Město Přerov

moderní město s mamutí historií
Mamut

Vyhledávání

Vítězný příspěvěk literární soutěže

Výherkyní literární soutěže, která byla vyhlášena jakou součást doprovodného programu letního zábavně - vzdělávacího projektu Toulky přerovskou minulostí, se stala studentka Jana Kudová z Přerova. Její příspěvek s názvem "Bílý dům Korvínský" si můžete přečíst zde.

BÍLÝ DŮM KORVÍNSKÝ

V západní části Horního náměstí (v dobách raného středověku zvaného prostě „Kopec“) pyšně se mezi sousedními domy rozkládá měšťanský dům č.31 - tzv. Korvínský dům s erby hrdých majitelů z rodu Bílých. Ze všech domů na celém Horním náměstí má nejvíce zářivou a bělostnou fasádu, která v létě oslnivě odráží paprsky slunce a v zimě se téměř skrývá za poletujícími vločkami sněhu. Dům se však do tohoto skvělého hávu oblékl až koncem roku 1569. Onoho roku (v pátek před svatou Markétou) jej koupil pan Bartoš za 506 tolarů od Matouše Warduka - dům byl tehdy černý jako uhel, bez omítky, jen z černých studených kamenů, jež ošlehával vítr a zvyšoval tak jeho ponurost.

Pan Bartoš byl člověk veskrze hodný a vlídný, ale na nákup se musel velmi zadlužit a tíže dluhu z něj udělala podezřívavého, mrzutého, přísného a peníze hlídajícího člověka. Otevřel si v domě živnost - hostinec, ale do temného, studeného lokálu se hosté nehrnuli a raději vyhledali hostinec pod Kopcem. Hospoda jen tak tak uživila 4 členy rodiny, jednoho čeledína a dluh. Sen o dobře vynášejícím pohostinství se začal pozvolna rozplývat.

Žili v úzkém kruhu rodiny - jen manželka a dvě dcery - jedna vlastní Baruška a druhá za vlastní téměř považovaná Gretka. Gretka byla dcerou Bartošovy vzdálené příbuzné ze Vsetínska, která ovdověla, záhy zemřela také a zanechala po sobě malou dcerušku. Bartoš ji přijal do domu a do svého srdce. Gretka byla tvrdohlavá a neústupná po svém otci, krásná a ohnivá po matce. Pravý opak Barušky, která byla pokojná, tichá, s mírným výrazem v očích. S chodem hospody a domu pomáhal ještě čeledín Ondrěj - mladík s havraními vlasy a uhrančivým pohledem, který pracoval jen za stravu a nocleh a neměl ani tu nejmenší chaloupku.

Kdyby starý Bartoš přijal do služby někoho jiného než Ondřeje, Bílý dům by možná ani nevznikl... Gretka se do Ondry zamilovala, dlouho oboustrannou náklonnost tajili, ale nakonec se rozhodli a šli požádat Bartoše o svolení. Nedostali jej. Bartoš zuřil nad nevděčností Gretky (místo aby se provdala za koho určí on, kdo by mohl přinést do rodiny peníze, vybere si toho největšího nuzáka ve městě) a nad opovážlivostí Ondrěje (podezíral jej z vypočítavosti a touhy po jeho majetku, ke kterému by se docela snadno dostal). Ondru okamžitě propustil a Gretka neutekla jeho holi. Nikdy předtím se k násilí nesnížil, ale teď ho hněv a podezíravost přemohly a v plné síle se vylily na Gretku.

Pozdě večer toho dne se Gretka a Bartoš náhodou potkali ve výčepu - Bartoš nemohl usnout a šel leštit sklenice do lokálu, Gretka měla sbalený uzlík a procházela chodbou ke vstupním dubovým dveřím. Když Bartoš zaslechl temně se rozléhající kroky v prázdné chodbě, vyšel na práh výčepu a pohledem se střetl s procházející Gretkou. Věděl, že odchází, ale byl stále ještě plný hněvu a odporu, že nebyl schopen jí odchod rozmluvit. Gretka mu odpověděla pohledem - ale nebyl to pohled určený jemu, byl to pohled srkz něj, do prázdna, dozadu do výčepu, jakoby ani nebyl. Tehdy pochopil, že ji navždy ztratil. Byl hluboce zasažen svou neviditelností, protože ji stále bezmezně miloval. Zasažen tou ztrátou a otřesen sám sebou vyšel mlčky na práh svého domu a jeho smrtelně bílý obličej zářil do noci jako druhý měsíc. Té noci vybledl do měsíční barvy i dům - a ta barva už mu zůstala navždy.

Gretka a Ondřej zmizeli z povrchu zemského. Kdysi se objevila zpráva, že snad spolu odjeli do Ameriky, ve stejnou dobu je prý někdo zahlédl ve Vídni, někteří říkali, že se ve zlém rozešli a jiní, že spolu šťastně hospodaří na Vsetínsku. Nikdo je už nikdy nedohledal.

Bílému domu se začalo vést dobře. Z lidské zvědavosti nebo krutosti nad bolestí jiných se do hostince začaly stahovat houfy návštěvníků. Všichni chtěli vidět přes noc vybledlý dům a pohaslé oči hostinského. Nikdy na svou nevlastní dceru nezapomněl, jen chabou útěchou mu byl splacený dluh a vysoké tržby. Lidé mu začali říkat „bílý hostinský“ - nakonec si to přízvisko vzal za příjmení, vytesal jej do erbu nad vstupními dveřmi a založil tak rod Bílých.

Známý dům pak přešel do věna Barušky, která se provdala a její pravnuci pohostili v témže domě i Matyáše Korvínského. Od tehdy je známý spíše jako Korvínský dům než Bílý dům.

Jana Kudová

8.9.2011 15:26:49 | přečteno 2115x | webmaster

Navigace

Galerie města Přerova

 

Anketa

Líbila se vám vánoční výzdoba náměstí T.G.M.?
 
87% (128)
 
13% (19)
Všechny ankety a kvízy
 
Technické služby města Přerova Kulturní a informační služby města Přerova Teplo Přerov a.s. Městská policie Přerov Sportoviště Přerov s.r.o. Sociální služby města Přerova, p. o. Městská knihovna v Přerově
Přerov - znak města

Magistrát města Přerova
Bratrská 709/34
Přerov I-Město, 750 02 Přerov 2
E-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
Telefon: +420 581 268 111
IČ: 00301825, DIČ: CZ 00301825 

Návštěvnost

Celkem přístupů: 49967707
Za týden: 234817
Za den: 40961
Online návštěvníků: 703
 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load