1. Úspory energie a její alternativní zdroje
Veďte žáky k pochopení toho, jak a z čeho se energie získává a jak to ovlivňuje životní prostředí. Na úrovni praxe je vhodné ve škole pravidelně monitorovat spotřebu energií a hledat možné způsoby jejího snížení především v organizační oblasti. Bude vhodné se seznámit s energetickým auditem, který má zpracována většina škol. Podle zkušeností však audit často řeší problémy s vysokou spotřebou náročnými investicemi a nezabývá se levnými organizačními opatřeními.
Tipy:
sledovat a udržovat vhodnou teplotu v jednotlivých místnostech školy (teplo tam, kde je potřebujeme, a v čase, kdy je potřebujeme);
vypracovat plán postupné obměny svítidel (instalace úsporných zářivek místo klasických žárovek na vhodných místech, vhodné umístění svítidel - správná výška apod.);
zajistit kvalitní tepelnou izolaci školy, především utěsnění oken a dveří, a zavést správný způsob větrání;
sledovat využívání elektrických spotřebičů, jejich spotřebu při tzv. stand-by (klidovém) režimu;
zavést alternativní zdroj energie pro školu (např. solární panely).
2. Úspory a čistota vody
Veďte žáky k pochopení toho, jak je voda pro život významná, jak dochází k jejímu znečišťování, jak probíhá získávání a úprava pitné vody a jak čištění odpadních vod. Na úrovni praxe se snažte šetřit vodou ve škole, případně pečovat o čistotu vod v okolí.
Tipy:
udržovat kohoutky v nekapajícím stavu, opatřit je úspornými hlavicemi (perlátory);
instalovat úsporné splachování na WC;
monitorovat čistotu povrchových vod v okolí školy a podílet se na jejich čištění.
3. Nakládání s odpady
Veďte žáky k pochopení toho, co jsou to odpady, kde se tu vzaly a proč představují problém. Prakticky je třeba se ve vztahu k odpadům řídit známou hierarchií:
reduce (snížit množství - prevence)
reuse (znovu použít)
recycle (recyklovat)
(a pak teprve všechno to „ekologické“ skládkování a spalování)
Na prvním místě je snaha snížit množství materiálů a věcí, které by se v odpad mohly přeměnit (např. množství dokumentů postačuje v elektronické podobě a nemusím je vůbec tisknout na papír). Opětovné využívání přichází na řadu po prevenci (např. na papír potištěný z jedné strany mohu psát, malovat, tisknout i z druhé strany; z papíru potištěného z obou stále mohu udělat třeba vlaštovku…). Třídění a recyklace je teprve posledním krokem v environmenálně šetrném nakládání s odpady, protože tato recyklace už může být velmi obtížná nebo energeticky náročná.
Tipy:
standardem je zavedení fungujícího třídění odpadů ve škole, minimálně na úrovni papíru, PET-lahví, nápojových kartonů a nebezpečného odpadu. Je to činnost, která je jasná, zřejmá, lze s ní snadno začít a brzy dosáhnout viditelných výsledků (pozn.: je třeba velmi opatrně přistupovat k třídění formou soutěží v množství shromážděného odpadu. Soutěže sice k tematice odpadů skutečně přitáhnou pozornost žáků a naučí je odpad správně třídit, na druhé straně se může přihodit, že v důsledku odpadu, vedou k soutěžení, kdo nejvíce odpadu vyprodukuje. Takový efekt se např. projevil u řady rodin při soutěži ve sběru víček od PET-lahví. Začaly více kupovat nápoje v PET-lahvích, a ty (bez víček) končily jen v tom lepším případě ve správném kontejneru);
používat recyklovaný papír;
tisknout oboustranně a jinak dále využívat potištěný papír;
upřednostňovat výrobky, které se dají recyklovat nebo které obsahují co nejméně obalů;
kompostovat odpady ze zeleně a další vhodné odpady;
uspořádat osvětovou akci o odpadech pro místní mateřskou školku nebo rodiče žáků;
podílet se na úklidu okolí školy od odpadků, mapovat černé skládky v okolí a spolupracovat na jejich odstranění.
4. Prostředí školy (vnitřní i vnější)
Společně s žáky usilujte o to, vytvořit si ve škole a jejím okolí pěkné a příjemné prostředí, které se vám líbí, dobře se vám v něm pracuje a rádi se do něj vracíte. Bavte se s dětmi o tom, jaké prostředí se jim líbí.
Tipy:
zajistit systém péče o zeleň v interiérech i v okolí školy, tuto zeleň druhově i množstvím rozšiřovat, využívat ji ke vzdělávacím účelům;
vytvářet nebo upravovat školní dvůr, zahradu, skleník, hřiště, odpočinkový prostor, venkovní učebnu, altán, „koutek divočiny“;
vytvořit naučnou stezku na školním pozemku či v okolí školy;
zkrášlovat a zútulňovat školu výzdobou, vystavováním žákovských výtvorů, přímou malbou žáků na zeď.
