Na obsah stránky

Město Přerov

statutární město

Vyhledávání


 

Válečné události - 2. část

Dne 28. června 1914 dva výstřely srbského atentátníka Gavrila Principa ukončily život následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženy kněžny Hohenbergové, rodem Chotkové, když byli v Sarajevu na letních vojenských manévrech. Byl to poslední důvod k vyhlášení války.

Bojové síly Rakousko-Uherska byly rozděleny na několik složek, které podléhaly několika ministerstvům. Kromě pozemního vojska a nepočetného letectva mělo Rakousko-Uhersko také válečné námořnictvo, ve kterém sloužil jako strojní-poddůstojník Adolf Kubík (nar. 30. prosince 1895).

Po vyhlášení mobilizace 31. července 1914 přijelo z přerovského hejtmanství do Lověšic auto s pány, kteří dovezli manifest o vypovězení války Srbsku a vyhlášku o mobilizaci. Rakouská vláda pronásledovala od počátku války každého, kdo projevil protiválečné smýšlení. Nenávist proti všemu českému byla tak veliká, že četníci hledali v obchodech v Lověšicích i krabičky od sirek s českými barvami.

Jako první odešli z obce do armády Arnošt Kubík a František Ševčík. Do války také odešli bratři Zichové, řezníci, takže celou válku se v obci maso neprodávalo (1 kg hovězího živé váhy – 0,70-0,80 K, 1 kg vepřového masa živé váhy 1 – 1,2 K). Dne 1. července 1915 bylo obilí prohlášeno za státní majetek.

Do armády z Lověšic odešlo 60 mužů, z toho padli: František Burda (8. 9. 1914), Richard Kubík (2. 7. 1915), Antonín Navrátil (7. 9. 1915), Cyril Paštěka (1917),  Jan Stojan (1918), Vojtěch Strouzek (1918), Antonín Suchánek (20. 11. 1914), František Zdražil (1917), Karel Zdražil (1916).

Dne 28. října 1918 se občané Lověšic shromáždili a šli do Přerova, kde hrály hudby, lidé zpívali národní písně a strhávali rakouské znaky, na provazech je táhli městem a pak je házeli z mostů do Bečvy.

V roce 1935 byla v obci budována protiletecká civilní ochrana, která měla za úkol poučit obyvatele obce o tom, jak si počínat v případě nepřátelského leteckého útoku. 1. září 1938 se začali občané zásobovat potravinami a jiným zbožím. Hlavně se kupovaly šaty a boty. Velké obchody v Přerově jako Pražák, Vrba, Baťa měly tržbu až 1 milion korun denně. Po mobilizaci v roce 1938 zůstalo v obci pouze 5 koní. Po obsazení pohraničních území Německem, Polskem a Maďarskem přišlo do obce mnoho uprchlíků. Byli to hlavně železniční zaměstnanci. Z Německa přicházeli do republiky emigranti. Mezi nimi byl i Vilém Falke, který bydlel v Lověšicích u železničního zřízence Osvalda Drábka. Později zahynul v koncentračním táboře Dachau.

Z iniciativy Strany národní jednoty se v obci konala sbírka pro uprchlíky, která vynesla přes 800 K. V srpnu 1939 uspořádal oddíl kopané SK union Lověšice turnaj brannosti. Čistý výdělek 3390 K byl věnován na obranu státu.

Zasedání obecního zastupitelstva dne 26. září 1938:
„Občané budou vyrozuměni o stavbě úkrytů pro případ leteckého útoku na naši obec. Každá rodina si zřídí kryt v poli v blízkosti obce na pozemku buď obecním, který k tomu účelu bude propůjčen, nebo na pozemku soukromém." Dne 15. března 1939 obsadilo Německo Čechy a Moravu a 16. března 1939 byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Po obsazení byl zřízen kurz marky 1:10K.

Již kolem desáté hodiny dopolední jel po železnici obrněný vlak a po silnici směrem na Hulín projíždělo velké množství automobilů, motocyklů, dělostřelectva a obrněných vozů. Na letišti Bochoř přistálo velké množství německých letadel.

Byla zavedena jízda vpravo. Dne 20. dubna 1939 byla na obecním úřadě poprvé vyvěšena říšská vlajka. Další říšská vlajka byla na malou chvíli vyvěšena na domě pana Šťastného. Po příchodu Němců byly zrušeny všechny politické strany a organizace. Povolena byla pouze jediná organizace takzvané Národní souručenství, které v obci bylo ustanoveno 20. dubna 1939 na schůzi v Dělnickém domě. Nábor do Národního souručenství byl proveden 23. dubna (neděle). Přihlásili se všichni muži od 21 let z obce. Jediný, kdo odepřel členství, byl pan Josef Surový, železniční zřízenec. Koncem dubna 1939 byly u obce dřevěné černo-žluté tabule označující název obce.

Dne 16. září 1939 bylo v obci provedeno první zabavení vepřů nad 100 kg. Dne 23. září 1939 bylo vydáno nařízení o výdeji potravinových lístků na měsíc říjen. Každý občan měl své číslo potravinových lístků. V neděli 1. října 1939 byly pak vydány první potravinové lístky.

  • č. 1 – na poživatiny (kuřivo, káva, čaj, cikorka, vajíčka, těstoviny)
  • č. 2 -5 – na maso (na osobu 100 dkg týdně)
  • č. 6, 9, 10 – na tuky (na osobu 1 kg měsíčně)
  • č. 11, 14, 15 – na chléb (na osobu 500 dkg týdně)
  • č. 16, 17 – na mléko (dospělí ¼ l denně, děti do 6 let 0,5 l denně)
  • č. 18 – na cukr (na osobu 35 dkg týdně)

Lístky měly platnost vždy 28 dní. Obyvatelé Lověšic byli rozděleni na samozásobitele a spotřebitele. Podle stáří byli rozděleni:

  • do 6 let
  • od 6 do 14 let
  • od 14 let jako dospělí.

Bylo nařízeno přísné zatemnění oken bytů. Denně byli určeni 2 občané jako hlídka, která toto nařízení kontrolovala.

Z každé zabíjačky se muselo odevzdat podle váhy prasete 4-23 kg sádla. V okrese byla rozšířena letáková akce proti Němcům. Nejvíce letáků se objevilo v roce 1941. V Lověšicích a Újezdci bylo nalezeno 16. září 1941 městskou policií 154 letáků. V dubnu 1942 přišel do Přerova z Lověšic anonymní dopis „Udání na divadelní spolek Dělnický dům“. Anonym tvrdil, že se v Lověšicích v Dělnickém domě pod hlavičkou divadelního souboru skrývá Strana sociálně demokratická. Vyšetřování tohoto udání prováděla protektorátní policie, bezvýsledně.

Protože potravinové lístky nestačily, začal se v Lověšicích rozmáhat „černý obchod“ (šmelina): 1 Kg sádla – 1000,- Kč; 1 ks vejce 15-20,- Kč; 1 litr mléka – 300 K; 1 kg tabáku až 6000 K; 1 kg cukru – 300 K; 1 libra obilí 800 K; 1 husa 1000 K.

Z Lověšic byli v koncentračním táboře: Josef Svoboda, František Šiška, Alois Ondrouch, František Pavlík, Oldřich Olehlík, František Vilímek, František Frgal, Josef Kubík (90), Čeněk Havran.

Po ukončení války se všichni vrátili domů. Funkcionáři, kteří byli během války v čele obce si plnili své povinnosti k ochraně občanů velmi dobře: starosta Adolf Zich, náměstek Alois Němeček, radní Vladimír Dömisch, Josef Macík. Dne 17. října 1944 došlo anglo-americkými letadly ke střelbě na lokomotivy a 2 kotle s olejem. Dne 8. května 1945 kolem desáté hodiny přijela do Lověšic první ruská hlídka. Na paměť vstupu Rudé armády do katastru obce byl dne 8. 5. 1946 vybudován pomník na místě vyústění obecní silnice na státní silnici mezi Přerovem a Horní Moštěnicí. Po vybudování nové silnice Přerov – Horní Moštěnice byl pomník přestěhován a postaven na místě, kde dříve stávala prodejna Budoucnost.

Odboj v Lověšicích založil po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 pan Josef Bryška, který dostával pokyny pro práci od pana Františka Bednaříka z Přerova, kterého později Němci popravili. S Josefem Bryškou spolupracovali Rostislav Konečník a František Janda (č. 7). Tato skupina se pak scházela a ukrývala zbraně.

Místem působení skupiny byla železnice, kde Josef Bryška pracoval v dílnách jako zámečník a Rostislav Konečník v desinfekční stanici blízko Lověšic. Jejich pracovní zařazení jim umožňovalo sledovat činnost na železnici, kterou si rozdělili:

  • Josef Bryška sledoval činnost od desinfekční stanice do Horní Moštěnice
  • Rostislav Konečník od desinfekční stanice k budově přerovského nádraží.

Ve svých úsecích dělali po zaměstnání pochůzky, při kterých se snažili podle nálepek na vagonech odhadnout, co se v nich veze a kam směřují. Jejich činnost spočívala v tom, že poškozovali vše, co se dalo, jen aby zdrželi odjezd vlaku. Hledali zbraně. První zbraně, které se jim podařilo získat, byly 3 samopaly a 3 pušky s veškerým příslušenstvím. Zbraně od Františka Jandy přenesli a schovali v hasičském autě v prostoru za nářadím.

Koncem roku 1940 se členem skupiny stává Josef Kubík (profesor), který uměl německy a rusky. Ten navázal spojení se zpravodajskou skupinou Partyzánské brigády Jana Žižky, které velel major Murzin a se skupinou v Karlovicích, kam převáděli ruské uprchlé zajatce. Ke konci roku 1941 měla skupina již větší množství zbraní, které pak dodávala do Karlovic.

V odpoledních hodinách 24. 4. 1945 (neděle) se v obci rozšířila zpráva, že německá armáda kapitulovala. Někteří občané se pokusili německé vojáky odzbrojit. Na věži přerovského zámku vlála bílá a československá vlajka. Na prodejně Budoucnost však zcela určitě byla vyvěšena vlajka Velkoněmecké říše.

Kolem 11 hodin dne 1. května 1945 se v obci vytvářejí hloučky osob a debatují a tom, že je konec války. Josef Bryška a Rostislav Konečník si vzali zbraně a odešli do Přerova, aby zjistili, co se vlastně děje. Na „filiálce“ stál transport maďarských vojáků. Konečník a někteří občané chtěli získat zbraně. Němci se z počátečního překvapení vzpamatovali a začali obnovovat u vojáků pořádek. Došlo k první přestřelce mezi povstalci a Němci.

Německé velení po zprávě, že maďarští vojáci jsou odzbrojováni, vyslali jednotku, která postupovala po celé šíři tratě k Lověšicím. Donutili tak lověšické občany k ústupu. Někteří z nich byli raněni (Josef Strouzek, Osvald Drábek, Josef Procházka, Miroslav Šálek, Josef Karásek; velmi vážně byl zraněn Josef Vaculík).

Situace se zhoršovala a skupina 4 mužů odešla k zajištění odchodu bojovníků směrem k Horní Moštěnici. Němci je však uviděli, zesílili palbu a odřízli jim možnost ústupu.

Při této přestřelce skupině došlo střelivo. Všichni 4 muži byli těžce raněni. Němci se jich zmocnili a pažbami je ubili. Byli to: Josef Bryška st., jeho 18-ti letý syn Josef Bryška, Josef Zbořil a Miroslav Laurenčík. Němci přitáhli do Lověšic a prováděli prohlídky. Při odchodu sebou vzali starostu obce JUDr. Antonína Mikloše, náměstka Metoděje Dohnala, kteří se pak ještě v noci vrátili domů. Ve dnech 3. - 4. května 1945 přijelo do Lověšic na koních 3 vlasovců, kteří se ubytovali po stodolách.

Pohřeb zastřelených byl 10. května. Rakve byly přivezeny do místního parku, zahaleny státní vlajkou a vystaveny u pomníku.

Vysvětlivky:

K - stará koruna

Ing. Zdeněk Kubík

26. 2. 2014 15:15:23 | přečteno 1417x | Mgr. Lenka Tomečková

 
Elektronická úřední deska Úřad on-line Řešení životních situací Veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. (od 1.9.2011) Technologické centrum ORP Přerov
 
Televize Přerov Městské informační centrum Přerovské listy Kulturní a informační služby města Mapové centrum
 
Přerov - znak města

Magistrát města PřerovaOdkaz na stránku www.prerov.eu ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okně
Bratrská 709/34, 750 11 Přerov 2
Kontakty na MMPr ve formě QR kódu, obrázek se otevře v novém okněE-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
ipv6.prerov.eu 

Povinné informace

Úřední hodiny magistrátu

Telefon: 581 268 111
IČ: 00301825
DIČ: CZ 00301825 

Telefonní seznam

Návštěvnost

Celkem přístupů: 20163461
Za týden: 46492
Za den: 5731
Online návštěvníků: 75
 
load