Město Přerov

V minulosti se Bečva vinula územím v četných zákrutech a meandrech. V místech dnešního městského rybníku tvořila velký oblouk, který byl napřímen v 2. pol. 19. století (v místě oblouku došlo při povodni 7. července 1997 k protržení hráze). Řeka měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. V letech 1893-1903 proběhla na Bečvě první etapa regulačních prací, a to po celé její délce. Na vybraných úsecích došlo k napřímení toku, svedení řeky do jednoho koryta a vyrovnání spádu dna. Další úpravy probíhaly v letech 1904-1933. Zásady vodohospodářského řešení, zformulované již před I. světovou válkou, byly v podstatě československými úřady převzaty a ctěny v průběhu celého 20. století. Regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně významně zkrátila. Dnes již víme, že zdaleka ne všechny regulační úpravy byly přínosem. Volná krajina ztratila s řadou cenných biotopů i původní retenční schopnost a obce na řece Bečvě, včetně Přerova, musí i nadále věnovat vysokou pozornost možným záplavám.

Problematika ochrany před povodněmi je obecně řešena v Hlavě IX vodního zákona. 

Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. 

Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat. Rozlišujeme povodňové záplavy způsobené rozlivem vodních toků a záplavy, které vznikají při přívalových deštích v členitém terénu. 

V prvém případě by se měly před a za obcí (městem) vyčlenit plochy pro rozliv vyšších povodňových vln. V případě Přerova byly tyto plochy před městem zastavěny zahrádkářskými chatami. Intravilánem musí povodňová vlna protéci co nejrychleji. K tomu mají přispět nábřežní zdi a koryto bez vzrostlých dřevin. Tuto podmínku město Přerov splňuje; v minulých letech proběhla oprava nábřežních zdí řeky Bečvy i oprava opěrných zídek toku Strhance. Problematičtější je ochrana před přívalovými dešti, které způsobují v závislosti na svahovitostí, druhu pěstované kultury a způsobu obdělávání půdy erozi.