Město Přerov

Každý obyvatel České republiky vyprodukuje ročně čtyři sta kilogramů komunálního odpadu, který se v případě Přerova dostává na skládku - tu ale nelze donekonečna rozšiřovat. Navíc na poslední přednášce Olomouckého kraje bylo řečeno, že sládkovat do země bude u nás možné jen do roku 2025, a skládkování bude stále dražší. A co potom? Likvidovat odpad spalováním - a ještě z toho získat teplo pro domácnosti – to by mohlo být řešením,“ uvedl přerovský radní Michal Zácha. Ten zároveň zmínil i to, co ho na exkurzi nejvíce zaujalo. „Zajímavá byla informace od environmentální odbornice, která uvedla, že čtvrthodinový ohňostroj nad městem vyprodukuje tolik dioxinů, kolik by třeba vídeňská spalovna produkovala 140 let. Pozoruhodné přirovnání,“ řekl.

Exkurze se účastnil také starosta Mohelnice – města, o němž se společně s Přerovem mluví jako o možném adeptu na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu. Ten přiznal, že vnímá kroky přerovských občanských iniciativ, které odmítají zařízení na území města. „Sleduji, že část přerovské veřejnosti se hlasitě vyslovuje proti stavbě spalovny. U nás v Mohelnici to tak dramatické není. Já osobně bych zařízení v našem městě přivítal a exkurze do Brna byla pro mne poučná. Jsem přesvědčený, že se není čeho bát,“ konstatoval starosta Mohelnice Aleš Miketa.

Na území České republiky jsou v současné době jen tři zařízení na energetické využití odpadu – a jedno z nich je právě v Brně. „Pracuje na principu moderní technologie, která nám umožňuje využít uvolněnou tepelnou energii ze spalování odpadů k výrobě vysokotlaké páry, která je vedena na parní kondenzační odběrovou turbínu. Ta umožňuje výrobu jak elektrické energie , tak odvod páry do brněnského systému zásobování teplem,“ vysvětlila Jana Suzová, která účastníky exkurze provázela. Zároveň podrobně popsala cestu, kterou odpad urazí od okamžiku, kdy je uložen do kontejneru - až do chvíle, kdy se z něj stává škvára.

„Celý systém je evidentně pod kontrolou odborníků. Bylo nám řečeno, že hned při vstupu do zařízení projde každý náklad radiační ochranou – detekční systém by tedy hned odhalil zdroje ionizujícího záření přivážené s odpadem. Důležitá je i chemická úprava vody – a to na parametry, požadované pro varný systém kotle i pro turbínu.  Navíc každý kotel je podle vyjádření brněnských specialistů konstruován tak, že na něj navazuje samostatná linka čištění spalin,“ podotkl radní Václav Zatloukal.

I když zatím nebylo rozhodnuto, kde zařízení bude stát, zastupitelé z Přerova se o problematiku nakládání s odpady zajímají. „Každopádně v případě, že by zařízení pro energetické využití odpadu mělo být doopravdy v Přerově, budeme chtít, aby se lidé k jeho stavbě svobodně vyjádřili. Teď je pro nás důležité, co řekne studie proveditelnosti, která bude hotová do podzimu,“ zdůraznil na exkurzi radní Michal Zácha. 

Foto: Exkurze, kterou absolvovali zástupci Olomouckého kraje, byla součástí infokampaně na podporu Integrovaného systému nakládáni s odpady v Olomouckem kraji.