Město Přerov

Záměr si vyslechli prozatím předsedové klubů, zastoupených v zastupitelstvu. Posléze se bude tímto plánem zabývat rada města a také zastupitelstvo. „Společnost Domov Alzheimer projevila zájem od města Chemoprojekt odkoupit a objekt na své náklady zrekonstruovat. Podle předběžných odhadů by zde mohlo najít nový domov až sto lidí. Pracovně by tu našlo uplatnění v trojsměnném provozu zhruba osmdesát lidí,“ uvedl náměstek přerovského primátora Tomáš Navrátil (ANO).

Dům by měl svůj zvláštní režim, k němuž by patřilo, že lidé zde žijící by měli volný pohyb po domě, ale ven by se sami nedostali. Pouze do zahrady, která by mohla být zbudováno v místě vnitrobloku, jenž je součástí Chemoprojektu. „Naši klienti by mohli zahradu využívat i v rámci terapie, neboť součástí pobytu je individuální i skupinový volnočasový program. Naší snahou je, aby klienti trávili v průběhu dne ve svých pokojích jen tolik času, kolik je nezbytně nutné. Chceme, aby se navzájem potkávali a komunikovali jak ve společenských a  aktivizačních místnostech, tak i na zahradě,“ doplnil Zbyněk Gembiczki. 

V České republice žije zhruba 150 tisíc lidí, kteří mají diagnózu Alzheimerova choroba – ne všichni ale mohou zůstat doma, kde o ně bude pečovat rodina. „Podle lékařských studií jsou ve skupině 65letých postiženy touto nemocí zhruba 2 až 3 procenta. U 80letých je to už téměř polovina populace. Podle odhadů odborníků bude v roce 2020 u nás žít téměř 183 tisíc lidí s tímto syndromem, v roce 2050 pak asi 383 tisíc lidí,“ vyjádřila se vedoucí sboru školství a sociálních věcí přerovského magistrátu Romana Pospíšilová. Připomněla, že lidé, kteří ve stáří trpí vážnými výpadky paměti a úsudku, se postupně stávají závislí na každodenní pomoci jiného člověka. „Proto i v České republice vznikají nová centra. Společnost Domov Alzheimer provozuje zařízení v Darkově, Roztokách u Prahy a nově bude otevírat centrum i v Mostě. Jedno ze zařízení jsem osobně navštívil, abych se přesvědčil, jak se tam starají o nemocné. Návštěva předčila mé očekávání,“ doplnil Tomáš Navrátil.  Podle něj je pro Přerov důležité, že by město neneslo náklady, spojené s rekonstrukcí a získalo by novou sociální službu, která je potřebná a také žádaná. „Pro Přerov by to znamenalo pouze měsíční doplatek na každého klienta ve výši 5 tisíc 500 korun. Podobně podporujeme i naše klienty v Domově pro seniory. Pokud se záměr podaří prosadit, budeme mít podmínku, že minimálně 70 míst bude rezervováno pro naše občany,“ doplnil Navrátil.

I když se o projektu hovoří především s pozitivním dopadem na sociální oblast, podle zástupců města není možné opomenout ani fakt praktický – a to ten, že by se prodejem Chemoprojektu město „zbavilo“ zátěže nemovitosti, pro niž nemá plnohodnotné využití. Budovu Chemoprojektu získal Přerov v roce 2007 za 22 milionů korun. Zastupitelé se ho tenkrát rozhodli koupit z obavy, že nemovitost odkoupí chomutovská společnost, která deklarovala zájem objekt zbourat a místo něj vystavět Lidl. V nemovitosti byly postupně kanceláře, menší dílny, pobočka knihovny – celý objekt se ale za deset let nepodařilo plně využít. „Zatím nemáme odhadní cenu, za níž by se mohl Chemoprojekt prodat, ale do doby projednání záměru v orgánech obce ji budeme znát. Každopádně na provoz Chemoprojektu ročně doplácíme částkou půl milionu korun, což není nevýznamná suma,“ uvedl na závěr Miloslav Dohnal z odboru majetku přerovského magistrátu.

Foto: Budova Chemoprojektu stojí v ulici Trávník od roku 1955. Objekt postupně „obklopilo“ panelové sídliště.