Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Strážnice

Z bývalého pivovaru je dnes vstupní budova do areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy - v zimě

Strážnice patřila k mnoha městům, které měli ve svém držení členové předního moravského panského rodu - Žerotínové. První doložená písemná zmínka o Strážnici se nachází v listině datované 8. března 1302. Ve 14. a 15. století Strážnici vlastnili páni z Kravař a poté již nastává období žerotínské.

Na počátku 16. století zakoupili strážnické panství synové Jana z Žerotína, bratři Jan, Bartoloměj a Viktorin. Tehdy měla Strážnice přibližně 1700 obyvatel, bylo zde 241 usedlostí, dále panské domy a svobodné dvory, fara, škola a zámek. V době vlády Žerotínů, jehož členové zastávali významné úřady v zemské správě, prožívala Strážnice dobu svého největšího rozmachu. Stabilizovala se řemesla, z nichž nejdůležitější bylo soukenictví, dále zde působil cech krejčovský, tkalcovský a ševcovský. Jejich výroba byla určena nejen pro město a nejbližší okolí, některá řemesla vyvážela své výrobky i na vzdálenější trhy, hlavně do Uher. Rozvoji cechům hodně pomohlo i rozhodnutí Jana Jindřicha ze Žerotína o udělení rozsáhlých privilegií. V 17. století je zde doloženo již více než deset cechů. Na Strážnicku se rovněž významně začalo rozvíjet i vinohradnictví. Místní obyvatelé, podporováni pány ze Žerotína, zakládali nové vinohrady, ostatně kopec s vinohrady nad městem nese dodnes název Žerotín.

V letech 1532 – 1557 vládl ve Strážnici syn Jana ze Žerotína, Jan III., který současně zastával úřad nejvyššího komorníka Markrabství moravského. V období nebezpečí tureckého vpádu ve druhé polovině 16. století byl Jan III. jmenován hlavním vojenským velitelem Hradišťského kraje a na základě nařízení zemského sněmu opevňoval hranice, pohraniční města i hrady. Proto byly na strážnický zámek sváženy zbraně a Strážnice s okolím se stala několikrát i shromaždištěm moravského vojska. V této době se také začalo s budováním nového obranného systému města, který spojil dohromady všechny tři tehdejší části města - Nové město, Staré město i Předměstí do jednoho celku. Město bylo obklopeno valem s dřevěnou palisádou a vestavěnými malými baštami, největší důraz byl ovšem kladen na obranu hlavních přístupových cest, které byly chráněny mohutnými branami s polokruhovými baštami, schopnými odolávat i zbraním těžšího kalibru. Obě brány – mohutné věže s bočními zaokrouhlenými baštami měly spodní část z kamenů, užší vrchní část byla z cihel. V baštách byla zřízena soustava klíčových střílen, v přízemí se střílelo z děl a hákovnic, v poschodí z menších ručních zbraní. Vzhledem ke značné vzdálenosti obou bran, byly ve valu mezi nimi zbudovány ještě dvě menší branky, určené pro nutnost výjezdu do polí. Mezi branami byly navíc vestavěny malé bašty z cihel. V té době došlo také k přestavění starého vodního hradu do podoby renesančního zámku s vnitřními arkádami.

Po smrti Jana III. získal Strážnické panství jeho syn Bernard Hanno, v prvních letech ale panství zřejmě spravoval strýc Jan z Břeclavi. Bernard Hanno zemřel velmi mladý ve věku 27 let roku 1568. Ve strážnickém farním kostele je dodnes nachází jeho náhrobek z mramoru.

V letech 1578 – 1599 vládl na panství Jan Jetřich z Žerotína, za něj byly založeny nové purkrechtní knihy. Žerotínové podporovali ve městě bratrskou církev, která v roce 1579 dokončila výstavbu areálu bratrských škol, sboru a špitálu. Zdejší bratrskou školu navštěvoval v letech 1604 – 1605 Jan Amos Komenský. Po smrti Jana Jetřicha spravoval strážnické panství poručník Karel starší ze Žerotína, protože syn zemřelého Jan Fridrich byl v té době ještě nezletilý.

Na počátku 17. století se Strážnice řadila se svými 4500 obyvateli a zhruba sedmi sty domy k nejvýznamnějším moravským městům.

Tehdy se ale opět začalo projevovat válečné nebezpečí v Uhrách, které vyústilo vpádem Bočkajovců na jihovýchodní Moravu a Strážnice byla v květnu 1605 značně zničena. Zpustošenou Strážnici přebral v roce 1609 Jan Fridrich, který se pokoušel o obnovu zničeného panství. Za jeho vlády došlo k opětovného vydání spálených a ztracených listin – Jan Fridrich potvrdil cechům jejich bývalá privilegia, díky tomu známe např., z roku 1611 cechovní artikule strážnických kožešníků. Roku 1611 potvrdil rovněž horenská práva a udělil řád pro šenkování a skladování vín. Při bočkajovských vpádech se také ztratily původní městské pečetě, proto bylo vytvořeno roku 1607 nové pečetidlo, na němž je vyobrazen vztyčený žerotínský lev, který má v tlapě hrozen a ve druhé kosíř.

Za vpádu Bočkajovců vyhořel i městský pivovar, Jan Fridrich si vyhradil právo vařit pivo a roku 1612 dal postavit svůj pivovar blízko zámku, u mostu přes Moravu.

Roku 1617 Jan Fridrich umírá a Strážnici převzal jeho strýc Kašpar Melichar z Žerotína. Ten dal o rok později sepsat nový urbář, díky kterému si můžeme udělat představu o platech, robotách i povinnostech poddaných. Po stavovském povstání byla Strážnice několikrát dějištěm bojů, při kterých byla vypálena přes polovina města, mnoho lidí bylo pobito či vzato do zajetí. Za válečných událostí spravoval strážnické panství syn Kašpara Melichara ze Žerotína Jan Jetřich, který byl za podporu povstání potrestán částečnou konfiskací majetku a vztahovaly se na něj rovněž rekatolizační dekrety. Strážnické panství bylo zadluženo, z velké části vylidněno a zpustošeno. Jan Jetřich odjel v září 1628 do Skalice, kde v říjnu umírá. Společně s ním odjeli ze Strážnice i jeho úředníci – strážnické žerotínské období bylo u konce.

Dne 21. listopadu 1628 koupil strážnické panství za 200 000 zlatých František Magnis, císařský plukovník, který v bitvě na Bílé hoře přispěl k porážce českých stavů. Začala se psát nová historie města.

Vstup na web města Strážnice zde: http://www.straznice-mesto.cz/historie-mesta-straznice/ds-1154/p1=7113

Strážnice

Nově rekonstruované podzemní prostory Městského muzea datované do poloviny 16.  století

Nově rekonstruované podzemní prostory Městského muzea datované do poloviny 16. století

 
Z bývalého pivovaru je dnes vstupní budova do areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy - na jaře

Z bývalého pivovaru je dnes vstupní budova do areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy - na jaře

 
Pamětní deska z bratrské školy s letopočtem 1579

Pamětní deska z bratrské školy s letopočtem 1579

 
Pranýř z roku 1601 v bývalém panském mlýně

Pranýř z roku 1601 v bývalém panském mlýně

 
Mlýn, ve kterém se dnes nachází pranýř z roku 1601

Mlýn, ve kterém se dnes nachází pranýř z roku 1601

 
Panský pivovar založený roku 1612 - foceno v roce 1932

Panský pivovar založený roku 1612 - foceno v roce 1932

 
Strážnice s okolím na mapě Moravy Pavla Fabricia z roku 1575

Strážnice s okolím na mapě Moravy Pavla Fabricia z roku 1575

 
Náhrobek Bernarda Hanno ze Źerotína v kostele sv  Martina

Náhrobek Bernarda Hanno ze Źerotína v kostele sv Martina

 
Znak města podle pečeti z roku 1607

Znak města podle pečeti z roku 1607

 
Z bývalého pivovaru je dnes vstupní budova do areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy - v zimě

Z bývalého pivovaru je dnes vstupní budova do areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy - v zimě

 
 
31. 5. 2013 15:40:30 | přečteno 1983x | Ing. Jana Pivodová

 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21313098
Za týden: 40318
Za den: 6653
Online návštěvníků: 120
 
load