Město Přerov

Chcete pokácet strom na pozemku města případně jiného vlastníka?

Obraťte se na vlastníka pozemku, který je oprávněn podle zákona podat orgánu ochrany přírody žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. V případě, že vlastníkem pozemku, na kterém strom roste, je statutární město Přerov, požadavek na kácení sdělte, nejlépe písemně -  MMPr, Odbor správy majetku a komunálních služeb

V případě, že se s vlastníkem nedohodnete, můžete se obrátit na soud. Odbor stavebního úřadu a životního prostředí není kompetentní vlastníkovi kácení nařídit.

Chystá se někdo pokácet zdravý strom nebo jej už pokácel?

Máte-li podezření, že kácení nebylo povoleno, volejte

• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí
• Městskou policii Přerov, k okamžitému zásahu (mimo pracovní dobu)

Poškodil někdo strom?

Časté je nevhodné ořezávání stromů, lámání větví či poškozování kořenového systému při výkopových pracích. Volejte

• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí
• Městskou policii Přerov  k okamžitému zásahu (mimo pracovní dobu)

Kdo provede odborné posouzení zdravotního stavu stromu?

• soudní znalci (http://portal.justice.cz )
• odborná zahradnická firma
• Agentura ochrany přírody a krajiny Olomouc.

Pro radu volejte - MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

Kdo odborně ošetří strom?

Pro ošetření stromů kontaktujte některou z odborných zahradnických firem. Pro radu volejte - MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

Je potřeba pokácet strom, který bezprostředně ohrožuje život nebo majetek?

Tuto možnost lze využít ve zcela výjimečných případech, např. rozštípl-li se nebo vyvrátil strom při vichřici a hrozí bezprostředně pádem. Důvodem tedy není např. dlouholeté poškození stromu nebo zanášení okapů listím. Škodou značného rozsahu není ani hrozba, že strom spadne na automobil (můžeme ho přeparkovat). Před kácením DŮRAZNĚ doporučujeme stav stromu zdokumentovat (např.fotograficky), aby posléze nebylo sporu o tom, že šlo o „bezprostřední“ stav ohrožení.

Pokud je potřeba jednat okamžitě, volejte - HZS Olomouckého kraje.

Ten, kdo provede kácení, musí tuto skutečnost do 15 dnů oznámit -  MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

Vypaluje někdo trávu nebo dokonce dřeviny?

Vypalování trávy je zakázáno zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších právních předpisů. Vypalováním trávy dochází ke snížení druhové rozmanitosti společenstev rostlin, živočichů, mikroorganizmů a je zde zvýšené riziko požáru. Volejte

• HZS Olomouckého kraje
• Městskou policii Přerov

Sbírá či vykopává někdo chráněné druhy rostlin?

Chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních i nadzemních částech a všech vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, prodávat, vyměňovat. Seznam rostlin (též živočichů) chráněných zákonem č.114/1992 Sb. najdete v příloze II prováděcí vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů. Uvidíte-li někoho sbírat, pěstovat či prodávat takové rostliny, nejprve se informujte přímo u dotyčného, zda má povolení k pěstování takovýchto rostlin, či zda může prokázat jejich povolený způsob nabytí. V případě záporné odpovědi či odmítnutí rozhovoru volejte

• Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
• ČIŽP Olomouc.
• Agenturu ochrany přírody a krajiny Olomouc
• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

Je-li potřeba zakročit rychle, volejte

• Městskou policii Přerov
• Policii ČR
• ČIŽP Olomouc.

Co jsou to invazní rostliny a čím jsou nebezpečné?

Velké ohrožení pro biologickou rozmanitost v přírodě, a tím i ekologickou rovnováhu krajiny, představují hned za likvidací stanovišť invaze nepůvodních rostlinných druhů, tzv. neofytů. Jedná se o rostliny, které k nám byly zavlečeny, někdy jako okrasné či užitkové, jindy mimoděk s jiným nákladem, postupně zplaněly a zdomácněly a začaly se nekontrolovatelně šířit do zahrad, parků i přirozených ekosystémů. Jsou to rostliny, které se dobře přizpůsobily novým podmínkám, rychle se rozmnožují, v „cizí“ přírodě mají minimum přirozených škůdců a původní druhy jim nejsou schopny konkurovat. Mezi nejrozšířenější invazní druhy v Přerově a okolí patří křídlatky (japonská, sachalinská a jejich kříženec - česká), netýkavka žláznatá, trnovník akát nebo slunečnice topinambur. Zvlášť nebezpečný, nejen pro původní rostliny, ale i pro člověka, je bolševník velkolepý. Tato mohutná mrkvovitá rostlina produkuje veliké množství semen a při poranění uvolňuje tekutinu, která způsobuje na kůži puchýře. V minulosti byl bolševník nejblíže Přerovu zaznamenán ve Výmyslově.

Jak mohu zabránit šíření invazních rostlin?

Rozhodně je nevysazujte záměrně, a to ani na vlastní okrasnou zahradu, přestože mnohé z nich vypadají velmi dekorativně a jsou schopny v krátké době zakrýt nevzhledné zákoutí. Pokud na své zahradě objevíte křídlatku nebo bolševník, zbavte se jich. 

O vhodném způsobu se poraďte s rostlinolékařem  - Státní rostlinolékařská správa, Přerov, pokud zaznamenáte výskyt křídlatky nebo bolševníku na veřejném prostranství, volejte

• MMPr, Odbor správy majetku a komunálních služeb
• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí