Město Přerov

ZNAK

Kdy získalo město znak, není známo. Věže se považují za původní znak a zubří hlava za jeho polepšení. Zubří hlava souvisí s rodem pánů z Pernštejna, kteří vládli v Přerově od r. 1475. Nový městský znak je popsán v listině krále Vladislava z 21. září 1512, kdy panovník udílí souhlas k tomu, že přerovští soukeníci mohou svá sukna pečetiti „erbem takovým, kteréhož to město ... užívá, totiž dvě věže a uprostřed hlava zubřičí“. Nozdrami zubra byla protažena točená houžev (ohebný prut nebo zkroucené slabší ohebné dřevo k vázání nebo upevnění něčeho).

PRAPOR

Prapor byl schválen Radou Místního národního výboru v Přerově na jejím zasedání dne 3. 6. 1948 v následující podobě:

• velikost 150 x 150 cm,
• rozdělení na 4 stejné díly, střídavě modré a žluté
• uprostřed praporu je umístěn znak města

Žlutá barva má symbolizovat úrodnost Hané a její široké lány, modrá oblohu. Poprvé byl prapor instalován při zahájení výstavy „100 let českého národního života“ konané v Kroměříži dne 20. 6. 1948.

NÁZEV MĚSTA

Jan Blahoslav ve své Gramatice (1551 - 1571) psal: „Rov, staroslovanské slovce, hrob my říkáme, odtud Přerov, u Bečvy řeky, jako by řekl první hrob. Slavný hrob byl u města, tu nad Předmostím, a Předmostí sloulo Staré město. Za Bečví pak bylo veliké město, šestnáct klášterů v něm bylo, pohřebové slavní. Ještě veliké kosti obrův v vršku pod skalkou předmostskou vykopávají; zuby tak veliké jako pěst, jako hlava člověčí etc.; žebra jako břevence; i rohy veliké, též nalézali. Veliké někdy to město bylo ...“.

Bartoloměj Paprocký koncem 16. století ve svých historicko-genealogických pracích vyprávěl o původu žerotínského rodu, který odvozoval od knížecího rodu Rurikovců. Když mezi členy rodu vypukly rozpory, uprchl knížecí syn v r. 971 k českému vévodovi. Zde mu zemřelo první dítě, pro něž vykopal hrob, uložil do něj dítě a místo nazval Přerov, to jest „první hrob“.

V moravské topografii Řehoře Volného z r. 1835 je uvedena jiná pověst, podle níž se v šerém dávnověku rozhodl jeden urozený Slovan, že přerube prales mezi řekami Oslavou a Odrou. Po té co se dostal k řece Bečvě, založil zde město, které nazval „Přerub“, od toho Přerov.

Ovšem nápadné je, jak se v různých pověstech vázajících se ke vzniku jména města Přerova, či k městu samotnému, odráží významná poloha Přerova na spojnici z Uher Moravskou branou do Polska a obtížný terén, na kterém bylo založeno sídliště.