Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Valašské Meziříčí

Socha Panny Marie na náměstí

Meziříčí vzniklo na levém břehu Rožnovské Bečvy. Na pravém břehu byla založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. Přestože Meziříčí a Krásno měly po několik staletí společnou vrchnost, k jejich spojení v nynější Valašské Meziříčí došlo až v roce 1924. Poprvé se připomíná v r. 1297, městem je nazýváno od r. 1377.

Původně se nazývalo jen Meziříčí, přívlastek Valašské dostalo teprve v 18. století, ojediněle se objevuje roku 1718, do té doby bylo nazýváno Meziříčí nad Bečvou nebo Meziříčí pod Rožnovem. Krásno nad Bečvou leží na pravém břehu Bečvy Rožnovské a k Meziříčí bylo připojeno v r. 1924; Valašské Meziříčí se tak stalo největším městem na Valašsku. Obě obce mívaly stejnou vrchnost, kvetl v nich obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry. Významným šlechtickým rodem zde byli Žerotínové, kteří nad Bečvou vybudovali renesanční zámek, jenž je v současné době jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese.

Zámek Žerotínů

Opomíjenou památkou na rod Žerotínů je budova někdejšího zámečku – sídla lenního statku Valašské Meziříčí na Žerotínově ulici. Lenní statek byl od alodního panství Valašské Meziříčí oddělen v roce 1808, kdy jej zdědil Josef František hrabě ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau (+1845). Jeho syn Zdeněk hrabě ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau (+ 1887), vybudoval v 60. letech 19. století v areálu tzv. Manského dvora patrový zámeček jako sídlo správy statku. Zámeček náležel Žerotínům až do první pozemkové reformy ve 20. letech 20. století, kdy připadl městu. Objekt, který byl ve 2. polovině 20. století několikrát nevhodně upraven dnes slouží jako dětský domov. Více informací zde: ikona souboruZámek Žerotínů 

Farní kostel Nanebevzetí panny Marie

Původní gotický farní kostel byl zasvěcen sv. Kunhutě. Připomíná se poprvé v roce 1419. Kostel byl několikrát stavebně upravován a  mnohokrát vyhořel (v letech 1572, 1607, několikrát za třicetileté války, 1726). V roce 1576 byla postavena nynější věž s heraldickými deskami a hodnotným renesančním portálem z roku 1581 se znaky Bernarda ze Žerotína a jeho manželky Anny Estery z Kunovic, v němž je osazena kovaná mříž z 1. poloviny 17. století. V letech 1681 - 1682 byla přistavěna kaple Panny Marie a zřízena žerotínská oratoř.  V roce 1722 byla pod schody na kůr přistavěna Getsemanská zahrada s dřevěnými plastikami, autorem současné z roku 1931 je olomoucký sochař Fr. Doležal. Kostel měl původně dvě věže. Druhá věž  byla součástí městského opevnění. V roce 1804 byla pro zchátralost snížena a upravena jako sakristie. V interiéru kostela jsou pozoruhodné pozdně barokní lavice a panská oratoř se znakem hrabat ze Žerotína. Před vstupem do kostela se nachází pískovcový kříž z roku 1790. Pozoruhodná je také barokní brána přilehlé fary z roku 1749 zdobená sochami Krista, sv. Petra, sv. Pavla a vázami.

Vrch Helštýn (383 m.n.m.)

Na návrší nad městečkem Krásnem nad Bečvou nechali Žerotínové vystavět asi v polovině 18. století, zámeček zvaný Belvedér. Jednalo se o čtvercový objekt s nárožními věžicemi. Zámeček byl zbořen kolem poloviny 19. století. Památkou na něj je doposud 8 lip starých 250 – 300 let, které byly vysázeny v kruhu kolem něj. V roce 1947 byl na místě zámečku vybudován památník obětí 2. světové války podle projektu Jaroslava Hlaváče a Josefa Místeckého. 

Filiální kostel sv. Jakuba

Kostel byl do poloviny 16. století farním kostelem městečka Krásna nad Bečvou. Dnešní stavba kostela je gotická a vznikla v několika etapách. Vstupní portál je pozdněgotický z konce 15. století. Kostel byl renesančně upraven za Bernarda ze Žerotína. V roce 1577 byl pořízen dřevěný skládací oltář a v roce 1587 byl přistavěn kůr pro zpěváky. V roce 1681 kostel po úderu blesku vyhořel. Nová střecha krytá šindelem vybudovaná v roce 1682 se dochovala doposud.

Kostel svaté Trojice

Původní hřbitovní kostelík se nachází 300 metrů západně od zámku Žerotínů. Zděná zadní část lodi s polygonálním závěrem byla postavena za Bernarda ze Žerotína v roce 1564. Dřevěná hlavní loď byla postavena v roce 1764. V roce 1704 chtěl Maxmilián František ze Žerotína založit při kostele trinitářský klášter. Ze záměru ovšem sešlo a klášter Trinitářů byl nakonec v roce 1722 založen v Zašové. Sakrální funkci přestal plnit v padesátých letech 20. století. V roce 1986 zde bylo zřízeno lapidárium pro plastiky převážně lokální provenience, které je veřejnosti přístupné v letních měsících. Pozoruhodné jsou především četné náhrobky, mezi nimiž vynikají náhrobní desky rytíře Jana Žernovského ze Žernoví z roku 1585 a jeho dcery Magdalény z roku 1584. 

Krásenská radnice

Radnice do roku 1924 samostatného městečka Krásna byla postavena v roce 1566, jak hlásá nápis nad vchodem do 1. patra. Již předtím zde však stála radnice, která se vzpomíná poprvé v roce 1555. Výrazně přestavěna byla opět v letech 1765 - 1766. Tehdy byla do zdiva schodiště pod altánem osazena heraldická deska z roku 1766 se znakem Michala Josefa hraběte ze Žerotína a městečka Krásna. Do roku 1790 byla v radnici obecní škola. Kromě městských kanceláří tu byly umístěny další instituce, úřady a také živnostenské provozovny (např. v letech 1877 - 1957 řeznictví). V průčelí dřevěná plastika madony od A. Špetíka, v severozápadním průčelí freska znázorňující sv. Floriána. Od roku 1924 je zde umístěna čítárna spojených městských knihoven Meziříčí a Krásna, dnes Městská knihovna Valašské Meziříčí. 

Zámek Kinských

Zámek Kinských v někdejším městečku Krásně nad Bečvou je navzdory svému jménu také památkou na rod Žerotínů. Objekt totiž nechal v roce 1808 na místě vrchnostenské dřevěné chalupy zvané Danihelka postavit Ludvík Antonín hr. ze Žerotína, svob. pán z Lilgenau, jako sídlo správy panství.  Hrabata Kinští, majitelé zámku a panství od roku 1815, opustili před rokem 1853 zámek Žerotínů ve Valašském Meziříčí a přesídlili na zámek v Krásně, který odtud dostal svůj název. Objekt byl v té souvislosti empírově upraven a byl při něm zřízen anglický park. Hraběti Rudolfovi Kinskému byl pro dluhy zámek v roce 1913 zabaven a v dražbě prodán hraběti Ladislavu Seilern-Aspang. Za 1. světové války byla v zámku umístěna vojenská nemocnice. Hrabě Seilern-Aspang prodal v roce 1943 zámek s parkem městu. Od té doby je objekt využíván pro muzejní účely. 

Vstup na webové stránky města: http://www.valasskemezirici.cz/

Valašské Meziříčí

Zámek Žerotínů

Zámek Žerotínů

 
Farní kostel

Farní kostel

 
Farní kostel

Farní kostel

 
Socha sv. Floriána na náměstí

Socha sv. Floriána na náměstí

 
Krásenská radnice

Krásenská radnice

 
Socha sv. Valentina

Socha sv. Valentina

 
Kostel sv. Trojice

Kostel sv. Trojice

 
Zámek Žerotínů

Zámek Žerotínů

 
Socha Panny Marie na náměstí

Socha Panny Marie na náměstí

 
Zámek Kinských

Zámek Kinských

 
Zámeček Žerotínů

Zámeček Žerotínů

 
Zámek Žerotínů - původní stav z doby kolem r. 1920 - Kaple se nyní obnovuje a vrátí se

Zámek Žerotínů - původní stav z doby kolem r. 1920 - Kaple se nyní obnovuje a vrátí se

 
Náhrobek Jana Žernovského v kostele sv. Trojice

Náhrobek Jana Žernovského v kostele sv. Trojice

 
Zámek Žerotínů - letecký pohled

Zámek Žerotínů - letecký pohled

 
Zámek Kinských

Zámek Kinských

 
 
31. 5. 2013 15:39:57 | přečteno 2078x | Ing. Jana Pivodová

 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21312978
Za týden: 39875
Za den: 6173
Online návštěvníků: 103
 
load