysokou pozornost možným záplavám.

Problematika ochrany před povodněmi je obecně řešena v Hlavě IX vodního zákona. Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat. Rozlišujeme povodňové záplavy způsobené rozlivem vodních toků a záplavy, které vznikají při přívalových deštích v členitém terénu. V prvém případě by se měly před a za obcí (městem) vyčlenit plochy pro rozliv vyšších povodňových vln. V případě Přerova byly tyto plochy před městem zastavěny zahrádkářskými chatami. Intravilánem musí povodňová vlna protéci co nejrychleji. K tomu mají přispět nábřežní zdi a koryto bez vzrostlých dřevin. Tuto podmínku město Přerov splňuje; v minulých letech proběhla oprava nábřežních zdí řeky Bečvy i oprava opěrných zídek toku Strhance. Problematičtější je ochrana před přívalovými dešti, které způsobují v závislosti na svahovitostí, druhu pěstované kultury a způsobu obdělávání půdy erozi.

Další informace:

• Voda - nejčastější dotazy
• Seznam zkratek, telefonní seznam, další kontakty