Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Přerov

Hraběnka Žerotínová s dcerami na návštěvě v Přerově r. 1935 na nádvoří zámku

Přerov v korespondenci Karla staršího ze Žerotína.

Přerovský kopec, dnešní Horní náměstí, prošel zásadní proměnou za Viléma z Pernštejna koncem 15. století. Hradní sídlo získalo svou polohu a půdorys. I když měl možná Vilém z Pernštejna s Přerovem větší plány, těžiště jeho snah se přesunulo jinam. Pernštejnské období znamená pro Přerov hospodářský vzestup a sto let trvající prosperitu. Rezidenčním městem, ve kterém sídlil majitel, se ale nestal.

Změna šlechtických držitelů nastala v roce 1596, kdy je volbou přerovských měšťanů získal Fridrich ze Žerotína. Po jeho brzké smrti je zdědil Karel starší ze Žerotína. Za něj se Přerov stal skutečným rezidenčním sídlem, kterému Žerotín věnoval svou pozornost, finanční prostředky a s přestávkami zde na zámku pobýval. Ve fondu s názvem Rodinný archiv Žerotínů – Bludov, uloženém v Zemském archivu v Opavě (pobočka Olomouc) se dochovala celá řada kopiářů, tj. knih obsahujících opisy odeslaných listů (dopisů). V nich je zaznamenána celá řada skutečností, které se váží k přerovským reáliím, jako byly stavební aktivity, osobní kontakty, správa panství, apod. Několik kopiářů bylo již v 19. století vydáno tiskem, vyšly také výbory Žerotínovy korespondence, ale valná část kopiářů je dosud širší veřejnosti neznáma.

Karel starší ze Žerotína pocházel z náměšťské rodové větve. Jejím zakladatelem byl Bedřich ze Žerotína, pán na Novém Jičíně a Štramberku, který měl za manželku jedinou dceru Jana z Lomnice na Náměšti, Libuši. Věnem s ní obdržel část náměšťského panství, za což jí on poukázal 1250 kop věna na vesnicích Žilině a Šenově u Nového Jičína. Bedřich zemřel před rokem 1544, neboť téhož roku byla Libuše z Lomnice vdovou a opatrovnicí svých dítek Jana a Marty. Když Jan řečený starší ze Žerotína dospěl let, dědil od Oldřicha z Lomnice již roku 1563 druhou část Náměště a také přikoupil od Pertolta z Lipého roku 1562 blízké Rosice. Město Nový Jičín prodal roku 1558 jičínské obci.

Jan ze Žerotína se přestěhoval na hrad Náměšť, který přestavěl na renesanční zámek. Za manželku měl Marianu z Boskovic, která zemřela roku 1574, druhou manželkou se stala Janovi Mandalena Slavatovna z Chlumu a Košumberka. Té dal roku 1576 věno 7 500 kop grošů zapsat na svém náměšťském statku a ona jej vzala na to zboží na spolek. Jan ze Žerotína si velmi všímal veřejného života, byl 1561–1583 zemským sudím a hejtmanem brněnského kraje.

Roku 1570 přikoupil k náměšťskému statku od Smila Osovského z Doubravice a na Třebíči dvůr Batouchovice s dvěma dvořáky a roku 1573 od Jindřicha Kralického z Kralic a na Dalešicích tvrz a ves Kralice s kostelním podacím  a další vsi nebo jejich části. Na kralickou tvrz dal z Náměště přenést bratrskou tiskárnu, ve které byla přeložena do češtiny bible a vytištěna v nádherném provedení.

Jan starší ze Žerotína zemřel roku 1583, zanechal z prvního manželství syna Karla, z druhého manželství syna Jana Diviše. Rovněž po něm zůstaly dvě dcery. V nekrologiu jednoty bratrské o něm bylo poznamenáno: „Byl to člověk pokojný a dobrých lidí zvláštní ochránce, mnohým lidem v radách a ve věcech dosti nesnadných velice potřebný.“

Poručníky jeho nezletilých dědiců se stali Znata z Lomnice a na Říčanech, Fridrich ze Žerotína na Židlochovicích, Smil Osovský z Doubravice na Třebíči a Bartoloměj Vanecký z Jemničky na Valči. Vdova po něm Mandalena se provdala po druhé za svého příbuzného, Fridricha ze Žerotína a na Židlochovicích, kterého přežila. Fridrich zemřel roku 1596, Mandalena po něm dědila Pouzdřany, Troskotovice a Uhřice. Jan Diviš dostal Židlochovice a Karel starší Přerov.

Karlovi se dostalo rozsáhlého vzdělání, které započalo návštěvou ivančické bratrské školy a pokračovalo v letech 1579–1587 pobytem na řadě zahraničních protestantských univerzit. Mladý Karel tak získával rozsáhlé vědomosti (ovládal čtyři jazyky) a široký kulturně-politický rozhled, udržovaný i později prostřednictvím bohaté korespondence s význačnými osobnostmi celé tehdejší Evropy (jmenujme například francouzského krále Jindřicha IV.).

Po návratu do vlasti převzal Karel starší ze Žerotína postupně dědictví po otci. V roce 1589 na něj přešlo po jeho bývalém poručníku Bartoloměji Vaneckém z Jemničky dřevohostické panství a později získal po svém strýci roku 1598 Přerov. Roku 1606 nabyl trhem od Muňky z Ivančic také statek Troubsko, roku 1614 získal svým čtvrtým sňatkem s Kateřinou z Valdštejna, ovdovělou Osovskou z Doubravice, sousední velký statek Třebíč, v Čechách držel Brandýs nad Orlicí. Stal se tak jedním z nejbohatších šlechticů své doby na Moravě.

Karel starší zpočátku nespravoval náměšťský statek, nýbrž přenechal jeho řízení svému polobratrovi Janu Divišovi. Ten rozmnožil náměšťské panství o stateček Vanč, který koupil od Jindřicha Vaneckého z Jemničky. Na Náměšti slavil Karel starší ze Žerotína v únoru 1596 hlučnou svatbu s Eliškou Krajířkou z Krajku. Již tři roky před smrtí Jana Diviše (1616) převzal Karel správu statku, který roku 1615 přikoupením Jinošova zvětšil.

Dřevohostice, které byly v jeho držení do roku 1617, patřily počtem osedlých poddaných (s okolními vesnicemi 412) na druhé místo v pořadí jeho statků. Počátkem 17. století sem rád zajížděl, jak o tom svědčí jeho dopisy. Jako příslušníky jednoty bratrské podporoval podobně jako v jiných svých sídlech zdejší bratrský sbor a školu, jejíž zřízení povolil již v roce 1561 jiný z Žerotínů – Vilém.

Významné jsou stavební aktivity Karla staršího ze Žerotína, které začaly přestavbou hradu v Lomnici u Třebíče, která ale nebyla dokončena. Pokračoval dostavbou zámku v Přerově v 1. desetiletí 17. století a postavil vodní zámeček v Dřevohosticích. Nejvýznamnější jsou jeho stavební úpravy na zámku v Rosicích, které se také nejlépe dochovaly až do dnešních dnů.

Důležité v životě Karla staršího bylo politické působení. Zahájil je roku 1594 vstupem na zemský soud. Karel starší ze Žerotína, který se dostal do čela protestantských stavů byl u pražského dvora Rudolfa II. obviněn z velezrady a velká soudní jednání přispěla k tomu, že odešel do ústraní kde s pesimismem pozoroval další běh událostí. Na vysvětlení svého stanoviska sepsal v roce 1606 „Apologii“ - spis, v němž se kriticky zabýval situací na Moravě v celém českém státě. Příznačná pro něj byla vzrůstající nedůvěra k jednání českých stavů, již vyjádřil slovy: „Zdaliž oni nejsou, kteří nás opanovati a sobě podmaniti obmýšlejí, aby sami hlavou a my ocasem království jejich zůstávali.“

V roce 1607 se ale zapojil do hnutí proti císaři Rudolfu II., což mu od nového vládce Moravy, pozdějšího císaře Matyáše, vyneslo jmenování zemským hejtmanem markrabství moravského. Tuto funkci zastával do roku 1615, ale setkával se s mnoha potížemi plynoucími z toho, že vídeňský císařský dvůr začal s nedůvěrou hledět na jeho snahy vrátit poměry na Moravě do té doby, kterou Žerotín pamatoval z doby svých politických začátků.

Během českého stavovského povstání v letech 1618–1620 stál v čele skupiny, která se snažila o smír s císařem. Po vyhlášení obnoveného zřízení zemského pro Moravu v roce 1628 se dobrovolně vystěhoval do Vratislavi, přestože měl jako jediný protestantský šlechtic od císaře povolení k pobytu ve vlasti. Roku 1628 učinil Karel starší trhovou smlouvou o statky Náměšť, Jinošov, Rosice a Troubsko s knížetem Albrechtem frýdlantským a zaháňským. Při jeho pobytu v Přerově jej 9. října 1636 zastihla smrt.

Navazující články:

Po stopách Žerotínů - kniha, obrázek se otevře v novém okně

 

Na sklonku roku 2012 vydalo město Přerov knihu "Po stopách Žerotínů". Čtenáři se v publikaci seznámí s počátky rodu Žerotínů a s jeho rozrodem do několika větví. Jsou v ní zmiňována jednotlivá panství a místa, která byla v držení rodu. Kniha má bohatý obrazový doprovod, skládající se z archivních dokumentů, dobových vedut, podobizen či starých pohlednic. Přílohou je na volném listu rodokmen Žerotínů a Komenského mapa Moravy s vyznačením míst spojených s Žerotíny. Kniha "Po stopách Žerotínů" je v Přerově k dostání v Městském informačním centru (na náměstí TGM 7), v Galerii města Přerova (na Horním náměstí) a v knihkupectví Mezi světy (Palackého 20). Stojí 140 korun.

31. 5. 2013 15:39:39 - aktualizováno 2. 12. 2013 16:55:00 | přečteno 1876x | Mgr. Lenka Tomečková

 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak městaPřerov 760

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 12927447
Za týden: 162686
Za den: 15272
Online návštěvníků: 200
 
load