Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Pavel Juliš

Text příspěvku do sborníku

Předmostím až do Pravěku - víceúčelový areál „Mamutov“

Projekt Předmostím až do pravěku vznikl neformálním sdružením několika aktivit, připravovaných nebo již dříve zahájených různými subjekty, v roce 2004 v průběhu budování stejnojmenné naučné vlastivědné stezky. Všechny tyto aktivity spojuje téma pravěké historie světoznámé archeologické lokality Předmostí a snaha o její propagaci a popularizaci. Byly to:

  • Malé školní muzeum(otevřeno v roce 1999) - muzeum určené pro interaktivní výuku i pro širokou veřejnost, které budovali učitelé a žáci ZŠ J. A. Komenského ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově, Moravským zemským muzeem v Brně a občanským sdružením Predmostenzis,
  • Školní naučná stezka (otevřena v roce 2000) - tříkilometrová trasa s atraktivní učebnou pod širým nebem (Školním kopcem) vybudovaná ZŠ J. A. Komenského,
  • Socha mamutíka Toma (odhalena v roce 2000) - socha mláděte mamuta v životní velikosti pod přírodní památkou Na Popovickém kopci, zhotovena a instalována občanským sdružením Predmostenzis jako základ budoucího skanzenu pravěkých zvířat,
  • Památník lovců mamutů (otevřen v roce 2006) - unikátní autentická terénní prezentace archeologických nálezů vybudovaná městem ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově a Archeologickým ústavem AV ČR Brno, v rámci programu Evropské unie Iniciativy Společenství INTERREG IIIA - Česká republika-Polsko,
  • Naučná vlastivědná stezka Předmostím až do Pravěku (otevřena v roce 2006) - 8,2 km dlouhá stezka s 9 zastaveními, vybudovaná městem ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově a ZŠ J. A. Komenského v Přerově-Předmostí, seznamuje s pravěkou i novodobou historií Předmostí a místními zajímavostmi,
  • Informační centrum (otevřeno v roce 2009) - objekt na počátku naučné stezky s informačním centrem, prodejem upomínkových předmětů a veřejnými WC, vybudovaný městem a provozovaný KIS, p. o.,
  • Víceúčelový areál „Mamutov“ - dominanta celého projektu - kulturně rekreační zařízení v archeologické lokalitě Hradisko, ideově navazující na původní záměr vybudování skanzenu Mamutov na Čekyňském kopci, od kterého bylo upuštěno z důvodu nevyhovující polohy.

V rozvojových dokumentech města je téma pravěkého Předmostí poprvé zmíněno teprve v roce 2000 ve Strategickém plánu ekonomického a územního rozvoje Mikroregionu Přerov do roku 2005, kterým se město zavazuje k propagaci pravěké historie Předmostí a podpoře budování stálé expozice pravěku, a to spolu s partnery Predmostenzis a ZŠ J. A. Komenského. Město v tu dobu již připravovalo záměr na vybudování terénní prezentace pravděpodobných nálezů u zdi předmostského hřbitova a hlavními nositeli dalších projektů měly být sdružení Predmostenzis a základní škola. Zatímco škola, ve spolupráci s archeology a městem, otevřela vlastní malé muzeum již v roce 1999 a o rok později školní naučnou stezku, původní záměr sdružení Predmostenzis, vybudovat skanzen pravěku - „Mamutov“, reálně připomíná pouze socha mláděte mamuta na Čekyňském kopci. Hlavním důvodem nezdaru, jak se nakonec ukázalo, byl nevhodný výběr lokality, která neumožňuje realizovat významnější stavební úpravy a vytvořit potřebné zázemí pro návštěvníky. O několik let později byla pro tento záměr za účasti veřejnosti jako nejvhodnější vybrána lokalita Hradisko a její nejbližší okolí.

Programové prohlášení Rady města Přerova z února 2003 počítalo s vybudováním dvou naučných vlastivědných stezek do konce volebního období 2006. První z nich, Přerovským luhem, byla otevřena v červnu 2004, druhá měla spojovat významná místa Předmostí a již realizované nebo připravované aktivity. V červnu 2004 zřídila Rada města pracovní skupinu pro koordinaci projektů souvisejících s vybudováním naučné stezky Předmostím. V první fázi se pracovní skupina zaměřila na vybudování terénní prezentace kosterních nálezů, Památníku lovců mamutů, a naučné vlastivědné stezky, pro kterou byl po školní anketě zvolen název Předmostím až do pravěku; tento byl následně převzat jako název celého projektu. Stezka i muzeum byly otevřeny na podzim 2006 při příležitosti konání 9. ročníku turistického putování Po stopách lovců mamutů, který každoročně pořádá ZŠ J. A. Komenského.

Pokračování projektu Předmostím až do pravěku je zahrnuto i ve Strategickém plánu ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Přerov 2007-2013, který předpokládá v návrhovém období doplnění naučné stezky o infocentrum a sociální zařízení pro veřejnost(otevřeno v roce 2009) a skanzen pravěkých zvířat.Jako zúčastněné subjekty jsou zde uvedeny Magistrát města Přerova, organizace města, ZŠ J. A. Komenského, Muzeum Komenského a občanská sdružení. Význam splnění uvedeného úkolu zdůvodňuje ze svého pohledu i následný koncepční dokument Strategie rozvoje cestovního ruchu Přerovska na období 2007-2013.

Jak bylo již zmíněno, vybudování „Mamutova“, coby turisticky dominantní atrakce celé stezky, se ukázalo dle původního záměru, v původní lokalitě a v původně uvažované režii sdružení Predmostenzis, jako nereálné. V průběhu roku 2007 proto pracovní skupina pro jeho umístění vytypovala nové pozemky s tím, že před zadáním příslušné dokumentace záměr projedná s veřejností a předběžně i s vlastníkem rozhodující části pozemků (tím je akciová společnost PMS Přerov). Vytypovány byly pozemky v okolí významné archeologické lokality Hradisko v bezprostřední blízkosti severního okraje sídliště Předmostí, částečně dotčené záměry Programu regenerace panelového sídliště Předmostí, čímž byly předurčeny některé funkce budoucího funkčního využití areálu (parkování, sportovně rekreační plochy, veřejná zeleň).

Na prvním veřejném projednávání záměru v prosinci 2007 se účastníci shodli na základních tezích

  • „Mamutov“ připomíná a propaguje zejména pravěkou historii Předmostí
  • „Mamutov“ je z hlediska atraktivity a návštěvnosti dominantním prvkem projektu Předmostím až do pravěku
  • „Mamutov“ je situován severně od stávajícího sídliště Předmostí (lokalita Hradisko a okolí)
  • „Mamutov“ nabízí poznání i zábavu
  • „Mamutov“ je originální

a dále se věnovali zásadním otázkám jako: co bude areál nabízet návštěvníkovi, pro koho je určen, zda je navrhovaná lokalita vhodná, jakou by měl mít areál rozlohu, kdo se bude podílet na jeho vybudování, kdo jej bude provozovat atd. Dodnes není např. definitivně uzavřena diskuze na otázku, jak se bude areál jmenovat. Výsledky projednávání byly nabídnuty k připomínkování široké veřejnosti a na následném setkání v březnu 2008 byla formulována prvotní vize budoucího areálu „Mamutov“:

„Mamutov je turisticky atraktivní víceúčelové zařízení rozkládající se v okolí archeologické lokality Hradisko v Předmostí. Originálním způsobem návštěvníkům všech věkových kategorií celoročně umožňuje poznání místní historie (zejména období lovců mamutů), sportovní vyžití i pasivní odpočinek. Místním obyvatelům slouží jako netradiční městský park.

Zhruba šestihektarový areál v maximální míře využívá původní terén a porosty, citlivě doplněné přírodě blízkými parkovými úpravami. Provedení veškerých stavebních objektů a doplňků, mezi kterými nechybí modely pravěkých zvířat v životní velikosti, prehistorické obydlí, rozhledna, objekt pro výukové programy a zájmovou činnost, sportoviště pro malé i velké či zábavní atrakce pro celou rodinu, navozuje iluzi původní krajiny a připomíná způsob života pravěkého člověka.

Vstup do oploceného areálu je zdarma, pouze vybrané služby jsou zde poskytovány za úplatu. K dispozici je hygienické zařízení a občerstvení. V těsné blízkosti je dostatek parkovacích míst pro osobní automobily i autobusy. V nočních hodinách je areál uzavřen a střežen. Komplexní údržbu a provoz areálu zajišťuje správce Památníku lovců mamutů a infocentra. Zaměstnanec správcovské organizace je v areálu denně přítomen.“

S výsledky projednávání byla seznámena PMS Přerov, a. s., která vyslovila předběžný souhlas s realizací záměru na jejich pozemcích, a v listopadu 2009 s ní město uzavřelo nájemní smlouvu za účelem vybudování areálu „Mamutov“ na těchto pozemcích.

O první grafické ztvárnění vize areálu se pokusil brněnský architekt Pavel Šimeček v ideové studii která řešila zejména širší vztahy (např. možnosti dopravního napojení), možnosti využití specifického terénu a především ideové pojetí venkovní prezentace způsobu života pravěkého člověka. Ke zveřejněné studii měla opětovně možnost vyjádřit své připomínky široká laická i odborná veřejnost. Po vyhodnocení veškerých připomínek a námětů předložila pracovní skupina Radě města ke schválení podrobný návrh zadání urbanistické studie. Z oslovených projekčních firem byl vybrán ateliér Arch.Design, s. r. o., Brno, který hotové dílo představil veřejnosti v listopadu 2009.

Urbanisticko-architektonické řešení předložené ateliérem Arch.Design, s.r.o., Brno, které členilo zájmové území na nástupní prostor s parkovištěm, tzv. Dolní Mamutov s bezplatným vstupem pro veřejnost a tzv. Horní Mamutov s placenou expozicí a přírodním amfiteátrem, předpokládalo výstavbu čtyř výrazných samostatných stavebních objektů - objektu správy a služeb, vzdělávacího objektu, muzejního objektu a rozhledny - a zároveň počítalo s demolicí poslední budovy komplexu někdejší cihelny na ulici Hranická. Vhodnost takového stavebního programu a navrhovaného architektonického řešení mělo prokázat detailně rozpracované libreto plánovaných expozic.

Pracovní skupina Rady města ve spolupráci s přizvanými archeology upřesnila tématické zaměření expozičních a prezentačních prostor a precizovala požadavky na věcný obsah expozic. V této fázi bylo nutné oslovit další specialisty, kteří by pod dohledem „zasvěceného odborníka v oboru archeologie a muzejnictví“ zpracovali libreto a scénář moderní, interaktivní a životaschopné expozice. Vzhledem k odbornému zaměření, dlouhodobým zkušenostem s archeologickým výzkumem Předmostí, znalosti lokality i vlastního projektu Předmostím až do pravěku a profesním kontaktům, požádalo město o vypracování libreta a scénáře expozic Muzeum Komenského v Přerově. Libreto mělo řešit zejména ústřední motiv areálu, prezentaci stratigrafie sprašového profilu při nástupu na vrcholovou plošinu Hradiska a expozice na vrcholové plošině Hradiska.

Krátce po sestavení zpracovatelského týmu, do kterého s ohledem na jedinečnost zadání kromě svých archeologů, Aleše Drechslera, Jana Mikulíka a Zdeňka Schenka, Muzeum přizvalo, jak se nakonec ukázalo, klíčové spolupracovníky scénografa Davida Baziku a architekta Jiřího Stejskalíka, byl na podzim 2010 městu předložen ideový záměr expozice s žádostí o možnost upuštění od striktního stavebního omezení zpracovanou urbanisticko-architektonickou studií. Ideový záměr vycházel z následujících principů:

  • expoziční libreto řešit v kontextu celého areálu, včetně krajinného kontextu - pocitové vnímání tématu a přísun informací se v průběhu návštěvy areálu vyvíjí (neřešit nezávisle dílčí libreta);
  • sprašový profil, jako ojedinělý výrazný autentický doklad geologického a kulturního vývoje Předmostí, prezentovat nejen po jednotlivých vrstvách, ale především jako celek, mj. vytvářející symbolickou pohledovou dominantu tzv. Dolního Mamutova;
  • interiérovou expozici gravettienu neřešit jako samostatný celek (sebelépe řemeslně zvládnutý tradiční výstavní sál průměrného současného návštěvníka výrazně nezaujme; vystavované exponáty jsou bez znalosti jejich historie a fantazie návštěvníka pohledově neatraktivní), ale jako doplněk celého návštěvního „programu“, prezentující mimořádně výjimečné předměty nebo věrné rekonstrukce, které nelze prezentovat v exteriéru;
  • exteriérové expozice v maximální míře využívají dochované přírodní prostředí; návštěvníka přenáší do doby kamenné (nezahlcují jej informacemi), poskytují gradující zážitek (s využitím modelů zvířat, lidí, obydlí, zvukových i světelných efektů). Exteriérové expozice doplnit interaktivními prvky (některé trvale, jiné při jednorázových akcích, v rámci vzdělávacích programů apod.);
  • audiovizuální projekci technicky, obsahově i lokalizací řešit jako cílený vrcholný prožitek expozice, nikoliv jako „předfilm“ prezentovaný v standardně uspořádaném minisále mimo vlastní expozici (standardní promítání lze příležitostně či v rámci naukových programů řešit v budově bývalé cihelny, případně v malém školním muzeu);
  • využít poslední dochovaný objekt cihelny nejen jako architektonicky zajímavý objekt dotvářející uliční frontu a zároveň clonící pohled na relativně velké parkoviště, ale jako cenný doklad „novodobé“ historie Předmostí a především jako prostor pro umístění aktivit navrhovaných v urbanistické studii v nových nákladných objektech (víceúčelový sál, prodej suvenýrů, správa areálu, veřejná WC, občerstvení apod.);
  • stavební program (množství a velikost nových staveb, nápadnost architektury) omezit na potřeby požadovaného funkčního využití s minimálním dopadem na ráz krajiny. Naopak, stylizovat krajinu do rázu původní Moravské brány. Logicky tak dochází k výrazné redukci navržených objektů ve prospěch otevření pohledu na upravený sprašový profil (ušetřené prostředky jsou využity na vybudování na první pohled skrytého, svou náplní mnohem atraktivnějšího, objektu v „kráteru“ Hradiska).

Ideový záměr byl zpracovatelem prezentován v září 2010 rozšířené Pracovní skupině RM pro koordinaci projektu Předmostím až do pravěku. Návrh libreta logicky spojoval prožitek návštěvníka v Dolním a Horním Mamutově, umožňoval jeho gradaci a nápaditě využíval atraktivního prostředí centrálního návrší Hradiska. Přítomní se jednoznačně shodli na tom, že by podrobnější rozpracování návrhu expozic rozhodně mělo navazovat na prezentovaný ideový záměr, a to i za cenu změn urbanisticko-architektonického řešení. Jako zcela jedinečný byl hodnocen navržený způsob audiovizuální projekce a celková dynamika návštěvní trasy. Pozitivně byl přijat i návrh na využití objektu bývalé cihelny (zpracovatel původní studie tuto možnost vyloučil), díky němuž odpadá potřeba budování dle studie investičně i provozně nejnákladnějšího objektu. Podporu návrhu vyjádřil i přední odborník Archeologického ústavu AV ČR a znalec archeologické lokality Předmostí profesor Jiří Svoboda.

I přes pozitivní ohlas ideového záměru libreta tehdejší Rada města, těsně před koncem svého volebního období, nepřijala usnesení, které by umožňovalo přepracovat urbanistickou studií ateliéru Arch.Design, a tak bylo libreto expozice zpracováno bez řešení urbanisticko-architektonických úprav (tyto zůstaly na úrovni ideového návrhu) a zároveň bylo navržené řešení porovnáno s expozičními možnostmi stávající urbanistické studie. Výsledek byl natolik přesvědčivý, že na jaře 2011 Rada města rozhodla, aby zpracovatelé libreta pokračovali v intencích prezentovaného záměru, a to zpracováním podrobné dokumentace expozic, včetně urbanisticko-architektonického řešení a vyčíslení finančních nákladů na realizaci.

Na zásadním přepracování urbanisticko-architektonického řešení, zpracování podrobného libreta a vyčíslení realizačních nákladů se kromě hlavních zpracovatelů, již zmíněných Jiřího Stejskalíka a Davida Baziky, podílely více než dvě desítky projektantů, archeologů, zahradních architektů, výtvarníků, odborníků na paleobotaniku, zoologii, geologii či audiovizuální techniku. Výsledkem je ambiciózní, bez nadsázky v Evropě ojedinělý, návrh tématického parku, kterému autoři dali nově název Svět lovců mamutů. Inspiraci pro tento název nalezli ve slovním spojení „lovci mamutů“, které poprvé použil K. J. Maška v 80. letech 19. století právě v souvislosti se světově proslulými nálezy v Předmostí.

x x x

Zde se musím omluvit autorům studie za neumělou zkratku, kterou ji prezentuji. Veškeré obrazové přílohy a často i myšlenky si vypůjčuji z díla SVĚT LOVCŮ MAMUTŮ PŘEROV-PŘEDMOSTÍ - Urbanisticko-architektonická studie a podrobné libreto areálu Mamutov (Ing. arch. Jiří Stejskalík, 2011).

Areál Svět lovců mamutůje turistická destinace nabízející poznání pravěké i novodobé historie Předmostí, relaxaci i sportovní vyžití. Řešené území o rozloze přibližně sedmi hektarů je funkčně členěno na tři celky: parkoviště se vstupním objektem - 0,73 ha, Park doby ledové (v první studii Dolní Mamutov) - 4,15 ha a Osada lovců mamutů (Horní Mamutov) - 1,38 ha.

Obyvatelům sídliště i turistům je k dispozici Park doby ledové s relaxačními plochami, občerstvením a dětskými hřišti. Největším lákadlem jsou pak výběhy s živými zvířaty, která, víceméně ve stejné podobě, obývala oblast gravettienského Předmostí. Najdeme zde vlky, zubry, soby, pratura či pižmoně. Park je přístupný po celý rok bezplatně. Na noc se uzavírá a je střežen. Z roviny parku se zvedá pahorek Osady lovců mamutů - nápaditá kombinace exteriérových i interiérových expozic s omezeným zimním provozem.

Z pohledu časové osy areál prezentuje dva tématické celky: období lovců mamutů a období počínající přibližně průmyslovou revolucí až po současnost. Pravěká expozice těží především z „autentického prostředí“ rekonstruované gravettienské krajiny Moravské brány, včetně „meandrující Bečvy“ a „původní“ vegetace. Nejlepší způsob, jak tuto expozici doplnit o stavby, je žádné nestavět - cílem je nechat návštěvníka vnímat Park i Osadu bez rušivých vlivů. Stavby, bez kterých se fungování areálu neobejde, jsou v krajině buď zcela nečitelné, schované v terénním valu, zahloubené v zemi, nebo nemají vzhled definovatelný standardní architektonickou terminologií - fasáda objektu je tvořena hromadou balvanů nebo neopracovanou kulatinou. Pouze u konstrukcí lávek a mostů je záměrně zvolen technicistní vzhled, aby nedošlo k záměně s uměním lovců mamutů.

Druhý tématický celek, který se věnuje převážně historii archeologického výzkumu na pozadí rozvoje cihlářského průmyslu, naopak využívá přítomnosti staveb jako doplňku výstavy. Správní budova cihelny, ve studii pojmenovaná jako vstupní objekt, hostí ve svém podkroví uvedenou výstavu. Kromě ní zde najdeme kavárnu, prodejnu suvenýrů, víceúčelový sál, kanceláře pro personál a další prostory. Dominantou objektu je rozhledna s výhledem do Moravské brány.

Expozice věnované době lovců mamutů (před 20 000 - 30 000 lety) nejsou samostatná témata (místnosti v muzeu), ale pečlivě sestavený a provázaný příběh - kromě odborné přesnosti fascinující, ojedinělý a zábavný. Neustále se střídá exteriér a interiér, velikost prostoru, světelná a akustická nálada, míra náročnosti informací. Prohlídka je tak velice intenzivní, jednotlivá témata nesplývají. Trasa graduje, návštěvník je veden od prostého ke složitějšímu až k nejzajímavějším nálezům. Závěrečná panoramatická projekce je působivým kompilátem všech získaných informací.

Je nemožné shrnout v několika odstavcích obsah studie, která ztvárňuje areál Světa lovců mamutů na sto deseti stránkách technických výkresů, skic, fotografií a odborných informací, provázených poutavým příběhem expozičního libreta. Od samotného vstupu do areálu se na každém kroku setkáváme s výsledky zdařilé spolupráce architektů, krajinářů a výtvarníků. Iluzi glaciální krajiny parku umocňuje vodoteč vytékající z ledovcové morény, tvořící vstup k unikátní prezentaci stratigrafie autentického sprašového profilu, která pokračuje tajemným tunelem k obydlím lovců mamutů. Každá chýše je věnována jinému tématu a využívá jiných prezentačních technik. Nechybí zde působivé lovecké scény, „pravěká zahrádka“, skládky kostí a odpadků ani tajemné místo s šamanem. Vše je zasazeno do členitého nepřehledného terénu doplněného vodními prvky, doprovázeno světelnými a zvukovými efekty. V podzemí je ukryto muzeum s věrným modelem mamuta, replikami nejslavnějších předmostských nálezů, vědeckou laboratoří, pohřební scénou a nakonec kinosálem s panoramatickou 360° projekcí, která představuje krajinu Předmostí před 25 000 lety od rozbřesku do hvězdné noci, od jara do zimy, uprostřed větrné, dešťové či sněžné bouře. Prolétneme dějinami Předmostí až do současnosti.

Po zhlédnutí placené expozice Osady lovců mamutů se návštěvníkovi nabízí četné možnosti občerstvení a odpočinku nebo návštěva blízké terénní expozice autentických kosterních nálezů gravettienské fauny u předmostského hřbitova. Poté se návštěvník vrací na začátek prohlídkového okruhu, ke staré cihelně. Zde, na vyhlídkové plošině deset metrů nad terénem, se mu naskytne pohled do moravské brány. Pohled dalekohledem může porovnat s rekonstruovaným 3D pohledem do pravěké krajiny a přesvědčit se tak o strategické poloze sídla lovecké společnosti.

Závěr expozice autoři návrhu věnovali malému zamyšlení. Kterak hospodaříme se svým dědictvím, krajinou, pamětí míst? V soustředěném prostoru uzavřeného válce se mísí fotografie ze stavby panelového sídliště v Předmostí s písemnými a obrazovými záznamy snah o zviditelnění a zpracování této světoznámé archeologické lokality.

21. 11. 2011 17:01:40 | přečteno 2226x | webmaster


 
 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 20157054
Za týden: 46447
Za den: 7419
Online návštěvníků: 167
 
load