Město Přerov

Kdo spravuje městskou zeleň?

MMPr, Odbor správy majetku a komunálních služeb prostřednictvím správců zeleně - Technických služeb města Přerova, s.r.o., Na hrázi 17, Přerov, a společnosti Konvička služby s.r.o., Malá Dlážka 14, Přerov. Které plochy jsou kterému správci svěřeny, vám sdělí - MMPr, Odbor správy majetku a komunálních služeb

Trápí vás neudržovaná veřejná zeleň (přerostlá nebo vyšlapaná tráva)?

Vlastníci nemovitostí, stejně tak město, jsou podle zákona o obcích povinni udržovat čistotu a pořádek na pozemcích, které užívají nebo vlastní, tak, aby nenarušovali vzhled obce. Pokud zaznamenáte neuspokojivý stav veřejné zeleně, volejte

• MMPr, Odbor správy majetku a komunálních služeb
• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

Je ve vašem okolí dlouhodobě neudržovaný, zaplevelený pozemek?

Pokud se z takového pozemku šíří škodlivé organismy tak, že vzniká prokazatelná hmotná škoda jiným osobám (na pěstovaných plodinách při hospodaření) nebo dochází k poškození životního prostředí, ohrožení zdraví lidí nebo zvířat, písemně to oznamte

• Státní rostlinolékařská správa, Přerov nebo
• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

který ve spolupráci s rostlinolékařskou správou zhodnotí stupeň ohrožení. Pokud prokazatelná škoda nevzniká, může se jednat o neudržování čistoty a pořádku na pozemku tak, že tím dojde k narušení vzhledu obce, případně porušení občansko-právních vztahů.

Poškozuje někdo trávníky, záhony či zařízení na veřejné zeleni?

Podle obecně závazné vyhlášky č.3/2004, o čistotě a o ochraně veřejné zeleně, ve znění obecně závazné vyhlášky č.2/2008, je každý povinen při obecném užívání veřejné zeleně zdržet se takových činností, které mohou vést k poškození jejích částí nebo narušení vývoje rostlin, jakož i činností, které mohou jiného omezit v obecném užívání veřejné zeleně. Za takové činnosti se považuje zejména přemísťování sadovnických prvků, ježdění a parkování motorových vozidel, jízda na kole s výjimkou vyznačených cyklistických stezek, výsadba rostlin bez souhlasu vlastníka plochy. Na plochách sadovnicky upravené veřejné zeleně (např. parky, sídlištní zeleň, doprovodná zeleň podél komunikací) je každý povinen se zdržet takových činností, jako je např. trhání květin a plodů, lámání větví, lezení na stromy, zakládání ohnišť, koupání či brouzdání v kašnách, opírání kola a uvazování psů ke stromům a opěrám stromů. Jste-li svědkem takové činnosti, volejte

• Městskou policii Přerov.

Potřebujete dočasně uložit materiál nebo jinak použít veřejnou zeleň?

Jedná se o tzv. zvláštní užívání veřejného prostranství, tzn., že zeleň je využívána k jiným účelům, než pro které je určena (např. provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby filmových a televizních děl, odstraňování havárií na inženýrských sítích). Zvláštní užívání veřejného prostranství je upraveno obecně závaznou vyhláškou č.3/2004, o čistotě a o ochraně veřejné zeleně, ve znění obecně závazné vyhlášky č.2/2008. Ke zvláštnímu užívání musíte požádat

• MMPr, Odbor správy majetku a komunálních služeb o vydání souhlasu vlastníka pozemku i stanovení podmínek zvláštního užívání veřejného prostranství, jedná-li se o pozemky ve vlastnictví města
• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí o stanovení podmínek zvláštního užívání veřejného prostranství, jedná-li se o pozemky ve vlastnictví jiných osob.

Chcete sami vysadit dřeviny na veřejném prostranství nebo ve volné krajině?

K výsadbě je potřeba písemný souhlas vlastníka pozemku, v případě města

• MMPr, Odbor správy majetku a komunálních služeb a zjištění průběhu inženýrských sítí. Důležitý je výběr vhodných dřevin.

K výsadbám ve volné krajině by měly být použity geograficky původní druhy dřevin např. lípa velkolistá, lípa srdčitá, javor mléč, javor klen, javor babyka, dub letní, buk lesní včetně kultivarů, jasan ztepilý, třešeň ptačí, bříza bradavičnatá, jilm vaz, jilm horský. Lze použít i některé z introdukovaných druhů např. jírovec maďal, dub červený, platan javorolistý, lísku tureckou. Z menších listnatých stromů je vhodná např. planá jabloň, jeřáb ptačí, jilm habrolistý, habr obecný.

V městském prostředí mají dřeviny ztížené životní podmínky způsobené změnami klimatu, znečištěním ovzduší, nevhodnými půdními poměry, omezením růstového prostoru pro koruny i kořeny. Vhodnost druhu by vždy měl posoudit odborník v oboru zahradnictví nebo zahradní architektury. Pro radu volejte

• MMPr,  Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

Jaký je vhodný strom do vaší zahrady?

Realizace výsadeb u nově zakládaných zahrad, ale i při úpravě stávající zahrady by měla být prováděna po poradě s odborníkem. Výsadba stromů by měla být řešena s ohledem na umístění staveb (vlastních i sousedních), orientaci vůči světovým stranám, hranice a dispozice pozemku (např. modelace terénu, půdní poměry, vlhkostní poměry). Stromy by měly být vysazovány s ohledem na jejich konečnou velikost, aby v budoucnu neomezovaly provoz zahrady a staveb (stín, vliv kořenů na stavby, zasahování větví). Měly by se preferovat listnaté stromy, které se během roku mění, jsou vhodnější z hygienického hlediska (zachytávání prachu, hluku, každoroční obnova znečištěné listové plochy). Kdo trpí pylovými alergiemi, měl by se vyvarovat výsadeb tzv. alergenogenních dřevin jako např. vrb, topolů, bříz a lísek. Stále nedoceněné jsou popínavé dřeviny, které zabírají málo plošného prostoru, mohou zakrýt nevzhledné prvky a při minimálních nárocích na kořenový prostor vytvoří velkou zelenou hmotu v prostoru. I v případě, že se rozhodujete pro jeden či dva stromy, doporučujeme se obrátit na některou z firem zabývajících se návrhy, zakládáním a udržováním zahrad. Pro radu volejte

• MMPr,  Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

Jak bojovat s klíněnkou jírovcovou?

V posledních letech se k nám rozšířil závažný škůdce jírovců, kaštanů, javorů a dalších dřevin. Tímto škůdcem je miniaturní motýl - klíněnka jírovcová. Pravidelné hrabání a spalování listí je nejlepší obranou proti tomuto škůdci. Hmyz se totiž líhne brzy na jaře z kukel přezimujících na spadaném listí. Chemickým ošetřením stromů napadených klíněnkou jírovcovou se zabývají některé odborné firmy. Pro radu volejte

• Státní rostlinolékařskou správu, Přerov
• MMPr,  Odbor stavebního úřadu a životního prostředí