Město Přerov

Území navrhované přírodní památky bylo do roku 2007 součástí Národní přírodní rezervace Žebračka a jejího ochranného pásma. Předmětem ochrany byl dubohabrový les, lužní porost, velmi bohaté ptačí refugium.

V 70. letech 20. století byla jihovýchodní část NPR Žebračka (pravděpodobně nezákonně) postupně odlesněna a zcela přeměněna intenzívní těžbou kvartérních sedimentů a následnými stavebními úpravami. V roce 1979, po ukončení těžby štěrkopísků, byla největší vzniklá vodní plocha, tzv. Velká laguna, upravena a využívána jako přírodní koupaliště. Západní část s menšími vodními plochami vznikla později a byla ponechána samovolnému vývoji. Vzniklé terénní deprese byly zaplaveny a došlo k iniciaci biologické sukcese území.

Národní přírodní rezervace Žebračka byla nově vyhlášena s účinnosti dne 1. listopadu 2007. Důvodem pro nové vyhlášení byla i skutečnost, že v rozporu s ochrannými podmínkami NPR došlo k zásadní změně ve využívání jihozápadní části chráněného území. Zcela zde vymizel původní předmět ochrany, a proto bylo doporučeno vyčlenit území Velké a Malé laguny z národní přírodní rezervace.

Dnes je v prostoru „Malých lagun“ vyvinuta vegetace měkkého luhu v raném sukcesním stádiu, která představuje odlišný biotop ve srovnání se zbývající částí původní rezervace. Svojí rozlohou a významem však patří k cenným mokřadním biotopům v regionu. Vodní plochy jsou bohatě oživeny, v podrostu se vyskytují druhy rostlin, které jsou zahrnuty do Červeného seznamu flóry České republiky, území je významné i z mykologického hlediska a stalo se zajímavou studijní plochou. Proto byla vyhlášena na podzim 2008 přírodní památkou.

Čím také je toto místo zajímavé? Především zde můžeme pozorovat, jak se původně uměle vzniklá vodní plocha, díky tomu, že je mělká, chová téměř stejně jako přirozeně vznikající a zanikající tůně v údolních nivách vodních toků. Vidíme, že se i těžbou dotčené plochy, nejedná-li se o megalomanské těžební záměry a v případě citlivé nebo žádné rekultivace, která umožní rozvoj přirozených procesů, mohou stát velice zajímavou přírodovědnou lokalitou. Na této laguně můžeme v tuto chvíli zaznamenat proces postupného, samovolného zazemňování. Přirozený proces zazemňování vedoucí k postupnému zániku tůně může být urychlen zvýšením obsahu živin ve vodě i v ovzduší Někdy k urychlenému zazemnění dochází i v důsledku přímého splachu půdy z okolí tůně. Zásadní vliv na funkci tůně však mají změny vodního režimu. Můžeme zde pozorovat, jak je množství vody v tůni přímo závislé na stavu vody v Bečvě i na množství srážek v okolním území a jak se dlouhodobý deficit srážek projeví poklesem vody v tůni a okamžitým postupným zarůstáním jejích zazemněných částí.

PP Malé laguny leží stejně jako Žebračka v údolní nivě řeky Bečvy v nadmořské výšce 210 m, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenníhoaž holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je dotčen těžbou probíhající v minulosti. Vodní režim je ovlivněn především režimem řeky Bečvy, která byla od počátku minulého století výrazně regulována, koryto bylo napřímeno, hladina vody v korytě je zaklesnutá ve vlastních náplavech. Řeka má velmi nevyrovnaný odtokový režim se dvěma ročními maximy - jarním a letním. V posledním období lze na společenstvech lužního lesa pozorovat postupný nežádoucí vliv úbytku vláhy, způsobeného vývojem klimatických podmínek a změnou vodního režimu. Hlavním důvodem je, že řeka Bečva byla v letech 1880 - 1933 napřímena a zahloubena, čímž se zabránilo každoročním sezónním záplavám typickým pro lužní lesy a hladina podzemní vody v okolí řeky poklesla.

Vegetace

Z hlediska geobotanické rekonstrukce leží území na rozhraní dvou vegetačních jednotek. Severovýchodním směrem do Moravské brány je rekonstruována střemchová jasenina (Pruno - fraxinetum), která právě na severovýchodním okraji Přerova hraničí s jilmovými doubravami (Querco - ulmetum), které zde tvoří výběžek svého plošně rozsáhlého zastoupení v Hornomoravském úvalu.

Z botanického hlediska lze v zájmovém území lagun vymezit tři základní biotopy - vodní plochy a jejich litorály, druhotné lesní porosty a plochy zarůstající náletem dřevin a ruderální vegetací.

Nejbohatší litorální porosty lze zaznamenat v laguně nejblíže Bečvy. Dominuje zde zevar vzpřímený (Sparganium erectum), zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec širolistý (Typha latifolia), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), bahnička mokřadní (Eleocharis palustris), žabník vodní (Alisma plantago-aquatica), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa) a karbinec evropský (Lycopus europaeus). V obou lagunách se také vyskytují menší porosty rdestu vzplývavého (Potamogeton natans), lakušníku vodního (Batrachium aquatile), stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum) a okřehku menšího (Lemna minor).

Druhotný lesní porost se vyvíjí z náletů dřevin. Dominuje zde topol bílý (Populus alba), topol osika (P. tremula), bříza bělokorá (Betula pendula), vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba bílá (S. alba) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Podrost je do značné míry nitrofilní a je tvořen běžnými druhy. Především ze strany od Bečvy sem pronikají invazní nepůvodní druhy jako celík obrovský (Solidago gigantea) a slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus).

Plochy zarůstající náletem přiléhají k lagunám ze S a V strany. V nízkém porostu dřevinných náletů dominují vrba jíva (Salix caprea), vrba nachová (S. purpurea), dub letní (Quercus robur), topol osika (Populus tramula), trnka obecná (Prunus spinosa), střemcha obecná (Padus avium) a ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.). V podrostu se vyskytuje plicník tmavý (Pulmonaria obscura), orsej jarní (Ficaria bulbifera), vzácněji česnek medvědí (Allium ursinum). Tyto plochy jsou z velké části zarostlé ruderální vegetací s dominující třtinou křovištní (Calamagrostis epigeos), vratičem obecným (Tanacetum vulgare) či celíkem obrovským (Solidago gigantea).

Laguny, zejména jejich hráze, jsou velmi hodnotné z hlediska mykologického. Neobyčejně hojně rostou na hrázích kozák topolový (Leccinum duriusculum), čirůvka topolová (Tricholoma populinum), ryzec osikový (Lactarius controversus) a čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum). Na jasanu se vyskytuje v menší míře různopórka pleťová (Abortiporus biennis). Převážně pod topoly a vrbami roste kustřebka stlačená (Peziza depressa), na pařezech listnáčů houževnatec tygrovaný (Lentinus tygrinus). Zajímavým a nepřehlédnutelným druhem je bělolanýž obecný (Choiromyces meandriformis).

Výskyt zákonem zvláště chráněných druhů rostlin nebyl na lokalitě potvrzen.

Živočišstvo

Fauna území je pestrá jak z pohledu bezobratlých, tak z pohledu obratlovců. Faunistický průzkum zde prokázal výskyt celé řady vzácných a ohrožených druhů živočichů.

Z vodních měkkýšů obývají laguny např. škeble říční (Anadonta anatina), velevrub malířský (Unio pictorum) a lištovka lesklá (Segmentina nitida).

Z terestrického hmyzu byla zjištěna přítomnost batolce duhového (Apatura iris), b. červeného (A. ilia), otakárka fenyklového (Papilio machlon), srpokřídlece trnkového (Cilix glaucatus) či pačmeláka cizopasného (Psythirus rufipes).

Faunu vážek reprezentuje celkem 21 druhů, ze vzácnějších zástupců např. vážka bělořitná (Orthetrum albistylum), vážka červená (Crocothemis erythrea), či šídlatka hnědá (Sympecma fusca).

Z obojživelníků se v lagunách rozmnožují skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka obecná (Bombina bombina), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus).

Z plazů byl doložen výskyt užovky obojkové (Natrix natrix), ještěrky obecné (Lacerta agilis) a ještěrky živorodé (Zootoca vivipara).

Z ptáků bylo v území zjištěno hnízdění např. u slípky zelenonohé (Gallinula chloropus), strakapouda malého (Dendrocopos minor), žluvy hajní (Oriolus oriolus), rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris), lejska šedého (Muscicapa striata), krutihlava obecného (Jynx torquilla) a mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus). Na tahu byla zjištěna přítomnost např. čápa bílého (Ciconia ciconia), chřástala kropenatého (Porzana porzana), chřástala vodního (Rallus aquaticus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), dudka chocholatého (Upupa epops) a moudivláčka lužního (Remiz pendulinus).

PŘEHLED ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ŽIVOČICHŮ

• Přehled zvláště chráněných druhů obratlovců
• Přehled zvláště chráněných druhů bezobratlých

Poloha území PP Malé laguny bezprostředně navazující na území města Přerova, což sebou přináší řadu výhod pro jeho využití (naučná stezka, studijní plocha pro ORNIS a BIOS) i řadu negativ, jako jsou např. rušení hnízdícího ptactva, nepovolené zakládání drobných skládek, odhazování odpadků, tlak na využití pro rybolov, což se projevuje nevhodným složením rybích obsádek projevujícím se úbytkem žádoucí struktury zooplanktonu, bentosu, likvidací vývojových stádií obojživelníků apod., nepovolené zakládání ohnišť. Dosavadní vývoj se projevil i výskytem geograficky nepůvodních druhů dřevin i bylin.