Město Přerov

Plavec a otužilec František Venclovský je právem vnímán jako jedna z největších přerovských sportovních osobností. Byl to právě on, kdo si mohl připsat ke svému jménu titul "první československý přemožitel kanálu La Manche". Až dosud jeho památku připomínala pouze pamětní deska u Bečvy, radní teď přišli s návrhem, aby část nábřeží – vedoucí od soutoku mlýnského náhonu Strhanec a řeky Bečvy k mostu u loděnice - nesla název Františka Venclovského. O návrhu ještě budou v srpnu hlasovat zastupitelé.

Prázdniny začaly – děti opustily své třídy a místo nich nastupují do škol stavebníci a řemeslníci. V Přerově se bude opravovat, rekonstruovat a vylepšovat hned v několika školách.

Sportovní hry pro seniory se připravují v Přerově. Zástupci města chtějí lidem dříve narozeným zpříjemnit touto aktivitou jeden letní den. „V době koronaviru jsme je nabádali, aby byli doma – teď je naopak vyzýváme, ať se zapojí do naší olympiády, kterou jsme naplánovali na úterý 28. července,“ uvedl náměstek přerovského primátora Petr Kouba. Připomíná, že nepůjde o žádné velké výkony, spíše o společnou zábavu.

Dvě větší stavební akce ovlivní v průběhu prázdnin život v Přerově. Tou první – a svým rozsahem větší - je plánovaná výměna kanalizačního potrubí v Kozlovské ulici, které na dva měsíce uzavře silnici v této části města. 

Na začátek léta si přerovští sociální pracovníci naplánovali sčítání bezdomovců. Chtějí mít představu, kolik lidí bez domova na území Přerova žije, kde pobývají a za jakých podmínek. „Procházejí části města a snaží se s nimi navázat kontakt. Většinou znají jejich lokality i úkryty,“ říká náměstek primátora Petr Kouba. Podle něj je to nejvhodnější možnost, jak se připravit na podzimní a zimní čas, kdy se bezdomovci začínají více „stahovat“ do charitního centra, od něhož očekávají pomoc. A vědět, kolik lidí žije na ulici, je pro další plánování podstatné.

Situace se mění každým dnem a rozvolňovací pravidla dávají naději, že se město Přerov vrátí – byť v omezené podobě – k některým kulturním akcím, které už byly prohlášeny za zrušené. V těchto dnech se jedná o koncertech na hradbách a o svatovavřineckých hodech.

Masakr, který se před 75 lety udál na Švédských šancích, byl dnes připomenut na hřbitově i u kříže na kopci nad Přerovem. Tichá pieta byla věnována 267 nevinným obětem poválečného vyřizování účtů. 

Červený koberec natažený před promítacím sálem, focení u tapety s filmovým motivem, bohatá nabídka filmů - a návštěvníci, kteří si mohou užít pocit, že se stali součástí Karlovarského filmového festivalu. Tak to bude od 3. do 11. července vypadat v kině Hvězda, neboť Přerov se stane jedním z měst, kam se věhlasný festival touto formou přenese. Přehlídka nazvaná TADY VARY ve vašem kině přinese šestnáct filmových titulů.

I v tomto složitém školním roce se děti přerovských základních a mateřských škol zapojily do sběru papíru a použitých baterií. Tentokrát se ale ceny nepředávaly ve slavnostní síni přerovského zámku, jak je zvykem, ale ve třídách a zahradách. Za úspěšnými sběrači zavítali náměstek primátora Petr Kouba a jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec.

Pětasedmdesát let od konce druhé světové války mělo být také v Přerově pojato v slavnostnějších duchu. Omezení, která do času výročí přinesl koronavirus, nakonec dovolil zástupcům města uspořádat jen tiché pietní akty. Obdobně tomu bude i v případě vzpomínky na masakr, který se měsíc po konci války udál na blízkém kopci Švédské šance. I tady si tři čtvrtě století od tragédie připomenou představitelé města a církve jen komorně. 

Kdysi tu sídlil Okresní stavební podnik, později si lidé tuto budovu nejvíce spojovali s firmou Emos. Letos už bude adresa náměstí TGM 16 patřit většinově městu a pod jeho „taktovkou“ tu má vzniknout hlavní sídlo magistrátu. Nemovitost, poplatnou době svého vzniku - tedy závěru šedesátých let, čeká nová podoba. Zástupci města její tvář vyberou ​v průběhu veřejné zakázky na zpracování projektové dokumentace stavby, která bude probíhat formou soutěžního dialogu. Zahájen​a bude letos na podzim a ​završena na začátku roku 2021. Město za ni zaplatí milion a půl.

Jak jsou na tom zdravotně stromy rostoucí na území Přerova a místních částí? Odpověď na tuto otázku poskytne pasport, který dnes schválili radní. Dendrologové zhodnotí dřeviny v terénu, provedou zákres a dají městu zpětnou vazbu, jakou perspektivu a budoucnost mají zdejší stromy – a co potřebují, aby lépe prospívaly.

Čtrnáct měst Olomouckého kraje se zapojilo do projektu, který měl přinést odpovědi na otázky, ve kterých lokalitách se lidé nejvíce bojí, proč – a jaké navrhují řešení, aby jejich pocit strachu zmizel. Součástí průzkumu se stalo i město Přerov, které na začátku letošního roku aktivně medializovalo, že lidé mohou vyplnit „mapu strachu“ – a to přineslo výsledek v podobě největšího počtu respondentů ze všech zkoumaných měst. Do dotazníkového šetření se zapojilo 1436 občanů - zpracovatelé průzkumu z Katedry geografie Univerzity Palackého ale přiznávají, že 358 lidí museli vyřadit, protože právě díky mediální masáži se do přerovské mapy „proklikali“ lidé z druhé strany republiky, trollové, nebo respondenti, kteří dotazník vyplňovali opakovaně. A čeho se zúčastnění, kteří prošli sítem, nejvíce bojí? Přednádražní čtvrti, Romů, nepřizpůsobivých, bezdomovců a feťáků.

Už dva a půl roku má město Přerov šest problémových ulic v bezdoplatkové zóně – což prakticky znamená, že se sem nenastěhují potenciální potížisté, pobírající doplatek na bydlení. Jedná se především o ulice v okolí nádraží, a to je vnímáno jako sociálně vyloučená oblast. Teď se tyto zóny rozšíří až do centra Přerova, které se v posledních letech potýká s nepřizpůsobivými lidmi, žijícími v pronajatých bytech. Opatření, jež vzniklo na návrh rady, zasáhne Masarykovo náměstí a ulice Kratochvílovu, Wilsonovu a část Palackého.

Návštěvníci přerovského zámku už budou vstupovat do nově upraveného prostoru pokladny, šaten a zázemí pro průvodce. Vybavení z devadesátých let minulého století se stalo minulostí – a vystřídal ho moderní nábytek z ateliéru designéra Radovana Urválka, který ho navrhl podle přání muzejníků přímo na míru. Zástupci Přerova a Muzea Komenského, které v zámku sídlí, dnes nové prostory slavnostně uvedli do provozu. Úpravu platilo město a dalo za ni milion 133 tisíc korun.  

Adresa Čechova 43 už nepatří městu Přerov. Téměř dvacet let byl dům, který kdysi patřil armádě, opuštěný. Po mnoha peripetiích se nakonec podařilo objekt prodat firmě, která tu má v plánu vybudovat byty. „Nemovitost, která se nachází na jedné z nejrušnějších přerovských tříd, patří od 26. května společnosti Byty Čechova. Město za ni získalo 12 milionů 590 tisíc korun,“ potvrdil primátorův náměstek Michal Zácha.