Město Přerov

moderní město s mamutí historií
Mamut

Vyhledávání

Podrobně o průběhu povstání

Přerov - první město v otevřeném boji proti okupantům 

lípa trikoloraV dubnu 1945 vrcholily přípravy domácího odbojového hnutí na otevřené protiněmecké vystoupení a dle instrukcí exilové vlády se v utajení tvořily revoluční národní výbory - české správní orgány, které měly po vypuknutí povstání nahradit činnost okupační správy, aby nebyl přerušen výkon administrativy, veřejného pořádku, zásobování, dopravy a průmyslu. Jako na jiných místech okupované země také odbojové hnutí na Přerovsku, reprezentované zejména organizací Viktor, sestavilo okresní národní výbor a začalo s přípravami na protinacistické povstání. V případě Přerovska mělo povstání vypuknout na signál štábu partyzánské brigády Jana Žižky, která operovala v blízkých Hostýnských horách. Povel k zahájení měl být vydán v okamžiku, kdy se sovětská armáda přiblíží k regionu natolik, že k urychlení svého postupu dokáže využít zmatek vyvolaný odbojáři a zároveň bude moci včas podpořit povstalce v jejich boji proti Němcům. Hlavním cílem povstání bylo zachránit komunikace a mosty před zničením, aby zůstaly k dispozici pro rychlý postup Rudé armády.
Povstání, jež se stalo vyvrcholením aktivit odbojového hnutí v regionu, ovšem vypuklo již v úterý 1. května 1945, kdy se nejbližší sovětské jednotky nacházely ještě 25 kilometrů od Přerova.  Již od ranních hodin se městem šířila zpráva o kapitulaci Německa. Mylně interpretovaná informace zahraničního rozhlasového vysílání - znásobená jak elektrizujícím efektem svátečního dne, který měl tradičně pro české obyvatelstvo mimořádný morální význam, tak i atmosférou neodvratně se blížícího konce nacistické perzekuce - způsobila řetězec spontánních reakcí obyvatelstva, jež přerostly v otevřené protinacistické povstání.

Lidi reagují bezprostředně a s nadšením

Občané zareagovali bezprostředně a s obrovským nadšením, přičemž zpočátku dávali najevo radost z obnovení Československé republiky spíše manifestačně – shlukovali se, vyvěšovali ukryté československé vlajky a po šestileté odmlce znovu svobodně zazpívali národní hymnu, takže událost měla podobnou atmosféru jako vyhlášení republiky 28. října 1918. Vzápětí se objevily první snahy převzít správu z německých rukou a události řídit. Policejní velitelOhniskem událostí bylo Masarykovo náměstí (Dolní náměstí), obrázek se otevře v novém okněé nadporučík Jan Švehlák a vrchní strážmistr František Vitásek obsadili radnici a odzbrojili strážníky, kteří kolaborovali s Němci. Ovládnutím radnice získali povstalci kontrolu nad městským rozhlasem, jehož prostřednictvím oba policisté informovali občany o kapitulaci Německa a vyzvali důstojníky i záložníky československé armády k zapojení se do povstání. Výzva v krátké chvíli přilákala na náměstí davy občanů. Současně na radnici vznikl z význačných osobností města revoluční národní výbor, který vlivem překotného běhu událostí působil nezávisle na „oficiálním“ okresním národním výboru (ONV), ustanoveném předchozího dne odbojovými pracovníky.
Ještě dopoledne došlo k prvním ozbrojeným akcím, když občané začali stavět na hlavních komunikacích zátarasy a odebírat německým vojákům zbraně. Tím, že povstalci obsadili Tyršův most, ležící na průjezdní trase městem, narušili tempo postupu týlových jednotek wehrmachtu, které Přerovem musely projít při svém ústupu před Rudou armádou. Přerovským občanům se podařilo vedle ručních zbraní ukořistit motocykly, auta, pásové tahače i  houfnici. Živelné revoluční události zpočátku odsunuly do pozadí řídící roli ONV. Ten měl být hlavním organizátorem plánovaného povstání, jež ale mělo vypuknout až o několik dní později.  Proto musel ONV na nečekanou situaci reagovat a rychle jednat. Z ústředí ONV byli vysíláni parlamentáři a spojky na okresní úřad, radnici, nádraží a posádkové velitelství s cílem zjistit přesné informace, koordinovat akce jednotlivých složek a dosáhnout odchodu Němců.
Jednání povstalců s německým okresním hejtmanem Erwinem Krautem bylo ale bezvýsledné. Ten totiž váhal provést předání moci bez rozkazu nadřízených a vyžádal si čas na rozmyšlenou. Odmítavě se zachoval i velitel posádky major Jacob, nicméně jeho muži zatím alespoň zůstávali pasivní. I přes to však aktivity povstalců sílily.

Boje vrcholí, ozývají se první výstřely

Do města se kolem poledne stáhly partyzánské skupiny a obsadily výpadové komunikace v Moštěnské a Želatovské ulici, kde  začaly s odzbrojováním německých vojáků. Povstání zachvátilo i zdejší průmyslové podniky, přičemž zaměstnanci Optikotechny (Meopta) se pokusili obsadit továrnu a zabránit odvozu výrobního zařízení. Narazili ale na odpor německé stráže. Další skupina povstalců zablokovala silnici z továrny v blízkosti křižovatky Dvořákovy ulice a Vsadska, kde pak v přestřelce s německými vozidly zahynul mechanik Optikotechny František Šiška a příslušník německé stráže. Snahy převzít správu zpět do českých rukou proběhly i v podniku KAZETO, kde aktivně vystupoval úředník a bývalý důstojník Hynek Kokojan. Zaměstnanci elektrárny Soustředění partyzánů v Želatovské ulici, obrázek se otevře v novém okněodzbrojili jednotku nacistické domobrany volkssturm a obsadili areál. K významným aktivitám došlo také v prostoru nádraží. Železniční národní výbor se snažil získat kontrolu nad železničním uzlem. Povstalci získávali zbraně od vojáků z transportů, čekajících na odjezd z nádraží, a zaměstnanci výtopny zajistili vyřazení parních lokomotiv z provozu. Mimořádnou akcí bylo vypravení zvláštního vlaku ověnčeného vlajkami, který vyjel na trať Přerov – Olomouc informovat sousední stanice o konci okupace.
Ohlas přerovských událostí doputoval takřka do celého regionu. V sousedním Předmostí došlo k odzbrojování německých vojáků a odpoledne obsadili místní bojovníci silniční podjezd v náspu železniční tratě Přerov – Bohumín, čímž dočasně zabránili průjezdu ustupující německé koloně. Obyvatelé Lověšic se zapojili do odzbrojování německých transportů a přestřelek s německými posilami v prostoru přilehlého pravého přednádraží (nákladní nádraží). V Horní Moštěnici se obyvatelé spolu s partyzány účastnili odzbrojování a bránili silniční most, čímž dočasně zablokovali hlavní komunikaci vedoucí na Přerov. Rozsáhlou revoluční aktivitu projevili i lidé z Brodku u Přerova, kde probíhalo odzbrojování projíždějících maďarských a německých vojáků. K projevům odporu proti Němcům došlo ještě v další desítce vesnic. 

Do Přerova přijíždí německé oddíly SS a potlačují povstání

Po 13. hodině ovšem povstání začalo ztrácet tempo, protože se ukázalo, že zpráva o konci války je mylná, a rozšířila se informace, že přes Přerov budou ještě ustupovat silné útvary wehrmachtu. Současně byli představitelé německé správy a posádky informováni o skutečné situaci a dostali příkaz obnovit pořádek. Na pomoc jim byl z Olomouce poslán pohotovostní oddíl SS a kolem 14. hodiny začal koordinovaný zásah proti povstalcům. Němci brzy začali kontrolovat hlavní ulice i náměstí. Poté byl zajištěn i Tyršův most, při jehož obraně padl zaměstnanec elektrárny Karel Brada. Němcům nedokázali vzdorovat ani partyzáni působící na jižním okraji Přerova, kudy do města vstoupila jednotka z německého policejního pluku z Holešova. K prudkému boji došlo odpoledne ještě v Želatovské ulici, kde se povstalci dostali do obklíčení.
Současně s akcí proti Přerovu bylo povstání potlačeno i v okolních obcích. Razantní úder dobře vyzbrojených sil vedený z několika směrů nakonec potlačil veškeré povstalecké aktivity. Nejdéle povstalci kladli odpor v prostoru nákladního nádraží jižně od města, kde ještě odpoledne proběhl boj s osádkou německého vlaku. Přestřelka a požár soupravy si vyžádaly život několika povstalců. Odpor na železnici byl zlomen v podvečer útokem německých posil ve směru od osobního nádraží. Povstalci ustoupili k Horní Moštěnici a jejich odchod kryli otec a syn Bryškovi, Josef Zbořil a Miroslav Laurenčík. Všichni v boji padli.  Ukázalo se, že nekoordinované a předčasně zahájené akce slabě vyzbrojených civilistů neměly v místě strategické křižovatky - mimořádně důležité pro ústupové operace celé německé 1. tankové armády - naději na úspěch.

Začíná zatýkání

V podvečer 1. května měli Němci Přerov zase pevně v rukou a okresní hejtman Erwin Kraut spolu s posádkovým velitelem Jacobem vyhlásili výjimečný stav. Začalo zatýkání občanů, kteří se měli aktivně účastnit povstání, tj. vyjednávat s Němci o kapitulaci či odzbrojovat německé vojáky. Mezi zatčenými se ocitli i obyvatelé, u nichž byly nalezeny při kontrole zbraně či munice. V noci telefonoval do Přerova německý státní ministr pro protektorát K. H. Frank, který  nařídil popravu aktivních účastníků povstání. Zatýkání pokračovalo až do 3. května  a celkem  bylo zajištěno 80 až 100 občanů. Během zatýkání byl při pokusu o útěk zastřelen v Kozlovské ulici hostinský František Gremlica, jenž během povstání hodlal obsadit sokolovnu. Protože přerovské gestapo (tj. německá tajná státní policie) bylo během povstání spíše pasivní, řídili vyšetřování příslušníci olomouckého gestapa pod vedením šéfa služebny Richarda Heidana a velitele německé bezpečnostní policie Maxe Rausche. Mnozí ze zatčených byli mučeni, aby přiznali aktivní účast na povstání. Týrání podlehl velkoobchodník Josef Beneš, který vyjednával s okresním hejtmanem převzetí úřadu. Na základě výslechů rozhodli Rausch, jeho podřízení Koslowski a Heidan a také přerovský okresní hejtman Kraut  o výběru zatčených do první vlny poprav. Rozhodujícím hlediskem bylo, zda občané aktivně vyjednávali s Němci o kapitulaci (např. Karel Ertl, Hynek Kokojan, Jan Machovec, Čestmír Sobol), odzbrojovali německé vojáky a měli v držení zbraně (např. Rudolf Klíma, Jaroslav Motáň, Hynek Vlček) anebo vyvěšovali československé vlajky (např. manželé Dokládalovi či Emil Kovařík). 

Exhumace 21 popravených Přerovanů v místě vojenské střelnice v Olomouci-Černovíru, obrázek se otevře v novém okněKrutá odveta vrcholí popravou 21 povstalců

Po 17. hodině bylo 21 vybraných Přerovanů odvezeno do olomouckého posádkového vězení a poté do prostoru lazecké vojenské střelnice (katastrální území městské části Černovír), kde bylo připraveno místo popravy. Vraždění se pod velením zástupce vedoucího olomouckého gestapa Franze Langera účastnilo nejméně 15 příslušníků služebny, kteří po trojicích odváděli své oběti k hromadnému hrobu. Ten vykopali dva zadržení olomoučtí občané – Zdeněk Kříž a Miroslav Tichý. Zde byli Přerované nejméně čtyřmi příslušníky gestapa (Rimkusem,  Loibnerem, Kotterem a Hauserem) zezadu postříleni. Střelba ale zpočátku nebyla přesná, takže někteří ze zasažených ještě žili. Popravení se před smrtí chovali statečně a Matylda Dokládalová naposledy vykřikla: „Ať žije Československo!“ Po smrti účastníků povstání byli nakonec zastřeleni i oba nepohodlní svědci. Nakonec gestapo zahladilo všechny stopy svého zločinu - spálilo doklady a svršky obětí a zamaskovalo hrob.  V následujících dnech byla k popravě vybrána a do Olomouce dopravena ještě jedna skupina zatčených, kterou ale na poslední chvíli zachránilo blížící se osvobození města. 
O osudu popravených nebylo nic známo až do 12. května, kdy byl nalezen jejich hrob. Po osvobození se mohli Přerované konečně zbavit strachu z německých represí, ale také důstojně uctít památku obětí povstání. Po objevení těl popravených občanů jim bylo 14. května vypraveno velkolepé poslední rozloučení, jehož se zúčastnily tisíce lidí. Ostatky obětí nacistické zvůle byly uloženy do společného hrobu v městském parku Michalov. V roce 1952 došlo k přemístění ostatků na městský hřbitov, kde bylo vytvořeno nové pietní místo.

Přerovské povstání je ukázkou mimořádné odvahy našich předků

Celkový počet obětí povstání z 1. května 1945 dosáhl 54 padlých a popravených českých občanů, z nichž 42 zahynulo v souvislosti s událostmi v Přerově samém (18 z nich padlo či bylo smrtelně raněno v přestřelkách, 2 byli umučeni, 1 zastřelen při zatýkání a 21 bylo popraveno). Zároveň zahynulo i několik partyzánů z řad sovětských vojáků, uprchlých z německých zajateckých táborů, z nichž je jmenovitě znám jen Vladimir „Voloďa“ Sedych, smrtelně zraněný v Želatovské ulici. Ztráty na německé straně nelze hodnověrně stanovit.
Z morálního hlediska lze události Přerovského povstání hodnotit jako ukázku mimořádné odvahy našich předků, kteří se ani po šesti letech okupačního teroru nevzdali svého vlastenectví a ve vhodný okamžik projevili osobní statečnost. Co se týče vojenského hlediska, nebylo sice kvůli předčasnému vypuknutí povstání možno splnit hlavní vytčené cíle (tj. ochránit komunikace a mosty před zničením), ovšem i přesto akce měly vliv na morálku ustupujících Němců. Právě brutální odveta za Přerovské povstání ukázala nejen nacistický fanatismus a barbarství, ale i důležitost Přerova pro ústup wehrmachtu a současně panický strach Němců z povstaleckých akcí ve vlastním týlu. Přerovské události z 1. května 1945 se tak nesmazatelně zapsaly do dějin jako počátek Květnového povstání českého lidu, jež se stalo nejrozsáhlejší aktivitou domácího odboje za 2. světové války.

lipové listy, obrázek se otevře v novém okně

11.9.2020 10:51:46 | přečteno 1276x | Ing. Jana Pivodová

Anketa

Líbila se vám vánoční výzdoba náměstí T.G.M.?
 
92% (268)
 
8% (24)
Všechny ankety a kvízy
 

Vyhledávání v telefonním seznamu úřadu

Pondělí:
Úterý:
Středa:
Čtvrtek:
Pátek:

8.00 - 11.30
8.00 - 11.30*
8.00 - 11.30
8.00 - 11.30*
ZAVŘENO*

12.30 - 17.00
12.30 - 15.00*
12.30 - 17.00
12.30 - 15.00*
 ZAVŘENO*

*) veřejnoprávní jednání na pozvání, objednaní klienti
Technické služby města Přerova Kulturní a informační služby města Přerova Teplo Přerov a.s. Sociální služby města Přerova, p. o. Městská knihovna v Přerově Sportoviště Přerov s.r.o. Přerovská rozvojová s.r.o Městská policie Přerov
Přerov - znak města

Magistrát města Přerova
Bratrská 709/34
Přerov I-Město, 750 02 Přerov 2
E-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
Telefon: +420 581 268 111
IČ: 00301825, DIČ: CZ 00301825 

Návštěvnost

Celkem přístupů: 49980112
Za týden: 470942
Za den: 80007
Online návštěvníků: 1226
 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load