Ochrana zvířat je v našem právním systému řešena z různých pohledů hned několika zákony a řadou prováděcích předpisů. Tomu odpovídá i poměrně komplikovaná právní úprava již samotného pojmu zvíře či živočich a neméně složitá struktura orgánů státní správy, které se na ochraně zvířat podílejí.
Z hlediska ochrany biologické rozmanitosti a zachování ekologické rovnováhy je nejdůležitější právní normou zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kterým se zajišťuje ochrana volně žijících druhů živočichů (obratlovců i bezobratlých), včetně jejich stanovišť. Seznam chráněných živočichů (celkem tři kategorie: kriticky ohrožení, silně ohrožení, ohrožení) obsahuje vyhláška č.395/1992 Sb. Ochrana řady ohrožených volně žijících druhů je zároveň předmětem mezinárodního a evropského práva (např. směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, nebo směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Podmínky pro obchod a další nakládání s chráněnými druhy živočichů u nás upravuje platné znění zákona č.100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy - tzv. zákon CITES.
Ochrana zvířat proti týrání je upravena v zákoně č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem ochrany podle tohoto zákona je každé zvíře schopné pociťovat bolest a utrpení. Pro zvířata, která jsou v péči člověka, pak zajištění základních podmínek péče o ně stanoví další zákony (např. o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, o veterinární péči, o myslivosti, o rybářství, stavební zákon). Trestní zákon upravuje, za jakých podmínek se týrání zvířete považuje za trestný čin.
Významný biotop pro mnoho volně žijících živočišných druhů, často zvlášť chráněných - bezobratlých, obojživelníků, plazů, ptáků i savců, představuje městské prostředí. Přerov, nejen díky NPR Žebračka a významnému biokoridoru řeky Bečvy, v tom není výjimkou. S tím je třeba počítat již při územním plánování, při navrhování a realizaci staveb, při zřizování a údržbě veřejné zeleně i při výběru vhodných dřevin k výsadbě. Důvody, proč různí živočichové volí za své stanoviště právě město, jsou různé - dostupnost potravy, příležitost k hnízdění, méně přirozených predátorů, příznivější mikroklima apod. Vhodné podmínky pro zahnízdění například nedávno našla vlha pestrá dokonce v areálu skládky TKO v Žeravicích, pravidelně ornitologové v různých částech Přerově pozorují hnízdící nebo zimující rorýsy, jiřičky, břehule, výry, ledňáčky, morčáky i sokoly. O tom, že přerovská fauna je skutečně bohatá, se může každý přesvědčit například při procházce naučnou vlastivědnou stezkou Přerovským luhem, představující obyvatele široké škály přírodě blízkých i umělých biotopů (břehové porosty, tvrdý a měkký luh, lužní les, mlýnský náhon, městský park, umělou vodní nádrž aj.).
Ještě donedávna nebylo v Přerově ani v jeho nejbližším okolí provozováno žádné zařízení poskytující pomoc handicapovaným zvířatům. Alespoň poradenskou činnost v této oblasti poskytovaly stanice BIOS (součást Střediska volného času Atlas a BIOS) a ornitologická stanice ORNIS (oddělení Muzea Komenského v Přerově). Právě ve společném areálu obou stanic na ulici Bezručově postupně vzniká za finanční podpory města nové středisko environmentální výchovy, jehož součástí je od léta 2008 i záchytná stanice pro handicapovaná zvířata, která zajišťuje poskytnutí prvotní odborné pomoci postiženým živočichům a jejich předání do nejbližšího záchranného zařízení. Provozovatelem stanice je Muzeum Komenského v Přerově.
Pro zatoulané psy a kočky existuje městský útulek pro zvířata s celotýdenním provozem a kapacitou přibližně 20 psů a 20 koček. Provozovatelem jsou Technické služby města Přerova. Část „ubytovací kapacity“ útulku je vedena v režimu zvířecího penzionu, kde mohou majitelé své čtyřnohé přátele na přechodnou dobu za poplatek ubytovat. Délka ubytování není omezena. Při předání zvířete je třeba předložit potvrzení o očkování.
V souvislosti s Přerovem jistě stojí za zmínku jeho bohatá ornitologická tradice. Již v roce 1932 zde byl založen Ornitologický spolek (od roku 1933 Moravský ornitologický spolek se sídlem v Přerově - MOS). O rok později se rozhodlo o zřízení ornitologického muzea, ornitologické knihovny a vydávání vlastního časopisu Moravský ornitolog. V roce 1938 byla dokončena stavba ornitologické stanice. V roce 1970 stanici i činnost sdružení převzalo Okresní muzeum. V letech 1979-1981 byla postavena nová budova a uskutečnila se zde řada úspěšných výzkumů a konferencí s mezinárodní účastí.
Novodobá historie MOS se datuje od roku 1991. Spolek s více než 1 500 členy v krátké době získal významné postavení mezi ochranářskými organizacemi v ČR.. Těžiště činnosti spočívá v pořádání ornitologických exkurzí, fotografických výstav, vydávání propagačních materiálů zaměřených na ochranu přírody a ptactva (od roku 1996 časopis Ptáci kolem nás), sčítání ohrožených druhů ptáků, mapování jejich zimovišť a hnízdišť. V roce 1999 spolek zřídil poradenské centrum pro veřejnost - Ekocentrum MOS. Od roku 2005 je MOS středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické, přičemž si zachoval svou kontinuitu i právní subjektivitu.
Budova ornitologické stanice, ve které sídlí oddělení ORNIS Muzea Komenského, je v rámci celé střední Evropy jediným specializovaným ornitologickým muzeem a je v něm umístěna sbírka čítající přes 6000 preparátů kožek, koster, vajec a hnízd ptáků z Evropy i zbytku světa. Nejvýznamnější část sbírky je zpřístupněna ve stálé expozici Ptactvo České republiky. Pro děti i dospělé pořádá ORNIS v rámci environmentální osvěty kromě tradičních výstav i řadu akcí pod širým nebem. Postupně vzniká venkovní expozice ochrany ptactva s funkčními hnízdními budkami a krmítky. Výzkumná činnost ORNIS je zaměřena na parazitologii ptáků a ochranářskou biologii. Do terénního výzkumu na střední Moravě jsou zapojeni i členové MOS. Amatérským i profesionálním ornitologům slouží odborná knihovna, bohatě vybavená domácí i zahraniční literaturou.

| Celkem přístupů: | 1650430 |
| Za týden: | 12057 |
| Za den: | 1904 |
| Online návštěvníků: | 71 |