Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Osobnosti 20. - 21. století

Slavomír Kratochvíl (1889 - 1914)

Slavomír Kratochvíl pracoval jako technický úředník u firmy Heinik v Přerově. Byl aktivním členem přerovského Sokola. Za rozmnožování protistátních letáků byl Kratochvíl zatčen spolu s dalšími třemi Přerovany, ale jako jediný odsouzen k trestu smrti. Slavomír Kratochvíl se stal první obětí protirakouského odboje a na jeho památku naleznete ve městě ulici Kratochvílovu.

Rodina Kabelíkova (19./20. stol.)

Kabelíkovi patřili k nejstarším žijícím rodinám v Přerově.

Prof. Jan Kabelík (1864 - 1928) - literární historik, středoškolský profesor a zemský inspektor československých průmyslových škol. Cely život zasvětil rozvoji českého školství, českého jazyka a literatury. Napsal a redigoval celou řadu čítanek. Jan Kabelík byl také znám jako autor četných literárně historických pojednání, recenzí a kritik. Charakteristická pro jeho práci byla faktografická přesnost, důkladnost, obsahová jasnost a vynikající sloh českého jazyka. Dílo Jana Kabelíka je aktuální i v dnešní době a je vyhledáváno četnými literárními historiky a pracovníky, kteří se zabývají kulturou našeho národa. Literární pozůstalost Jana Kabelka je umístěna v přerovském muzeu.

Prof. MUDr. Jan Kabelík, DrSc. (1891 - 1979) - po promoci se stal vojenským lékařem. Působil v Srbsku, Albánii, u jugoslávského námořnictva a na Slovensku. V roce 1919 pitval Jan Kabelík tělo M.R. Štefánka po jeho letecké katastrofě a sejmul mu posmrtnou masku. Působil na lékařské fakultě Masarykovy univerzity a na univerzitě v Bratislavě. Po návratu ze zahraničí roku 1946, kdy navštívil Anglii, USA a Jižní Ameriku (mimo jiné pracoval v československém odboji), založil pracoviště pro výzkum léčivých rostlin ve Velkých Losinách a na obnovené olomoucké univerzitě vybudoval ústav hygieny, mikrobiologie a epidemiologie. Jan Kabelík je považován za zakladatele české serologie a imunologie.

Na památku této významné přerovské rodiny je v Přerově pojmenována ulice.

Josef Kainar (1917 - 1971)

Český básník, dramatik, překladatel, hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář.

Josef Baják (1906 - 1980)

Akademický sochař a medailér. Bronzová busta umělce je umístěna na jeho památku v městském parku Michalov.

Karel Janoušek (1893 - 1971)

Ruský legionář, velitel čs. letectva ve velké Británii. Politický vězeň v 50. letech.

František Raš (1889 - 1918)

Vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské. Důvodem byly jednak protesty proti těžkým sociálním poměrům a nelítostnému zacházení, jednak revoluční výbor žádal neodkladný mír a přeměnu Rakouska-Uherska v demokratický stát nezávislý na jiných velmocích a přiznání plného práva na sebeurčení všem národům monarchie. Povstání skončilo krvavými represáliemi a na 700 námořníků bylo uvrženo do těžkého žaláře a čtyři vůdci povstání byli již o týden později popraveni - mezi nimi i 29letý český sociální demokrat František Raš.

Augustin Mervart (1889 - 1968)

Akademický malíř, věnoval se krajinomalbě. V roce 1919 se usadil ve městě Přerov.

Oldřich Mikulášek (1910 - 1985)

Český básník, narozen 26. května 1910 v Přerově, zemřel 13. července 1985 v Brně.
O. Mikulášek se narodil v Přerově jako syn železničáře. Po základní škole absolvoval roku 1927 obchodní školu. Na živobytí si nejprve vydělával jako dělník a zaměstnanec, od roku 1933 pracoval mj. také v Československém rozhlase a roku 1937 se stal redaktorem Lidových novin. Od roku 1964 se zabýval pouze literaturou. Roku 1967 se Mikulášek těžce zranil a následky nehody ho sužovaly až do konce života. Působil i v literární skupině Host do domu. Po roce 1969 se stal samizdatovým spisovatelem a teprve po roce 1980 mu bylo umožněno publikovat.
Na začátku 50. let si vzal svoji druhou ženu, redaktorku Československého rozhlasu, Věru, která se později stala dramaturgyní a ředitelkou brněnské České televize.
K jeho nejbližším přátelům patřili také Klement Bochořák, Adolf Kroupa, Josef Kainar, Ludvík Kundera, Jan Skácel a Milan Uhde.

Emanuel Zahradníček (1908 - 1933)

První oběť fašismu v ČSR.

František Venclovský (1932 - 1996)

Známý především jako otužilec a první čechoslovák, který přeplaval 30. 7. 1971 kanál La Manche. František Venclovský byl atlet, který patřil v padesátých letech ke špičce československých zápasníků. Po těžkém úrazu krční páteře se ale musel s tímto sportem rozloučit. Začal se věnovat otužování a dálkovému plavání. Od roku 1964 žádal československé úřady o povolení přeplavat La Manche, ale k prvnímu pokusu mohl nastoupit až v roce 1970. 6. září vyplaval z Francie, ale pro nevolnost a vyčerpání pokus nedokončil. O rok později již byl úspěšný.

Jaroslav Mazáč (1934 - 2006)

Český básník. Většinu života strávil coby učitel základních a středních škol v Přerově a Kojetíně.

Jaroslav Wykrent (1943)

Přerovský hudební skladatel, textař a hudebník. V šedesátých létech byl jedním z původních členů hudební skupiny Synkopa, která patřila ke špičce mezi rodícími se big beatovými kapelami té doby.

Pavel Novák (1944 - 2009)

Bronzový slavík 1967, zpěvák, skladatel, textař, hudebník a spisovatel. V posledních letech se intenzivně věnoval zejména vystupování pro děti. Pavel Novák složil více než sedm set písniček, napsal dva tisíce textů a za vlastní tvorbu mu Panton dvakrát udělil Zlatý štít. Vystupoval ve většině států Evropy, v Asii, v Americe, Kanadě i Austrálii. Z domácích i zahraničních soutěží si přivezl Bratislavskou lyru, Děčínskou kotvu, Cenu televizních společností z Belgie, NDR a Bulharska. Zpíval také na Midem v Cannes.
V roce 2002 oslavil 40 let koncertování. Od roku 1962 absolvoval 27000 koncertů, plesů a zábav. (Více na http://www.pavelnovak.cz )

Petr Markulček (1945 - 2007)

Malíř, sochař a grafik, jeho díla jsou mimo jiné umístěna v městském parku Michalov.

Karel Plíhal (1958)

Český folkový a jazzový kytarista, zpěvák, skladatel, textař, hudební režisér, aranžér a přerovský rodák. Složil hudbu k řadě inscenací Moravského divadla Olomouc. Zhudebnil některé Kainarovy básně.

Lubomír Dostál (1965)

Přerovský kreslíř a básník. Učitel výtvarné výchovy v Přerově.

Jana Novotná (1968)

Wimbledonská tenisová vítězka, působila v Přerově.

Informace uvedené na webových stránkách byly částečně čerpány z knihy Přerov - Povídání o městě (1. a 2.díl) a ze Strategie cestovního ruchu Přerovska na období 2007 - 2013.

13. 5. 2010 13:27:00 | přečteno 9803x | Ing. Jana Pivodová

 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 21341675
Za týden: 46723
Za den: 5747
Online návštěvníků: 437
 
load