Město Přerov

moderní město s mamutí historií
Mamut

Vyhledávání

Jan Amos Komenský. Osobnost, která spojila literární a výtvarnou soutěž. Kdo v ní uspěl?

Výtvarná a literární soutěž J. A. Komenský

Školáci, kteří vyslali Jana Amose Komenského do současných uliček Přerova. Dospělí, kteří zavzpomínali na svá léta v lavicích. A také ti nejmenší, kteří přenesli na papír vysněné povolání. Tak se dá shrnout soutěž, kterou u příležitosti 430. výročí narození Učitele národů vypsalo město Přerov. Na adresu radnice přišlo pětatřicet literárních prací od žáků druhého stupně základních škol a studentů středních škol. Dospělí se prezentovali šestnácti díly. A od dětí z mateřinek a z prvního stupně základních škol dorazilo na stůl porotců 315 výtvarných prací.

„Vybrat ve všech kategoriích ta nejlepší díla nebylo vůbec jednoduché, ale mile nás překvapilo, že přišla z mnoha koutů republiky. Původně jsme si mysleli, že naše zadání nepřekročí hranice regionu,“ konstatoval náměstek přerovského primátora Petr Kouba. Všechny práce ze všech kategorií jsou už teď vyvěšeny na webových stránkách města a budou od 1. do 15. června k vidění také ve Výstavní síni Pasáž.

V psaní zabodovaly gymnazistky 

Literární soutěž pro žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol měla účastníky vyslat do říše jejich fantazie. Nesla totiž myšlenku: Píše se rok 2022 a Jan Amos Komenský přijíždí do Přerova… 

Odborné porotě se nejvíce líbil příspěvek od patnáctileté Terezy Kolářové z GJB a SPgŠ Přerov, která se ve svém díle potkala s Učitelem národů u autobusové zastávky a stala se jeho průvodkyní městem, které už nepoznával. A toto je jedna z částí jejího literárního dílka: „Pane, můžu se zeptat, jak se jmenujete?“ Obvolám všechny blázince a nahlásím, že jim utekl pacient. Muž se s hrdostí napřímil a odpověděl: „Jan Amos Komenský“. Vyprskla jsem smíchy. „Ne, nejste. Komenský zemřel roku 1677 a tohle je rok 2022.“ Prý Komenský, to zrovna. Jenže údajný Amos najednou vypadal zdrceně. Jako by ho tahle zpráva zasáhla. Posadil se na lavičku a položil hlavu do dlaní. Můj úsměv polevil, chtěla jsem něco říct, ale v tu chvíli přijel autobus. „Co je tohle za kočár a kde má spřežení?“ Vzhlédl Amos vzhůru.

Druhé místo porota přiřkla čtrnáctileté Zuzaně Dreiseitlové z Gymnázia Jakuba Škody. V jejím podání Učitel národů putoval po Přerově s několika průvodci – a v textu je mimo jiné i tato pasáž z Horního náměstí: „Blahoslav tu sochu má, ale co já? Mám ji zde také, nebo jsem nebyl pro Přerov dost dobrý?“ Sklonil svou hlavu dolů. Měl jsem se více snažit, asi se mé pedagogické taktiky neuchytily a lidé se vrátili k Blahoslavovi. Ten jim přece jen dal gramatiku. Já jen způsoby učení. Hlavou mu najednou běhalo strašně moc myšlenek. „Jasně, že máte svou sochu. Každý tady ví, že jste s Přerovem svázán. Dokonce si myslíme, že jsme našli základy vaší školy. Nikdo tu na vás nezapomněl, nebojte se.“

Třetí místo získává šestnáctiletá Liliana Dreiseitlová z GJB a SPgŠ Přerov, která do svého vyprávění přinesla tajemno „magického prstenu“, který v určitých zlomových datech dokáže jeho majitele přenést do jiných časů. V jejím příběhu dělala průvodkyni Komenskému školačka Adélka – a takto se on v jejím podání cítil: Když jsme byli v její škole, tak jsem se nestačil divit, jak to tam měli krásné. Tolik vymožeností jsem nikdy neviděl. Provedla mě celou školou, dokonce mě měli na nástěnkách, v učebnicích a na chodbách visely referáty o mém životě. Po škole mě vzala do muzea, které se jmenovalo po mně. Nacházela se v něm například má největší kolekce map Moravy ve střední Evropě nebo má svatební smlouva. Byl jsem velice šťasten, že mě tu tak obdivují, ale potom jsem si uvědomil, že se potřebuji nějak dostat zpátky do své doby a že tu nemůžu zůstat.

Ceny letí na Moravu, do Francie a do Čech

Kategorie dospělých neslo téma: Moje vzpomínky na školní léta, na učitele, spolužáky, radosti, strasti i trapasy, které mě potkaly při studiu… Porotu nejvíce oslovilo dílko Markéty Štěpánkové, které nazvala Déja Vu. Vzpomíná na svou maturitu, kterou na přerovském gymnáziu složila v roce 2006 – a po dvanácti letech se do školy vrátila coby učitelka. A jak popsala svůj první den v nové roli? „Nádech, výdech. Je půlka listopadu roku 2018 a já se tady, u budovy Gymnázia Jakuba Škody, ocitám zase. Srdce mi buší, ale koutky mých úst se proti mé vůli zvedají k úsměvu. Vrátila jsem se. Ne už jako student, ale jako vyučující. Je to hodně zvláštní pocit. Nohy mě nesou do těch známých míst. Všechno je stejné, ale vlastně úplně jiné. Procházím školou a stoupám do přístavby na Olymp. I po těch letech si tento vžitý název vybavím. Čtvrtému patru v přístavbě jsme nikdy neřekli jinak. Už jen pár schodů a budu nahoře. Vedle dveří visí cedulka s mým jménem. S mým jménem!“

Mami, povídej mi – soutěžní práce s tímto názvem byla ohodnocena druhým místem. Napsala ji Lucie Leick, a jak už název napovídá, jde o povídání Lucie, která sice prožila dětství v Přerově, ale už delší dobu žije v malé francouzské vesničce Beyren Les Sierck na lucembursko-francouzské hranici. A její rozhovor s dcerou začíná takto: „Mami, povídej mi, jaké to teda bylo ve škole za tebe?“ „No, nemohla jsem se dočkat, až do ní budu chodit. Od Ježíška jsem dostala pestrobarevnou aktovku, kterou jsem v podstatě do září nesundala ze zad a zápisu do první třídy jsem se nemohla dočkat. Však mě nezklamal. Jako nějaký zábavný kvíz. Paní učitelky ZŠ Boženy Němcové na mě otázky střílely rychlostí přímo úměrnou radosti, s jakou jsem odpovídala. Až do té poslední. Snad aby na závěr zklidnily tempo. „Znáš své rodné číslo?“ Zaváhala jsem jen na chvíli. „Palackého 28,“ vyhrkla jsem s úlevou, že mě snad do té první třídy přijmou.“ „A bylo to správně?“ „Nebylo, rodné číslo je něco jiného.“ „Takže tě nepřijali?“ „Ale ano, to byla legrace, ale zní to divně, co?“

Třetí místo letí z Přerova do Ústí nad Labem a jeho držitelem se stal Tomáš Choura, který poslal do soutěže práci s názvem Ať si zvyká, tělocvikář. A ta začíná těmito slovy: Existuje jedna věc, kterou jsem sám od sebe nikdy zkoušet nechtěl, ale do které mě vehementně nutily školní osnovy.  Sport. Dodnes vzpomínám na svého tělocvikáře ze střední školy Hořínka, kterého jsem upoutal hned v první hodině. Zavelel: Kluci, dáme si na úvod deset kliků, a okamžitě si mě všiml - v momentě, kdy všichni ostatní s kliky skončili, jsem s nimi začal. Stál nade mnou se slovy: To jsou kliky? To je bída! Bílé tenisky i vlasy, a následně zjistil, že zvládnu akorát fotbal, a to ještě k tomu jenom slovní.“

Čestná uznání pro malé výtvarníky

Výtvarná soutěž pro děti z mateřských škol a prvního stupně základních škol měla společné téma: Čím chci být, až budu dospělý… Děti mohly jakoukoliv formou ztvárnit své vysněné povolání – kde by chtěly pracovat, až jednou opustí školní lavice. Do soutěže bylo přihlášeno 210 obrázků dětí z prvního stupně základních škol a 105 obrázků dětí z mateřských škol.

„Rozhodování poroty nebylo snadné, protože každý přihlášený obrázek měl své kouzlo. Hodnotili jsme zejména originální ztvárnění, náročnost použitých výtvarných technik a úroveň provedení detailů obrázků,“ řekl náměstek Petr Kouba. Porota nakonec rozhodla udělit i 5 čestných uznání. První získala nejmladší účastnice soutěže - tříletá Valinka Kolářová z přerovské MŠ Na Odpoledni, která si vybrala poetické zaměstnání - chce být totiž nejlepší maminkou na světě. Další čestné uznání získal kolektiv školáků třídy 3. B Základní školy Krásovy domky z Pelhřimova - děti do soutěže zaslaly prostorově ztvárněné obrázky, které zaujaly porotu svou originalitou. Třetí čestné uznání obdrží Eliška Hamplová a Lukáš Lejsek z přerovské ZŠ Za Mlýnem. Tito desetiletí autoři společně netradičně ztvárnili na formátu A2 povolání speleologa a archeologa tak, že výkres A3 a podkladový papír A2 na sebe navazují některými výtvarnými prvky. Čtvrté čestné uznání putuje do školy Malá Dlážka Michalovi Klamkovi za ztvárnění lyžaře. „Tento čtvrťák použil netradiční výtvarnou techniku a neobvykle, avšak realisticky ztvárnil postavu v pohybu,“ popsala Jana Pivodová z Kanceláře primátora.Páté čestné uznání získal od poroty Tomáš Vavřík ze Základní školy Svisle 13, Přerov. Ve svých 11 letech zobrazil své vysněné povolání architekta zcela odlišným způsobem než jeho vrstevníci. Ne jako malbu osoby, ale prostřednictvím metafory - na papír přenesl dům v podobě krychle zakreslené do matematické sítě.

A kdo ve výtvarné soutěži zvítězil?

Kategorie mateřských škol:

1. Kryštof Kolíbal, 6 let, MŠ Dvořákova, Přerov – Kosmonaut ve vesmíru je velmi optimistický obrázek. Kombinovaná technika – fixy, vodové barvy, vystřižení postavy a podkladový papír obohacený plasticky provedenými „hvězdami“ dohromady vytváří kreativní a pozitivní dojem.

2. Hana Symerská, 5 let, MŠ Sokolská, Bystřice pod Hostýnem – Obrázek propracovaný do detailů, velmi realistické ztvárnění záchranné akce a zejména velký výtvarný talent teprve pětileté malířky porota ocenila druhým místem.

3. Teo Ngo, 6 let, MŠ Kouřílkova, Přerov – Teo chce být hasičem. Porota ocenila náročnou kresbu tuší, doplněnou vodovými barvami. Dramatičnost obrázku ještě podtrhuje podkladový červený papír.

Kategorie základních škol:

1. Ela Rudová, ZŠ Za mlýnem, Přerov – Desetiletá Ela chce být stejně jako Komenský učitelkou a spisovatelkou. Ve své práci zachytila kromě povolání i výrazné přerovské monumenty, rok výročí i podobu Komenského. Porota ocenila hlavně provázání kresby s Přerovem a nápaditost kompozice.

2. Mikuláš Povondra, 8 let, Kladno – Žák třetí třídy s obrovským výtvarným talentem zachytil povolání kapitána říční lodě kombinovanou výtvarnou technikou. Šikovně pracoval s barvami a dokázal zachytit velmi realistický pohled na loď.

3. Magdalena Zbořilová, ZŠ Želatovská 8, Přerov – Na výtvarné práci žákyně páté třídy porota ocenila zejména ztvárnění zrcadlového obrazu, kde výtvarnice velmi dobře zachytila reálný odraz v zrcadle. Velmi povedené jsou také postavy osob a jednotlivé detaily.

Porota literární soutěže zasedla ve složení: Petr Kouba - náměstek primátora, Lenka Chalupová - tisková mluvčí města, Edita Hausnerová - ředitelka Městské knihovny v Přerově, Anna Vojzolová - redaktorka Přerovských listů, Richard Kapustka – šéfredaktor TV Přerov.

Výtvarné práce posuzovala porota ve složení: Petr Kouba - náměstek primátora, Jana Pivodová - pracovnice marketingu města, Zuzana Fárková - pedagožka ZŠ Želatovská, Zuzana Paštrnáková - pedagožka ZŠ JAK Předmostí. Simona Válková - pedagožka ZŠ Trávník.


Výtvarné a literární práce jsou k vidění zde: Soutěž k výročí J. A. Komenského


6.5.2022 14:05:02 | přečteno 684x | Bc. Lenka Chalupová

Anketa

Líbila se vám vánoční výzdoba náměstí T.G.M.?
 
92% (268)
 
8% (22)
Všechny ankety a kvízy
 

Vyhledávání v telefonním seznamu úřadu

Pondělí:
Úterý:
Středa:
Čtvrtek:
Pátek:

8.00 - 11.30
8.00 - 11.30*
8.00 - 11.30
8.00 - 11.30*
ZAVŘENO*

12.30 - 17.00
12.30 - 15.00*
12.30 - 17.00
12.30 - 15.00*
 ZAVŘENO*

*) veřejnoprávní jednání na pozvání, objednaní klienti
Technické služby města Přerova Kulturní a informační služby města Přerova Teplo Přerov a.s. Městská policie Přerov Sportoviště Přerov s.r.o. Sociální služby města Přerova, p. o. Městská knihovna v Přerově
Přerov - znak města

Magistrát města Přerova
Bratrská 709/34
Přerov I-Město, 750 02 Přerov 2
E-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
Telefon: +420 581 268 111
IČ: 00301825, DIČ: CZ 00301825 

Návštěvnost

Celkem přístupů: 49959391
Za týden: 367056
Za den: 57589
Online návštěvníků: 1398
 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load