Město Přerov

• Záchranná stanice pro handicapované živočichy v areálu ORNIS (Bezručova ul. u parku Michalov) v Přerově, tel.: 581 219 910, 724 947 543
• Záchranná stanice pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou, tel. 602 587 638.

Povede-li se vám takové zvíře odchytit, umístěte je do vhodné přepravky (krabice), přeneste do klidného prostředí a pokuste se mu vpravit do úst vodu na pití. Kontaktujte některou ze stanic pro handicapované živočichy:

• stanice v areálu ORNIS (Bezručova ul. u parku Michalov) v Přerově
• stanice v Němčicích nad Hanou, tel. 602 587 638.

Pokud se vám zvíře odchytit nepodaří, pokuste se kontaktovat některou ze stanic pro handicapovaná zvířata a vyčkejte na místě nálezu do příjezdu jejích pracovníků, neboť i poraněné zvíře se může schovat či přesunout a pak již nebude nalezeno. Nenoste zvířata na radnici, tím jim zbytečně uberete naději na život. Úřad není pro poskytnutí první pomoci ani dočasné umístění zvířete vybaven. Poradí vám

- Ekoporadna ORNIS a BIOS, Bezručova 10, Přerov, tel.: 581 219 910.

jde-li jde o zvěř (např. srnce, zajíce, bažanta, kachnu, lišku), nemanipulujte s ní. Může se jí způsobit další poranění nebo prohloubit stres, kterým trpí (v případě nálezu uhynulé zvěře zase nemusí být znám důvod úhynu a jakákoliv manipulace bez ochranných prostředků může být nebezpečná). Kontaktujte uživatele honitby (nejčastěji myslivecké sdružení nebo spolek), jehož zástupce zjistíte na

• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí
• Okresním mysliveckém spolku Přerov, U Strhance 2, tel. 581 215 118.

Byl jste účastníkem dopravní nehody po střetu se zvěří? Ke zdokumentování nehody přivolejte Policii ČR. Ta disponuje informacemi k identifikaci dotčeného uživatele honitby, který si poraněnou nebo usmrcenou zvěř převezme a naloží s ní dle platných předpisů upravujících oblast veterinární a myslivosti. Nikdy tuto zvěř neberte, protože se může jednat o přestupek. Škodu způsobenou na motorovém vozidle po střetu se zvěří nehradí uživatel honitby, a to z důvodu, že zvěř do uhynutí nebo ulovení není jeho majetkem, a tedy nemá za ni přímou odpovědnost.

Co dělat se zraněným ptákem?

Pokud najdete zraněného ptáka (zlomené křídlo, noha apod.) nebo nemocného, snažte se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo okamžitě do nejbližší záchranné stanice:

• Záchranná stanice pro handicapované živočichy v areálu ORNIS (Bezručova ul. u parku Michalov) v Přerově, tel.: 581 219 910, 724 947 543
• Záchranná stanice pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou, tel. 602 587 638

Pro transport použijte pevnou a dostatečně velkou lepenkovou krabici s malými otvory pro výměnu vzduchu a její dno vycpěte několika vrstvami novin. Krmení na cestu nepřidáváme a do jedné krabice umístíme vždy jen jednoho ptáka. Poradí vám:

- Ekoporadna ORNIS a BIOS, Bezručova 10, Přerov, tel.: 581 219 910. 

Chcete se ujmout zraněného ptáka?

POZOR! Zvláště chráněné druhy ptáků, neschopné v důsledku zranění nebo jiných okolností samostatné existence v přírodě, lze držet jen po dobu nezbytnou k jejich ošetření. Pokud si ošetření vyžádá dobu delší než 4 týdny, oznámí osoba, která se živočicha ujala, tuto skutečnost

• Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství
• Správě CHKO Litovelské Pomoraví

(toto platí i pro ostatní zvláště chráněné druhy živočichů).

Pro ostatní druhy ptáků volně žijících na našem území je nutné požádat o stanovení podmínek odchylného postupu při ochraně ptáků. Rozhodnutí o podmínkách pro odchylný postupu vydává

- MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

V případě domácí péče je nejdůležitější ptáka co nejdříve nakrmit. Maximální doba čekání, zda začne žrát sám, je 1 hodina. Žádnému ptáku neuškodí strouhané vejce natvrdo, drcené či ve vodě namočené piškoty. Hmyzožravcům (sýkory, pěnice, vlaštovky) podáváme škrábané libové maso, nejlépe drůbeží (dravcům v žádném případě nedávat maso vepřové!). Zrnozobým (pěnkavy, strnadi, vrabci) podáváme směs zrnin (proso, řepka, loupaný oves, v nouzi ovesné vločky a drcené oříšky) - mláďatům těchto ptáků dáváme nastrouhané vejce natvrdo či piškoty. Pro kosy, drozdy a brkoslavy je vhodné maso, bobule (jeřáb, bez), jakékoliv ovoce i kompot, směs ve zvlhčeném tvarohu s najemno nastrouhanou a rozmačkanou mrkví. Ihned také musíme ptáka napojit několika kapkami čisté vlažné vody, i kapátkem přímo do zobáku. Dejte mu k dispozici malou misku s vodou, do níž nemůže vlézt. Při péči trvající více dní je nutné přidávat do vody vitamíny - drcený B komplex, vitamin C a vitaminy A-D (běžně dostupné veterinární kapky). Uzdraveného ptáka vypusťte do přírody. Poradí vám

- Ekoporadna ORNIS a BIOS, Bezručova 10, Přerov, tel.: 581 219 910.

Prodává někdo chráněné druhy živočichů?

Obchodovat s chráněnými druhy živočichů lze pouze na základě povolení. Uvidíte-li někoho prodávat takové živočichy, nejprve se informujte přímo u dotyčného, zda má potřebné povolení. V případě záporné odpovědi či odmítnutí rozhovoru volejte

• Policii ČR
• ČIŽP Olomouc
• Městskou policii Přerov
• Agenturu ochrany přírody a krajiny Olomouc
• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí

Chcete pomoci ptákům přežít zimu?

Pro účely zimního přikrmování ptactva je vhodné krmítko, a to jakýchkoliv tvarů a velikosti, z plastů, plechové či dřevěné. Dbejte na to, aby vletový otvor neměl žádné ostré hrany, případně trčící hroty hřebíků. Stříška by měla být dostatečně velká, aby chránila potravu před sněhem a deštěm. Nejlepší je umístit krmítko na volném prostranství alespoň 1,5 m nad zemí a 3-4 m od nejbližších keřů a stromů, čímž znemožníme lov kočkám. Krmítko můžete umístit i na balkon. Potravu dávejte do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila. Ptáky zásadně nekrmte kuchyňskými zbytky, chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože způsobují vážné zažívací potíže. Můžete použít strouhanku, kousky masa, nakrájený lůj, sádlo nebo stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů můžete podávat jakákoliv semena nebo plody (ne chemicky ošetřené). Vhodná je tzv. zadina, což jsou semena plevelů a trav, která zůstávají po vymlácení obilí a snadno je seženete v každém zemědělském družstvu. Je možné koupit přímo i speciální směs určenou pro zimní přikrmování ptáků. Čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete, tím více druhů vás bude navštěvovat: Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě lůj, semínka slunečnice, semence, mák a drcené ořechy. Vrabci a hrdličky zahradní nepohrdnou pšenicí, ovsem nebo strouhanou houskou. Pro zvonky, pěnkavy a strnady je nejvhodnější zadina. Hmyzožravým ptákům (šoupálci, mlynaříci, střízlíci, králíčci) se nejvíc zavděčíte tzv. tukovým žírem, který se skládá z hovězího nebo skopového loje, drcených slunečnicových semen, máku, mletých ořechů a strouhanky. Vše smícháme s rozpuštěným (nikoliv přepáleným!) lojem a do této směsi máčíme jehličnaté větvičky, případně směs vylijeme do květináčů či kelímků, jejichž dnem provlečeme drát s dřívkem a podobně jako zvonek zavěsíme na vyhlédnuté místo. Poradí vám

- Ekoporadna ORNIS a BIOS, Bezručova 10, Přerov, tel.: 581 219 910.

Co s malým ježkem před zimou?

Aby ježek přežil sám zimu, musí v listopadu (ne v září či říjnu) vážit nejméně půl kilogramu. Pokud se o ježka nemůžete postarat sami, obraťte se na stanici pro handicapovaná zvířata. Pokud se menšího ježka rozhodnete vzít z přírody do domácí péče, počítejte s tím, že se o něj budete muset starat nejméně čtyři až pět měsíců. Ježka je nutno podrobit lékařské kontrole, odblešit a připravit mu pelíšek a výběh. Ideální je výběh o 2 m2 , s teplotou u země kolem 18 stupňů a lehce omyvatelnou podlahou. Ohrada by neměla být nižší než 50 cm, jinak ježek vyleze. Jako ložnice poslouží bednička o rozměrech cca 25x20x15 cm s otvorem 12x12 cm, kterou vystelete novinami a na rozdíl od výběhu nečistíte. Příkladem ježčího jídelníčku je hovězí maso naškrabané nebo nakrájené, smíchané s vařenou rýží či nudlemi a vše rozředěné trochou vody. Dále to mohou být vařené kuřecí krky či vařené maso z výseku i vnitřnosti. Je možné podávat i konzervy pro psy a kočky s přidáním nastrouhané mrkve, jablka, jindy obměněné přidáním syrového žloutku nebo tvarohu. Ježek s hmotností nejméně 600 g se přenese do chladnější místnosti (balkon, sklep). Může ale trvat i několik dní, než upadne do zimního spánku a do té doby musí být pravidelně krmen. Když vynechá potravu aspoň týden, můžeme předpokládat, že usnul. Ale i tehdy je nutné, aby ve výběhu vždy byla voda a krmivo. Na jaře ježka dokrmte a vypusťte do přírody koncem dubna, je-li alespoň tři dny suché počasí a teplota nad +5oC. Výhodná jsou pro ježky ta místa, kde mohou být zpočátku vypuštění přikrmováni. Pro radu volejte

- Ekoporadnu ORNISa BIOS, Bezručova 10, Přerov, tel.: 581 219 910.

Jste svědkem týrání zvířete?

Co se rozumí týráním zvířete, stanovuje §4 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se např. o omezování výživy zvířete včetně jeho napájení, omezování svobody pohybu nutné pro zvíře určitého druhu, zacházení se zvířetem způsobem, který vyvolá nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví, usmrcení zvířete způsobem působícím nepřiměřenou bolest, chov zvířat v nevhodných podmínkách a další. Je-li nutný okamžitý zásah, volejte

• Městskou policii Přerov
• Policii ČR,

jinak případ oznamte

• Krajské veterinární správě
• MMPr, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí 

Našli jste opuštěného nebo toulavého psa?

Volejte

• Útulek Dr. Matinové pro zatoulaná zvířata Přerov, tel.: 602 541 060.
• Městskou policii Přerov

Máte zájem o zvíře z útulku?

Technické služby města Přerova, s.r.o. provozují Útulek Dr. Matinové pro zatoulaná zvířata. V případě zájmu se dostavte (pro veřejnost otevřeno Po, St, Pá: 10.00-16.00 hod., So, Ne, Svátek: 8.00-10.00 hod.) s občanským průkazem, obojkem a vodítkem do útulku, kde se vám budou věnovat příslušní pracovníci. Útulek se nachází v zahrádkářské části města mezi Předmostím a Dluhonicemi, u kynologického cvičiště.

 Co dělat v případě uhynutí domácího zvířete?

Při manipulaci s ním použijte ochranné pomůcky. Zvíře můžete odvézt a uložit za poplatek do chladicího boxu, který se nachází v útulku pro opuštěná zvířata nebo v soukromých veterinárních ambulancích a klinikách, které mají zabezpečený svoz a nezávadnou likvidaci. Za určitých podmínek lze zvíře pohřbít na vlastním pozemku. Dbát se musí na to, aby místo bylo například dostatečně vzdáleno od zdroje pitné vody, na suchém slunném místě, v hloubce kolem 75 cm, za použití dezinfekčních prostředků (chlorované vápno, chloramin apod.). Tento postup doporučujeme konzultovat s Krajskou veterinární správou.

Jaké mám, jako chovatel psa, povinnosti na veřejném prostranství?

Pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství jsou stanovena v čl.3 odst.1 OZV města Přerova č.1/2006, kterou se upravují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství, takto:

Chovatel je při pohybu psa na veřejném prostranství odpovědný za dodržování následujících pravidel:

1. pes musí být vždy spolehlivě pod kontrolou chovatele,
2. pes musí být veden na vodítku nebo opatřen náhubkem; toto pravidlo se nevztahuje na velmi malé psy,
3. je-li součástí veřejného prostranství dětské hřiště, pískoviště nebo hrací prvek typu houpačka, kolotoč, prolézačka, skluzavka apod., musí být pohyb psa na takovém prostranství usměrněn tak, aby nevstupoval na pískový, štěrkový, travnatý nebo jiný nezpevněný povrch uvnitř pískoviště nebo dětského hřiště nebo povrch pod hracím prvkem, a to do vzdálenosti nejméně dva metry od tohoto hracího prvku,
4. pes musí být opatřen evidenční známkou, byla-li tato držiteli psa bezplatně vydána příslušným obecním úřadem.

Chovatelem se přitom rozumí ten, kdo psa vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o něj starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu, tedy i ten, kdo jej třeba jen doprovází na veřejném prostranství.

Jsem povinen odstraňovat exkrementy po svém psovi?

Tato povinnost není žádným obecně závazným předpisem výslovně stanovena, ale nepřímo vyplývá např. z §47 platného zákona o přestupcích, který říká: Přestupku se dopustí ten, kdo znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení... . Znečistí-li pes veřejné prostranství, považuje se podle čl.3 odst.2 OZV č.1/2006 za původce znečištění jeho chovatel, kterému může být uložena pokuta do výše 1000 Kč. Zákonodárce nepředpokládá, že jsou způsoby znečištění, kterým jednoduše nelze předejít. Přerovský strážník však zakročí jen tehdy, pokud chovatel toto znečištění, v mezích možností, neodstraní.

Půjde-li pes jen „na malou“, nebo ho trápí střevní potíže, je takřka nemožné způsobené znečištění účinně na místě odstranit nebo mu předejít. Proto v zájmu ochrany zdraví dětí je vstup psa zcela vyloučen na nezpevněné povrchy dětských hřišť a plochy pod hracími prvky.

Je v obytné zástavbě omezen chov zvířat?

Chov zvířat není omezen žádným konkrétním právním předpisem města Přerova. Platí však, že zvířata mohou být chována pouze v souladu s obecně závaznými předpisy, zejména na úseku veterinární péče, ochrany veřejného zdraví, stavebního řádu a mj. i Občanského zákoníku, který ukládá majiteli zvířete zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Obecně lze říci, že v obytných domech nelze chovat hospodářská zvířata (prasata, krávy, ovce, kozy, drůbež atd.), pokud prostory, ve kterých jsou chována, nebyly pro tento účel zkolaudovány.