Město Přerov

moderní město s mamutí historií
Mamut

Vyhledávání

Odpověď na články „Odvrácená strana spalovny“ a „Spalovnu odmítáme, ničí cenné suroviny“

V současné době Krajský úřad v Olomouci připravuje podklady pro zpracování Studie proveditelnosti Integrovaného systému nakládání s odpady v Olomouckém kraji. Cílem této studie by mělo být posouzení nakládání s odpady od předcházení vzniku odpadů, systému sběru, třídění, materiálového využívání vytříděných složek odpadu (recyklace, kompostárny) až po posouzení variant nakládání se zbytkovým komunálním odpadem (stávající stav, předúprava odpadů s následným využitím, energetické využití) a to jak z hlediska dopadu na životní prostředí, tak i z hlediska ekonomického.

Jsem názoru, že do ukončení studie je z mé strany zbytečné se zúčastňovat mediálních přestřelek a už vůbec bych si netroufl se stavět do role člověka, který by měl kategoricky říci, zda ZEVO v Přerově ano nebo ne.

Je možná škoda, že ti, kteří se zamítavě vyjadřují k zařízení pro energetické využití odpadů se obrací jen na ty odborníky, kteří mají k ZEVO pouze negativní stanoviska. Jsem názoru, že by nebylo od věci z hlediska vyváženosti oslovit i ty, kteří mají jiný názor na tuto problematiku, kdo mají zkušenosti z provozu těchto zařízení, případně by se mohli seznámit jak s písemnými materiály, tak i s informacemi, které jsou např. na webových stránkách www.odpadjeenergie.cz  (stojí zde za zhlédnutí zajímavé video) nebo www.odpadoveforum.cz  (odpad je nevyčerpatelný zdroj energie). Doporučuji.

Je pravdou, že ve vyspělé Evropě se větší podíl odpadů třídí a teprve zbytkové podíly po vytřídění jsou energeticky využívány. Ve Švýcarsku je 31 zařízení pro energetické využití odpadů, v Rakousku je jich 10, ve Spolkové republice Německo je jich 70, přičemž tyto země energeticky využívají cca. 30 až 50% z celkové produkce odpadů. V těchto zařízeních se likviduje nadsítná frakce, která vzniká při třídění. Samozřejmě biologicky rozložitelný odpad je svážen a separován odděleně, tak jak je tomu i v řadě měst Olomouckého kraje, kde v poslední době vznikla řada kompostáren a připravují se projekty bioplynových stanic s využitím biologicky rozložitelných odpadů.  

Je zavádějící tvrzení, že veškerý popel ze zařízení pro energetické využití odpadu je toxický. Pokud budeme mluvit o hmotnostních množstvích z celkového spalovaného odpadu, tak 15 až 25% tvoří škvára a pouze 1% je toxický popílek.  Škvára po spálení na roštu kotle neobsahuje složky, které by z ní tvořily nebezpečný odpad a je dále využívá ve stavebnictví nebo částečně ukládána na běžné skládky odpadů. Škvára je hodnocena, pro vyloučení nebezpečných vlastností, akreditovanými instituty a je deklarována jako odpad bez nebezpečných vlastností. Pokud by byla škvára používána jako stavební materiál, musí být podrobena certifikaci orgánů zdravotního dozoru a hygienické služby. Např. v Německu je škvára používána bez problému ke stavbě komunikací. Škvára je proto také jediný odpad, který je povolen v okolních státech skládkovat. Kromě toho se ještě před odvozem škváry vyseparuje železný šrot. O tento přepálený šrot je v hutích velký zájem. Jinak ze stávající teplárny v Přerově se také vyváží škvára.

Jinak je tomu ovšem u popílku zachyceného v elektrofiltrech, případně v rukávových filtrech, který obsahuje podíly těžkých kovů. Tohoto popílku je asi 1% ze spalovaného množství tuhého komunálního odpadu a je spolehlivě zachytáván ve vrstvě aktivního uhlí a sádrovce (součástí čištění spalin). Tyto odpady se tzv. silicifikují a stabilizují, aby se zabránilo vyluhování toxických látek do životního prostředí. Takto upravené odpady jsou ukládány na skládky nebezpečných odpadů, případně zaváženy do vytěžených solných dolů ve Spolkové republice Německo. Ve Švýcarsku se tyto odpady dále zpracovávají na samostatných technologických linkách, z nichž jedna je zřízena jako součást spalovny Emenspitz východně od Curychu. V žádném případě nejsou tyto odpady posílány do třetích zemí, neboť legislativa Evropské unie toto neumožňuje. Zařízení pro energetické využití odpadů tedy skutečně produkuje zmiňované 1% toxického popela, avšak nakládání s tímto nebezpečným odpadem musí být jednoznačně stanoveno v provozním řádu ZEVO a schváleno příslušnými orgány životního prostředí.

Veškeré spaliny vypouštěné do ovzduší jsou kontinuálně analyzovány a výsledky rozborů předkládány orgánům ochrany ovzduší. Kontrolní systémy ZEVO monitorují i expozici  těmito látkami  v okolí těchto zařízení. Jsou dostupná data z rakouských spaloven, kde za dobu více jak desetiletého provozu nebyla prokázána expozice potravin a zeleniny těmito látkami.

Zde je nutné si uvědomit, že dioxiny jsou plynnými sloučeninami a rozhodně nejsou zachyceny ve spalitelném zbytku (nejsou součástí toxického popelu). „Dioxiny“ je souhrnné označení pro 210 chemických vysoce nebezpečných látek. Hlavním zdrojem pro člověka je potrava, zejména rostlinné a živočišné tuky. Z masa a mléka přijímáme více než 50% dioxinů, zatímco dýcháním jen 1 – 5%. Dioxiny se tvoří při každém spalování, např. i při spalování dřeva či uhlí. Moderní zařízení pro energetické využití odpadů díky kvalitnímu čištění plynů emitují minimální množství těchto látek. Největším zdrojem tohoto znečištění jsou lokální topeniště, hutní provozy a automobilové spaliny.

Zařízení pro energetické využití odpadů podléhá mimo jiné i tzv. regulačnímu řádu během smogových situací. Smog vzniká především z dopravy a lokálních topenišť. Tyto topeniště jsou zcela jistě občas využívána také jako malé „domácí spalovny“, ovšem při nízkých teplotách spalování, bez čištění spalin a bez jakékoliv kontroly emisí. Pro zmiňované dioxiny jsou to optimální podmínky vzniku a šíření. Vzhledem k mnohem nižším emisím ZEVO (než mají teplárny a výtopny) je toto zařízení poslední, jejichž produkce energie by byla omezována. Např. v ZEVO v Praze-Malešicích od roku 1998, kdy bylo ZEVO uvedeno do provozu, k omezení ještě nedošlo. M.j. odpady vzniklé v Praze při povodních 2002 byly likvidovány v ZEVO Malešice, aby se odstranila jejich kontaminace zárodky.

Zařízení pro energetické využití odpadů jsou vybaveny oproti výtopnám na biomasu či domácím topeništím (v lepším případě na dřevo) efektivním systémem čištění spalin. To zaručuje mnohem nižší emise prachu a PCDD/F, jehož koncentrace se např. u ostatních zdrojů neměří vůbec. Z výše uvedeného vyplývá, že vliv provozu ZEVO na životní prostředí je snadno předvídatelný.

Jaroslav Klvač, ředitel společnosti Teplo Přerov a.s.

28.2.2012 11:36:16 | přečteno 3204x | webmaster

Navigace

Životní prostředí

 

Anketa

Líbila se vám vánoční výzdoba náměstí T.G.M.?
 
87% (128)
 
13% (19)
Všechny ankety a kvízy
 
Technické služby města Přerova Kulturní a informační služby města Přerova Teplo Přerov a.s. Městská policie Přerov Sportoviště Přerov s.r.o. Sociální služby města Přerova, p. o. Městská knihovna v Přerově
Přerov - znak města

Magistrát města Přerova
Bratrská 709/34
Přerov I-Město, 750 02 Přerov 2
E-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
Telefon: +420 581 268 111
IČ: 00301825, DIČ: CZ 00301825 

Návštěvnost

Celkem přístupů: 49962774
Za týden: 223230
Za den: 40296
Online návštěvníků: 444
 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load