Město Přerov

Zlatým hřebem dne bude program v Městském domě, který odstartuje úderem osmnácté hodiny. Místo nebylo vybráno náhodně, ale symbolicky. Právě v Měšťáku se totiž 28. října roku 1918 Přerované dozvěděli, že byla vyhlášena republika. Tento fakt se promítne do vzpomínkové akce, při níž budou restaurací znít jazzové melodie v podání přerovských rodáků mladé jazzové generace - a účastníci akce si přitom budou moci pochutnávat na jídle, které v místní kuchyni uvaří kuchaři podle starých kuchařek. „Vybírat mohou ze tří chodů – nabídneme jim prvorepublikové řízečky s brambory, halušky s brynzou alá T. G. Masaryk a hovězí pečeni „po modě“ s krupicovými nočky. Pro předkrm jsme zvolili paštiku z kachních jater na kmínovém chlebu a bramborové škubánky s pečenou cibulkou a uzenou slaninu. Nezapomněli jsme ani na polévku – podávat budeme uzenou s praženou krupicí,“ řekla provozní Městského domu Alena Pastorková. Připomněla rovněž, že zájemci si musejí místo u stolu předem objednat v Městském informačním centru – tedy koupit si za stokorunu vstupenku. V ceně bude nejen kompletní večeře, ale i přípitek, a každý host dostane navíc část dortu, nazdobeného v prvorepublikovém duchu.

„Akci bude předcházet pietní vzpomínkový akt – na něj se sejdeme v 17 hodin na Masarykově náměstí, přímo u pamětní desky T. G. Masaryka. Oficiálně tu vzpomeneme události, spjaté se vznikem republiky,“ pozval občany na pietu primátor města Vladimír Puchalský. Ten zároveň připomněl, že na Přerovany ještě předtím čeká celá řada akcí, na nichž se mohou pobavit i poučit – mají možnost zamířit třeba do muzea, nebo i do kina, které kromě nabídky filmů přichází rovněž s možností prohlédnout si technické zázemí protiatomového krytu, který je součástí objektu.

Příštího dne se převratové aktivity rozběhly také v Přerově, přičemž ulice vyzdobily prapory v národních červenobílých barvách a veřejné budovy a obchody byly zbaveny symbolů monarchie. Následně se několik stovek občanů spontánně shromáždilo před radnicí na náměstí, kde se provolávala sláva samostatnému státu, a jednatel přerovského Sokola, jenž patřil během převratu k nejdůležitějším organizacím, Ladislav Elmer seznámil Přerovany se zněním prvního čs. zákona. Hlavním úkolem 29. října 1918 v Přerově bylo převzetí moci do českých rukou, takže na okresním úřadě začal pracovat prozatímní český hejtman a na radnici byl ustaven Národní výbor pro okres přerovský, v jehož čele stanul lékárník a veřejný činovník Vítězslav Nečas.

Do služeb národního výboru se ihned dali Sokolové, kteří v krojích začali zajišťovat veřejnou bezpečnost a pořádek. Začala náročná práce spočívající v zajištění nádraží a udržení pořádku v dopravě, převzetí veškerého majetku nového státu či zřízení prvních českých dobrovolnických vojenských jednotek. Zřízení vlastní armády totiž bylo třeba k udržení pořádku v prvotním poválečném chaosu, když se po celém území nacházeli vojáci všech národů někdejší monarchie, snažících se po skončení války co nejrychleji dostat domů. Obzvláště silná kontrola musela být v obvodu velkých nádraží, jakým tehdy bylo právě to přerovské.