Město Přerov
moderní město s mamutí historií
Plánek městského hřbitova s vyznačením polohy hrobů významných osobností
| P.Č. | JMÉNO OSOBNOSTI | STATUS HROBU | UMÍSTĚNÍ |
|---|---|---|---|
| 1. | Adamec Jan, Ing. | čestný hrob | HR - IV. - 26 |
| * 8. 5. 1855 Nemojany - † 17. 10. 1925 Přerov | | ||
| Jan Adamec byl profesorem a později ředitelem Zemské střední hospodářské školy, čestným občanem a členem I. odboru Československé akademie zemědělské. Byl také autorem řady odborných studií, které publikoval ve výročních zprávách školy i časopisech. | |||
| 2. | Baják Josef | čestný hrob | Z - II. - 26 |
| * 20. 2. 1906 Přerov - † 31 12. 1980 Přerov | | ||
| Přerovský rodák Josef Baják byl akademickým sochařem, medailérem, autorem pamětních desek, pomníků a realizací do architektury. Ve své tvorbě tíhl k realismu. Je autorem medaile J. A. Komenského, která bývá předávána jako Cena města Přerova – nejvyšší přerovské vyznamenání. | |||
| 3. | Čáp Alois | čestný hrob | HR - G - 1 |
| * 8. 5. 1892 Zdounky u Kroměříže - † 9. 6. 1957 Přerov | | ||
| Alois Čáp byl knězem, spisovatelem, redaktorem a politikem. Zasloužil se mimo jiné také o opravu přerovského kostelíka sv. Jiří. Za okupace byl pro své vlastenecké přesvědčení šest let vězněn v koncentračním táboře. | |||
| 4. | Dostál Josef | čestný hrob | L - VI. - 1 |
| * 1. 3. 1815 Tučapy - † 7. 9. 1887 Přerov | | ||
| Josef Dostál byl starostou města Přerova v letech 1866-1873. Stál v jeho čele, když byla podána rozhodující žádost o povolení ke zřízení gymnázia na obecní náklady. | |||
| 5. | Drbal František | válečný hrob | A - II.z - 17 |
| * 20. 8. 1891 Nové Dvory - † 25. 10. 1941 Brno | | ||
| František Drbal byl popraven v prvním stanném právu pro pomoc výsadku s označením S-1/R ze Sovětského svazu. | |||
| 6. | Hauková Jiřina | čestný hrob | HR - V. - 5 |
| * 27. 1. 1919 Přerov - † 15. 12. 2005 Praha | | ||
| Jiřina Hauková byla česká básnířka a překladatelka. Před 2. světovou válkou pracovala jako redaktorka přerovského časopisu Obzor. Po válce, do roku 1950, působila na Ministerstvu informací, pak se věnovala vlastní literární tvorbě. Byla členkou Skupiny 42. | |||
| 7. | Hovůrka Jan | válečný hrob | N - IV. - 5 |
| * 26. 4. 1918 Přerov - † 25. 10. 1941 Brno | | ||
| Jan Hovůrka byl aktivním účastníkem domácího odboje za 2. světové války. Nedlouho po smrti svého staršího bratra Karla byl v Brně gestapem zatčen a následně popraven. Jemu i jeho bratru Karlovi byl udělen Československý válečný kříž in memoriam. | |||
| 8. | Hovůrka Karel | válečný hrob | N - IV. - 5 |
| * 13. 9. 1914 Přerov - † 1. 10. 1941 Přerov | | ||
| Karel Hovůrka byl za 2. světové války příslušníkem československého protinacistického odboje. V Polsku se přidal k jednotce vedené Ludvíkem Svobodou, s nímž se vypravil do Sovětského svazu. Odtud byl vyslán zpět s parašutistickou skupinou, které se podařilo dostat do Přerova, kde navázala kontakt se skupinou petičního výboru Věrni zůstaneme. Po zradě jednoho z parašutistů byl Karel Hovůrka odhalen a po přestřelce při zatýkací akci se sám zastřelil. | |||
| 9. | Hudeček Ladislav | čestný hrob | Y - I. - 23 |
| * 1. 6. 1872 Přerov - † 17. 10. 1941 Přerov | | ||
| Přerovský rodák Ladislav Hudeček byl učitelem a uznávaným entomologem. Jeho jméno je neoddělitelně spjato s Muzeem Komenského v Přerově, kde část svého života působil a kde založil expozici entomologie. V roce 1927 muzeu z části věnoval, z části prodal svou rozsáhlou entomologickou sbírku, kterou zde také sám instaloval. Tato sbírka patřila svého času k největším v tehdejším Československu. Její původní podoba je v muzeu zachována dodnes. | |||
| 10. | Chudoba František | čestný hrob | HR - L - 6 |
| * 4. 6. 1877 Dědice - † 7. 1. 1941 Brno | | ||
| František Chudoba byl literární historik, anglista a překladatel. Působil jako univerzitní profesor v Brně. | |||
| 11. | Jasínek Lubomír | válečný hrob | N - IV. - 41 |
| * 14. 11. 1922 Hodonín - † 16. 1. 1943 Rovensko pod Troskami | | ||
| Lubomír Jasínek byl členem paradesantní skupiny Antimony, vysazený anglickým letadlem 25. 10. 1942 v oblasti Nové Paky v Čechách. Byl však vystopován gestapem. V roce 1943 byl jmenován podporučíkem in memoriam. | |||
| 12. | Kamelander Antonín | válečný hrob | K - III. - 9 |
| * 23. 5. 1888 Přerov - † 15. 3. 1942 Osvětim | | ||
| Antonín Kamelander byl členem Sokola a řídícím učitelem na Palackého obecné škole chlapecké v Přerově. Za 2. světové války se účastnil odboje. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. | |||
| 13. | Kleiber Richard | čestný hrob | 1.UH - 216 |
| * 27. 3. 1891 Ivanovice na Hané - † 2. 4. 1941 Přerov | | ||
| Richard Kleiber byl učitelem a v letech 1931-1938 starostou města Přerova. Za jeho působení ve funkci byl vystavěn například most Legií, upraveno nám. Svobody a urnový háj na hřbitově. Zasloužil se o otevření obchodní akademie v roce 1934, v roce 1935 položil základní kámen ke stavbě nové sokolovny a podílel se také na úspěšném průběhu Středomoravské výstavy konané v roce 1936. | |||
| 14. | Klivar Jaroslav | válečný hrob | L - V. - 29 |
| * 28. 4. 1906 Přerov - † 4. 4. 1940 Sachsenhausen | | ||
| Jaroslav Klivar se po vzniku protektorátu zapojil do činnosti ilegálního ÚV KSČ. Oblastí jeho působnosti bylo Přerovsko a Ostravsko, kde organizoval přechody přes hranice. Byl zrazen, zatčen gestapem a vězněn nejprve v Praze na Pankráci a později v koncentračním táboře v Sachsenhausenu, kde nakonec zemřel. | |||
| 15. | Kobliha Bohumír, Ing. | čestný hrob | K - III. - 11 |
| * 26. 10. 1902 Přerov - † 20. 3. 1981 Přerov | | ||
| Bohumír Kobliha byl v roce 1939 vyznamenán Československým válečným křížem. Za 2. světové války se účastnil západního zahraničního odboje. Po válce byl, v roce 1949, zatčen a vězněn pro velezradu. K jeho rehabilitaci došlo až v roce 1991 a v roce 1995 byl u příležitosti 50. výročí osvobození povýšen in memoriam do hodnosti generála. | |||
| 16. | Kramář František | čestný hrob | HR - IV. - 1 |
| * 3. 2. 1821 Vysoká v Čechách - † 5. 8. 1866 Přerov | | ||
| František Kramář byl původně lékárníkem a později v letech 1861-1866 starostou města Přerova. Ve své funkci byl velice aktivní – postaral se o opravy cest, zavedení pouličního osvětlení, zahájení stavby kanalizace atd. Stál v čele českého národního hnutí v Přerově a v čele úvěrního spolku Záložna přerovská, prvního peněžního ústavu na Moravě. Podílel se na založení Čtenářského spolku a pěveckého spolku Přerub. Podporoval také zakládání škol. | |||
| 17. | Krasický Marcel, ak. mal. | čestný hrob | A - I.z - 6 |
| * 4. 9. 1898 Kvasice - † 13. 11. 1968 Přerov | | ||
| Marcel Krasický byl malířem bohatých měšťanských interiérů, složitě aranžovaných zátiší a ženských aktů. Tíhl k preciznímu ztvárnění reality. V pozdějších letech se věnoval také malbě krajin. Během svého přerovského pobytu mnohokrát ztvárnil údolí Žeravic, okolí Penčic a Čekyně. Za své dílo byl vyznamenán Cenou města Přerova. | |||
| 18. | Kratochvil Slavomír | válečný hrob | G - I. - 36 |
| * 2. 1. 1889 Trnava u Zlína - † 23. 11. 1914 Ostrava | | ||
| Slavomír Kratochvil byl za 1. světové války členem Sokola a aktivním účastníkem protirakouského a protiválečného odboje, za což byl pronásledován a později zatčen, odsouzen k trestu smrti a v Ostravě popraven. | |||
| 19. | Lipner Josef | čestný hrob | HR - IV. - 25 |
| * 13. 1. 1886 Přerov - † 1. 11. 1965 | | ||
| Josef Lipner byl významnou osobností přerovského pohostinství 1. poloviny 20. století. Ve třicátých letech nechal naproti nádraží vystavět luxusní Grand hotel, který ve své době byl jedním z nejmodernějších hotelů ve městě. Lipnerovi jej provozovali až do roku 1958, kdy byl znárodněn. | |||
| 20. | Matějka Jiljí | válečný hrob | G - I. - 19 |
| * 1. 9. 1878 Zbraslav u Velkého Meziříčí - † 15. 12. 1914 Moravská Ostrava | | ||
| Jiljí Matějka byl za 1. světové války členem Sokola a po Slavomíru Kratochvilovi se stal druhou obětí rakouské perzekuce. | |||
| 21. | Matzenauer Jindřich | čestný hrob | HR - V. - 24 |
| * 2. 2. 1835 Přerov - † 28. 4. 1915 Přerov | | ||
| Jindřich Matzenauer byl starostou Přerova v letech 1874-1883. Toto období je v historii města neodmyslitelně spjato s rozvojem přerovského gymnázia a školství obecně. V roce 1875 byla zřízena střední hospodářská škola a v roce 1882 byla otevřena i pokračovací průmyslová škola. Za jeho starostování byl přistavěn obecní dům v Blahoslavově ulici, v Michalově byl zakoupen hostinec se zahradou a byla zavedena kanalizace. Matzenauer stál v čele řady spolků a byl také zakladatelem a prvním předsedou Obchodního grémia v Přerově. | |||
| 22. | Mervart Augustin | čestný hrob | L - V. - 62 |
| * 30. 12. 1889 Krásno nad Bečvou - † 15. 8. 1968 Přerov | | ||
| Augustin Mervart byl umělcem, který se po celý život věnoval výhradně malbě. Vytvořil řadu krajin a dokumentárních obrazů, na kterých zachytil starý Přerov. Působivé ukázky jeho tvorby jsou k vidění ve slavnostní síni přerovského zámku. Za celoživotní záslužnou uměleckou činnost byl v roce 1968 jmenován čestným občanem. | |||
| 23. | Novák Pavel | čestný hrob | 2.UH - B - 1 |
| * 10. 3. 1944 Přerov - † 11. 2. 2009 Přerov | | ||
| Pavel Novák byl oblíbeným českým hudebníkem. Působil jako zpěvák, textař i skladatel. Byl členem několika hudebních seskupení, zpíval například s orchestrem Alfa, byl jedním ze spoluzakladatelů skupiny Synkopa, poté založil vlastní skupinu Vox atd. Od devadesátých let vystupoval se skupinou Family a velkou část svých koncertních aktivit směřoval dětem. Za více než čtyřicet let působení na domácí hudební scéně vystupoval a natáčel prakticky se všemi špičkovými domácími orchestry. | |||
| 24. | Oščádal František | čestný hrob | HR - VIII. - 13 |
| * 4. 5. 1841 Odrlice u Litovle - † 17. 4. 1913 Přerov | | ||
| František Oščádal působil v letech 1871-1901 jako učitel na přerovském gymnáziu. Do dějin Přerova se vepsal také jako bojovník proti germanizaci a autor mnoha historických studií. V roce 1901 byl jmenován čestným občanem Přerova. | |||
| 25. | Pleva Lubomír | čestný hrob | 4.UH - 191 |
| * 31. 7. 1929 Grygov - † 1. 8. 1998 Přerov | | ||
| Lubomír Pleva byl pedagogem, hudebníkem a mistrem světa ve hře na foukací harmoniku. | |||
| 26. | Pour Oldřich | válečný hrob | U - I. - 8 |
| * 31. 10. 1897 Přerov - † 7. 5. 1942 Mauthausen | | ||
| Oldřich Pour byl příslušníkem 2. odboje. Za nacistické okupace byl propojovacím článkem k odbojové skupině na přerovské nádražní poště. Později byl aktivním pomocníkem výsadkových skupin ze Sovětského svazu. V listopadu 1941 byl zatčen gestapem a v prosinci téhož roku odsouzen stanným soudem k smrti. | |||
| 27. | JUDr. Prchal Ladislav | válečný hrob | HR - II. - 5 |
| * 1889 - † 20. 12. 1941 Mauthausen | | ||
| JUDr. Ladislav Prchal, vrchní právní rada, byl od roku 1921 po dvacet let ředitelem městských úřadů v Přerově, členem Sokola a významným propagátorem Rotary klubu v Přerově. V září 1939 byl německými okupačními úřady zadržen jako rukojmí. Po propuštění pokračoval v odbojové činnosti, pro kterou byl v říjnu 1941 zatčen gestapem. Byl umučen v koncentračním táboře v Mauthausenu, podle úmrtní listiny zemřel 20. prosince 1941. Po válce, 1. října 1947, byl posmrtně vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem, obdržel Československý válečný kříž „za uznání bojových zásluh, které získal v boji za osvobození republiky Československé z nepřátelského obsazení“. | |||
| 28. | Psota Hynek, PhMr. | čestný hrob | HR - IV. - 1 |
| * 14. 9. 1876 Samotišky - † 28. 6. 1909 Přerov | | ||
| Hynek Psota byl člověkem, který se aktivně účastnil společenského života v Přerově. Byl lékárníkem, osvětovým pracovníkem i podporovatelem ochotnického divadla. Založil ruský spolek, včelařský spolek a další. Spolupracoval také na vykopávkách v Předmostí. | |||
| 29. | Psota Jaroslav | čestný hrob | HR - IV. - 1 |
| * 28. 9. 1880 Přerov - † 28. 7. 1926 Přerov | | ||
| Jaroslav Psota byl učitelem a později ředitelem Obchodní školy v Přerově. Byl vlastivědným pracovníkem, propagátorem rusko-českých styků. Právě on přispěl k organizaci zájezdu Pěveckého sdružení moravských učitelů do Ruska v roce 1913. | |||
| 30. | Psota Ivo Váňa | čestný hrob | HR - IV. - 1 |
| * 1. 5. 1908 Kyjev (Ukrajina)- † 16. 2. 1952 Brno | | ||
| Ivo Váňa Psota začal svou uměleckou dráhu v Praze roku 1924 jako sborový tanečník Národního divadla, poté působil v Brně jako první sólový tanečník a později se stal dokonce předním sólistou ruského baletu. Po 2. světové válce působil až do své smrti v Brně, kde se věnoval choreografii. Vytvořil téměř stovku baletů, operních i činoherních. | |||
| 31. | Rajnoch Rudolf, Ing. | válečný hrob | G - I. - 12 |
| * 5. 3. 1909 Přerov - † 21. 4. 1943 Vratislav | | ||
| Rudolf Rajnoch byl příslušníkem 2. odboje a poručíkem Československé armády. Byl zatčen gestapem a po dlouhém věznění v koncentračním táboře odsouzen k trestu smrti. In memoriam byl povýšen do hodnosti nadporučíka a vyznamenán válečným křížem za statečnost. | |||
| 32. | Riedl Leopold, MUDr. | čestný hrob | HR - VIII. - 12 |
| * 10. 11. 1860 Bystřice pod Hostýnem - † 22. 7. 1913 Teplice nad Bečvou | | ||
| Leopold Riedl přispěl ke zvýšení kvality zdravotní péče na Přerovsku. Staral se o pitnou vodu a přičinil se o výstavbu městského vodovodu. K jeho zásluhám patří také dokončení stavby Záloženského domu (dnes Městský dům), založení Národní jednoty v Přerově. Byl rovněž předsedou Okrašlovacího spolku. | |||
| 33. | Řezníčková Anna | válečný hrob | G - I. - 19 |
| * 31. 8. 1894 - † 23. 9. 1944 Osvětim | | ||
| Anna Řezníčková byla nejznámější přerovskou sokolskou cvičitelkou a trenérkou házené za první republiky. Zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi po více než tříletém věznění. | |||
| 34. | Skácelík František, MUDr. | čestný hrob | HR - I. - 18 |
| * 4. 1. 1845 Bochoř - † 12. 5. 1926 Přerov | | ||
| František Skácelík působil od roku 1871 v Přerově jako praktický lékař. V letech 1883-1889 byl starostou města. Zavedl české úřadování na radnici a zasloužil se také o zřízení Městské spořitelny. V době jeho působení ve funkci se pokračovalo ve výstavbě kanalizace a dláždění ulic i v regulaci Bečvy. Byly zpracovány také plány na výstavbu veřejné nemocnice. | |||
| 35. | Slaměník František | čestný hrob | HR - I. - 4 |
| * 4. 10. 1845 Radslavice - † 2. 7. 1919 Přerov | | ||
| František Slaměník byl ředitelem měšťanské školy a komeniologem, na jehož popud moravští učitelé nechali postavit pomník J. A. Komenskému. Slaměník byl také zakladatelem Muzea Komenského v Přerově. V roce 1915 byl jmenován čestným občanem. Na jeho hrobce je pozoruhodný pomník z dílny Františka Úprky. | |||
| 36. | Smutek Rudolf | válečný hrob | L - III. - 4 |
| * 29. 12. 1898 Přerov - † 7. 5. 1942 Mauthausen | | ||
| Rudolf Smutek byl aktivním účastníkem 2. odboje. Pracoval ve skupině na poště na přerovském vlakovém nádraží, která zjišťovala zpravodajské údaje nepřítele v poštovním styku. Podílel se také na sabotážní aktivitě a pomáhal ukrývat anglické letce. | |||
| 37. | Strojil Jaroslav | čestný hrob | HR - K - 14 |
| * 10. 3. 1878 Malenovice - † 8. 2. 1934 Přerov | |||
| Jaroslav Strojil byl typografem – zakladatelem známé přerovské tiskárny v Kratochvílově ulici a vydavatelem knih. | |||
| 38. | Škoda Jakub | čestný hrob | HR - IV. - 21 |
| * 10. 4. 1835 Počátky - † 28. 10. 1885 Přerov | | ||
| Jakub Škoda byl středoškolským učitelem, který se významnou měrou zasloužil o založení přerovského gymnázia a stal se jeho prvním ředitelem. Dnes gymnázium nese jeho jméno. Za své zásluhy o povznesení vzdělání byl v roce 1880 jmenován čestným občanem. | |||
| 39. | Telička Antonín | čestný hrob | HR - H - 9 |
| * 29. 4. 1866 Němčice na Hané- † 5. 1. 1925 Přerov | | ||
| Antonín Telička byl pedagogem, vlastivědným a osvětovým pracovníkem, známým a uznávaným archeologem, který založil archeologické oddělení Muzea Komenského v Přerově. | |||
| 40. | Tropper František | čestný hrob | HR - VII. - 21 |
| * 4. 4. 1860 Přerov - † 14. 9. 1912 Přerov | | ||
| František Tropper byl významným představitelem veřejného života. V letech 1896-1910 byl starostou města Přerova. Za jeho starostování byla v Přerově zřízena elektrárna a zavedena elektřina, byl vybudován vodovod a byly postaveny školní budovy v ulici Palackého a Boženy Němcové. Tropper byl za své zásluhy o rozkvět města v roce 1906 jmenován čestným občanem. Za svou činnost byl v roce 1908 vyznamenán dokonce rytířským křížem Řádu Františka Josefa. | |||
| 41. | Valouch Jindřich | čestný hrob | G - I. - 27 |
| * 31. 10. 1947 Ústí nad Orlicí - † 1. 3. 2010 Harrachov | | ||
| Jindřich Valouch byl v letech 1998-2006 starostou a později primátorem města Přerova. Pod jeho vedením se Přerov stal v roce 2006 statutárním městem. V období let 2006-2010 byl poslancem Parlamentu ČR. | |||
| 42. | Vaněk Ferdinand | čestný hrob | HR - II. - 7 |
| * 28. 11. 1879 Chvalkovice - † 2. 4. 1915 Přerov | | ||
| Ferdinand Vaněk byl učitelem na gymnáziu, zemským školním inspektorem a vynikajícím hudebníkem. V letech 1907-1913 byl sbormistrem Přerubu. Jeho hrob zdobí pomník z dílny Julia Pelikána. | |||
| 43. | Venclovský František | čestný hrob | 4. UH - 255 |
| * 25. 4. 1932 Lipník nad Bečvou - † 13. 12. 1996 Přerov | | ||
| František Venclovský byl vynikajícím plavcem - pokořitelem kanálu La Manche z roku 1971. V roce 1990 přeplaval také sibiřskou řeku Angaru a v roce 1990, jako první na světě, sibiřské jezero Bajkal. V roce 1996 mu byla udělena Cena města Přerova za celoživotní sportovní úspěchy a reprezentaci města. | |||
| 44. | Vdolek Josef, Ing. | čestný hrob | K - VI. - 55 |
| * 3. 7. 1880 Praha - † 9. 2. 1931 Přerov | | ||
| Josef Vdolek byl starostou Přerova v letech 1919-1923 a 1927-1931. V jeho funkčních obdobích byla vystavěna celá řada obytných staveb, byly také zrekonstruovány elektrické podniky a vodárny. V roce 1922 se stal ředitelem státní průmyslové školy strojnické. | |||
| 45. | Vodička Oldřich, por. | válečný hrob | F - II. - 32 |
| * 29. 4. 1910 Vlkoš u Přerova - † 26. 5. 1949 Praha | | ||
| Oldřich Vodička byl dobrovolníkem československé zahraniční armády na západě, účastníkem 2. a 3. odboje. Byl umučen komunistickou státní bezpečností v Praze na Pankráci. | |||
| 46. | Vrbová Amálie | čestný hrob | H - IV. - 66 |
| * 9. 10. 1863 Uhřičice - † 11. 11. 1936 Přerov | | ||
| Amálie Vrbová byla spisovatelkou píšící pod mužským pseudonymem Jiří Sumín. Psala povídky do Národních listů a brněnské Nivy. Mezi její nejvýznamnější práce patří Potomstvo, Zrádné proudy a Spása. V roce 1925 se stala členkou České akademie věd. | |||
| 47. | Vystrčil Eduard | válečný hrob | A - II.z - 19 |
| * 3. 10. 1902 Přerov - † 6. 4. 1945 Podhradie u Súčan (Slovensko) | | ||
| Eduard Vystrčil byl vedoucím tiskárny v Bratislavě a příslušníkem 2. odboje. Účastnil se Slovenského národního povstání a padl v bojích. Byl vyznamenán in memoriam Řádem SNP I. třídy a Československým válečným křížem. | |||
| 48. | Zahradníček Emanuel | válečný hrob | K - IV. - 56 |
| * 18. 12. 1908 Přerov - † 14. 4. 1933 Přerov | | ||
| Emanuel Zahradníček se stal první obětí fašismu v období první republiky. Zemřel na následky zranění, která utrpěl v Praze při demonstraci proti fašistické demagogii. Jeho pohřeb konaný 16. 4. 1933 se stal manifestací přerovské mládeže proti fašismu. | |||
| 49. | Zahradníček Josef | válečný hrob | Z - VI. - 11 |
| * 23. 2. 1893 Přerov - † 1. 5. 1945 Přerov (na hrobě uvedeno 2. 5.) | | ||
| Josef Zahradníček byl železničářem, posunovačem. Zahynul při bojích Přerovského povstání na přednádraží v Přerově. | |||
| 50. | Zejda Karel | čestný hrob | Y - II. - 25 |
| * 4. 9. 1923 Přerov - † 12. 10. 2010 Hranice na Moravě | | ||
| Karel Zejda byl významným přerovským podnikatelem – majitelem firmy KAZETO, která vyráběla zejména kufry. | |||
| Pondělí: | 8.00 - 11.30 | 12.30 - 17.00 |
Magistrát města Přerova
Bratrská 709/34
Přerov I-Město, 750 02 Přerov 2
E-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky: etwb5sh
Telefon: +420 581 268 111
IČ: 00301825, DIČ: CZ 00301825
| Celkem přístupů: | 49967886 |
| Za týden: | 438839 |
| Za den: | 62985 |
| Online návštěvníků: | 1104 |
