Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Krátce o řece Bečvě a o povodních

Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok. Moravskou bránou protéká od severovýchodu k jihozápadu a mezi Tovačovem a Troubkami vtéká do Moravy.  

Žebračka
Tok Bečvy je dlouhý 119,3 kilometrů. Šířka Bečvy na Přerovsku je na většině míst 35 až 45 metrů. Jelikož svádí vodu z území na horním toku silně zalesněného, z míst bohatých na dešťové srážky, významně ovlivňuje vodní režim i na toku Moravy. Nejvíce vody mívá v březnu, nejméně v září.

V minulosti se Bečva vinula územím v četných zákrutech a meandrech. V místech dnešního městského rybníku tvořila velký oblouk, který byl napřímen v 2. pol. 19. století (v místě oblouku došlo při povodni 7. července 1997 k protržení hráze). Řeka měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. V letech 1893-1903 proběhla na Bečvě první etapa regulačních prací, a to po celé její délce. Na vybraných úsecích došlo k napřímení toku, svedení řeky do jednoho koryta a vyrovnání spádu dna. Další úpravy probíhaly v letech 1904-1933. Zásady vodohospodářského řešení, zformulované již před I. světovou válkou, byly v podstatě československými úřady převzaty a ctěny v průběhu celého 20. století. Regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně významně zkrátila. Dnes již víme, že zdaleka ne všechny regulační úpravy byly přínosem. Volná krajina ztratila s řadou cenných biotopů i původní retenční schopnost a obce na řece Bečvě, včetně Přerova, musí i nadále věnovat vysokou pozornost možným záplavám.

Lávka povodně 2010, obrázek se otevře v novém okně

Problematika ochrany před povodněmi je obecně řešena v Hlavě IX vodního zákona. 

Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. 

Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat. Rozlišujeme povodňové záplavy způsobené rozlivem vodních toků a záplavy, které vznikají při přívalových deštích v členitém terénu. 

V prvém případě by se měly před a za obcí (městem) vyčlenit plochy pro rozliv vyšších povodňových vln. V případě Přerova byly tyto plochy před městem zastavěny zahrádkářskými chatami. Intravilánem musí povodňová vlna protéci co nejrychleji. K tomu mají přispět nábřežní zdi a koryto bez vzrostlých dřevin. Tuto podmínku město Přerov splňuje; v minulých letech proběhla oprava nábřežních zdí řeky Bečvy i oprava opěrných zídek toku Strhance. Problematičtější je ochrana před přívalovými dešti, které způsobují v závislosti na svahovitostí, druhu pěstované kultury a způsobu obdělávání půdy erozi.


Povodně 2010, obrázek se otevře v novém okně

povodeň 2010, obrázek se otevře v novém okně
6. 11. 2013 12:11:57 | přečteno 2506x | Ing. Ivana Hřibová


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21320237
Za týden: 43859
Za den: 10643
Online návštěvníků: 137
 
load