Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Historie galerie

Historie objektu dnešní Galerie města Přerova

Galerie města Přerova sídlící v budově na Horním náměstí číslo 1, v prostorách bývalé zámecké kotelny, byla v první dekádě nastávajícího milenia přebudovaná v industriálním stylu do podoby moderní multifunkční a především výstavní síně, jejímž úkolem je kulturně-společenská prezentace výtvarných i odborných děl, setkávání významných představitelů města a jejich hostů, návštěvníků města a samozřejmě samotných Přerovanů.

Z kotelny a stolárny moderní výstavní síň

Navrhnout vhodné využití prostoru bývalé zámecké kotelny, kterou od 70. let 20. století využívalo jako stolárnu Muzeum Komenského v Přerově, se stalo v roce 2009 dalším z úkolů, který byl jedním ze zadání investora v rámci rozsáhlého programu revitalizace přerovského zámku. Před zpracovateli projektové dokumentace stál nelehký úkol: zachování industriální podoby prostory při splnění požadavků moderního multifunkčního interiéru galerie, přednáškového sálu i místa relaxace při kávě v inspirujícím prostoru.

Projekční práce, včetně studie a zaměření, pochází z dílny autorského kolektivu Ing. arch. Ladislava Palka z Lipníku nad Bečvou a PhDr. Karla Žurka z Přerova. Ideový námět využití prostor a zpracování stavebněhistorického průzkumu, který sloužil jako podkladový materiál s návrhem využití prostor, zajišťoval PhDr. Karel Žurek. Pracovně byl projekt oběma autory nazván „Galerie přerovských umělců“ či „Galerie Petra Markulčeka“.

Půdorys stavby pocházející z 30. let 20. století, nacházející se v původně v středověkém hradebním příkopu, s inspirativním prostorem zámeckého příkopu před budovou a vstupem do zámeckých, doposud veřejnosti nepřístupných exteriérových prostor při hradbách, se pro projektanty jevil jako nesmírně atraktivní. Navíc interiérová dispozice bývalé kotelny umožňovala vstup na plochy západního parkánu zámku, který nabízí doposud málo známé pohledy na starý Přerov.

Svědectví archiválií a starých katastrálních plánů

Nejstarší podobu lokality dnešní galerie nacházíme na katastrálním plánu města z roku 1830, kde je zachycena ohradní zeď v současném půdorysném průběhu s doposud neznámou stavbou, snad hospodářské zázemí zámku. Stavba, která je zde zachycena, půdorysně odpovídala dochovanému objektu. Zasahovala k obvodové zdi styku severní fasády zámku a sousedního domu hostince „U Tšponů“. Na plánu města z roku 1881 je patrný shodný stav s výše uvedeným plánem. Plán z roku 1890 tuto stavbu zachycuje rovněž. Naopak plán z roku 1927 ukazuje již nám známý stav ohradní zdi i stavu v parkánových částech. Na plánech z 2. poloviny 20. století je rovněž zachycen nám známý stav bývalé zámecké kotelny.

Při archivním průzkumu se bohužel nepodařilo dohledat jakoukoliv starší plánovou dokumentaci, která by zkoumanou budovu zachytila. Existují buď jen půdorysná zaznamenání ohradní zdi v rámci zaměření objektu zámku, anebo popisy stavebních prací, a to jen okrajově, v dobových stavebních denících, z let 1927-1933, kdy probíhala první z generálních oprav celého areálu zámku.

V roce 1927 provedené zaměření objektu zaznamenalo rovněž sledovaný objekt dnešní galerie a blízké ohradní zdi. Dispozice zdi je zde určena v dobové plánové legendě jako „staré zdivo“, tužkou je do prostor parkánu vepsán nápis „kotelna“. Plán z roku 1928 zachycuje již známou dispozici objektu.

Staré budovy hospodářského křídla zámku, tvořené mimo jiné původně renesanční kočárovnou, byly zbourány při rekonstrukci zámku v letech 1927-1933, při takzvané IV. stavební etapě obnovy zámecké budovy, která obsahovala ve stavebním programu mimo jiné i stavební přípravu původního hradebního příkopu pro vybudování kotelny, a to včetně nadstavby železobetonové konstrukce přízemního přednáškového sálu, jež rozšířenou plošnou dispozicí nahradil původní středověkou přízemní budovu a uzavřel tak otevřenou dispozici zámeckého nádvoří. Dobové plány pro vybudování prostory dnešní „Galerie“ jsou datovány rokem 1927 a je zde uvedeno, že se připravovaná stavba chystá pro instalaci „zámecké kotelny“ a „dílny“. Na plánech je dále zakreslena instalace sítí a kotel, který se nacházel v přední části budovy. V zadní části bylo plánováno, dle dobových pramenů, vybudování malého dvorku.

Dobové stavební deníky dokreslují technickou situaci

Dalším důležitým historickým dobovým dokumentem jsou zápisky ve stavebním deníku, včetně náčrtků, kde se objevuje i návrh schodiště na parkánové části zámku z malého dvorku za budovou kotelny. Na dalším z dokumentů je zachycen půdorys zámecké kotelny, včetně nadstavby pro přednáškový sál. Na plánku, označeném číslem 215, je zakreslena situace dvorní části zámecké kotelny s dozdívkou ohradní zdi a krycí plotny na koruně zdiva, včetně zahrádky na parkánech západní části areálu zámku.

Jedním ze zdrojů poznání historického vývoje zástavby severního hradebního příkopu přerovského zámku jsou rovněž dobové fotografie, zachycující stavbu od závěrečné čtvrtiny 19. století do současnosti. Jedná se vlastně o nejcennější doklad stavebního vývoje „kotelny“ přerovského zámku.

Snímky jako důkazy historického vývoje

Prostora stolařské dílny, dříve zámecké kotelny, je zachycena na několika dokumentech již od konce 19. století. Například na fotografii, pořízené z míst kaple sv. Jiří (od jihovýchodu), je dobře patrná přízemní stavba, na průčelí s dvoukřídlými dřevěnými vraty, vloženými do segmentem ukončeného prolomeného dveřního vstupu. Sedlová střecha, štítem souběžná s průčelím, je kryta břidlicovými šablonami. V parkánovém, původně hradním příkopu, je celá řada vzrostlých stromů a křovin. V levé části fotografie je naprosto jasně zřetelná zástavba hradního příkopu pod jižní fasádou zámku. Rovněž je patrné domovní znamení v oválném obraze na fasádě domu Tšponova hostince.

Na mladší fotografii je budova zámku fotografována od severu, čímž je studovaný objekt zastíněn sousední budovou restaurace U Tšponů a ohradní zdí. Je ale zřejmé, že do rekonstrukce objektu v 30. letech 20. století se jednalo o jednopodlažní budovu, což je patrné i díky dochovanému zaměření zámku včetně této prostory, vypracovaném v roce 1920 architektem Dominikem Feyem z Uherského Hradiště.

Celková cena obnovy zámku v letech 1927-1933, její IV. stavební etapa, byla vyčíslena na 244 777, 85 Kč. Práce související i se stavbou bývalé zámecké kotelny, dnes Galerií města Přerova, byly prováděny zednickou firmou Čeňka Horáka z Přerova, klempířské práce dodávala firma Jana Kyncla. V soupisech stavebních prací, uložených ve Státním okresním archivu Přerov - Henčlov, jsou zmíněny rovněž instalace železobetonových stropů, včetně překladů, betonové podlahy. Na závěrečném plánu rehabilitace zámku z roku 1930 je pro námi sledované místo „GMP“ uvedeno: „… ve spod uhlí a koks a kotelna…“.

Volba padla na galerii

Na základě zpracované dokumentace, sloužící jako podklad pro vyhotovení studie a následně projektu, bylo po rozsáhlých diskusích s vedením města dohodnuto, že vedle nezbytných stavebních prací na budově (sanace zdiva a nové omítnutí, nové rozvody sítí, vstupů atd.) bude zcela nově využit prostor. Výsledkem práce bylo vybudování multifunkčních prostor, sloužících jako výstavní síň s názvem Galerie města Přerova.

Oprava interiérů bývalé kotelny, včetně plánované obnovy ohradního zdiva v rámci celkové rekonstrukce, posloužila k vybudování plnohodnotného klidového zázemí. S rehabilitací zámeckých příkopů a hradebních parkánů na západní straně zámku byla vytvořena ojedinělá expozičně-kulturní prostora, která představuje významný prvek, oddělující dění na Horním náměstí od ploch původních hradebních příkopů zámku v rámci prohlídkové trasy, je relaxačním místem na ploše před galerií a vstupem k vybudované letní scéně při jižním křídle zámku. Památková obnova poskytla jedinou přístupovou komunikaci do doposud uzavřených zámeckých prostor průchodem pod mostní konstrukcí jako další přístupovou trasu pro návštěvníky bezprostředního okolí zámku (hradební parkány, hradby etc.).

Nově vzniklá Galerie města Přerova pod správou Kulturních a informačních služeb města Přerova představuje hodnotné kulturně-společenské zázemí přerovského zámku.

Prolomení vstupu ze zámeckého příkopu do prostor letní divadelní scény

Práce na prolomení vstupního otvoru v druhotné zazdívce při hradebním zdivu jižní uliční fasády zámku byly provedeny souběžně s pracemi na rekonstrukci interiérových prostor připravované zámecké galerie. Tento důležitý stavební krok umožnil přístup do doposud nevyužívaných částí zámku Žerotínů v Přerově, do atraktivních prostor, jež budou od letošního června sloužit jako letní multifunkční scéna.

Atraktivitu prostoru doplňuje v 30. letech 20. století vybudovaná salla terena, jež svými třemi obloukovými prostupy dotváří tento nesmírně cenný prostor, jenž se stane vedle dobudované galerie další atraktivní částí zámku. Byly zadány projekty k provedení vizualizace tohoto prostoru a po diskusích na půdě magistrátu bylo rozhodnuto o ponechání zelené plochy v prostoru se vstupem po schodišti obloženém neleštěnou růžovou žulou a moderními mobilními lavicemi pro návštěvníky. První představení je plánováno na letní sezonu roku 2011.

Parkán poslouží k instalacím pod širým nebem a zpestří programovou náplň galerie

Posledním z připravovaných programů památkové obnovy přerovského zámku je zpřístupnění nesmírně atraktivních prostor západního parkánu zámku z prostor Galerie města Přerova, kde se nabízí posezení a seznámení se s doposud neznámými pohledy na starý, ale i nový Přerov. Zpřístupněný západní parkán v budoucnu v letních měsících poslouží také k venkovním instalacím objektů a zpestří tak programovou náplň galerie. Jeho obnova bude dovršením patnáctileté revitalizace celého zámeckého objektu, jež patří k největším památkovým úpravám na území města Přerova.

PhDr. Karel Žurek, Přerov



 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21098616
Za týden: 40980
Za den: 6317
Online návštěvníků: 208
 
load