Město Přerov

Zhodnocení volebního období a zadluženost města

Je potřeba vždy rozumně uvážit, co se mohlo, nebo nemohlo udělat. Jako většina z vás ví, město hospodaří dle svého schváleného rozpočtu, případně upraveného, kde změny rozpočtu schvaluje v průběhu roku zastupitelstvo města, menší změny pak rada města.

Příjmy tvoří především daňové příjmy, dotace a příjmy z vlastní činnosti. Daňové příjmy představují kolem 70 % celkových příjmů města (u srovnatelných měst kolem zhruba 60 % celkových příjmů), vývoj daňových příjmů byl tedy rozhodující pro úroveň celkových příjmů. Výše uvedený procentuální rozdíl mezi městem Přerov srovnatelnými městy dělal nižší výběr daně z nemovitosti, kde se u Přerova snížil tento výběr o 1 %, zatímco u ostatních měst se výnos naopak zvýšil o 4 %. Toto bylo zapříčiněno neschválením zvýšení koeficientu pro daň z nemovitosti, které bylo předkládáno v  uplynulém volebním období celkem dvakrát. Nedaňové příjmy jsou druhou nejvýznamnější příjmovou položkou a tvoří ji příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmu. V této oblasti se významněji nelišíme od srovnatelných měst. Kapitálové příjmy se snižují již delší dobu, v posledních čtyřech letech je tvořily výlučně příjmy z prodeje pozemků a dalších nemovitostí. Neinvestiční dotace se postupně také snižují, na celkových příjmech se podílely zhruba 8 %. Přerov získával naprostou většinu neinvestičních dotací ze státního rozpočtu a státních fondů (95 %), srovnatelná města získávala více dotací od krajů a regionálních rad. To samé se projevilo i u investičních dotací.

Co se týká běžných výdajů, celkově je zaznamenán pokles. V průměru za poslední čtyři roky vykázal ale Přerov vyšší běžné výdaje v přepočtu na obyvatele - například u výdajů spojených se správou a údržbou místních komunikací, chodníků, odstavných ploch parkovišť a cyklistických stezek. Další větší rozdíl je zaznamenán u výdajů na dopravu, které nejvíce ovlivňuje příspěvek na dopravní obslužnost.

Zvýšil se také objem dotací, které Přerov poskytl na podporu podnikání (o 7%), u srovnatelných měst se naopak snížil (až o 18 %). Přestože statutární město Přerov v posledních letech hospodařilo s nižšími příjmy v přepočtu na obyvatele - než srovnatelně velká města - prokázalo, že umí vhodně uzpůsobovat své výdaje disponibilním příjmům. Další kladnou hodnotou je vyšší hodnota dlouhodobého finančního majetku, resp. majetkových účastí města v obchodních společnostech. V průměru za celé období připadlo na jednoho obyvatele 13 662 Kč, zatímco u srovnatelných měst to bylo 11 537 Kč.

Volební období se většinou hodnotí podle toho, kolik se povede uskutečnit investičních akcí.

Město Přerov disponovalo určitými volnými finančními prostředky na realizaci investičních akcí.

Z hlediska investičních akcí by se dalo volební období rozdělit na dvě části. V té první bylo dokončení investičních akcí z minulého období, jako byla akce Tyršův most, frézování komunikací, IPRM apod. Druhá část – to byly nové investiční akce. Otázkou bylo financování. V tomto období se nabízela možnost čerpat z různých operačních programů - se spoluúčastí města. Bohužel, nyní nelze čerpat dotace tak, jako tomu bylo v minulosti, tj. obdržení dotace před zahájením akce, případně otevření limitu u bank, ale financování je takové, že napřed se akce předfinancuje z vlastních zdrojů a následně se obdrží dotace (někdy i se zpožděním dvou let), v ojedinělých případech je poskytování dotace průběžné.  

Aby město mohlo využít co nejvíce dotačních programů, bylo schváleno přijetí nového bankovního úvěru (300 mil. Kč). Projednávalo se i využití dodavatelského úvěru, ale akce by v konečném vyčíslení byla podstatně dražší, než využití bankovního úvěru.

Výzvu, jakou byla možnost čerpání dotací, město v tomto volebním období využilo. Zdaleka není pravdou, že lze získat dotace na vše, co bychom si přáli. Například nyní nenajdete dotaci na chodníky a komunikace. Z tohoto důvodu jsme především realizovali investice, kde byl nějaký podíl dotace, jako jsou energetická opatření (zateplování základních škol Trávník, Velká Dlážka, Hranická, U Tenisu) pokračování IPRM – Husova, Jižní čtvrť, Denisova, cyklostezky apod. Tyto akce byly převážně předfinancovány z úvěru, včetně již zmiňovaného Tyršova mostu – nebyl podpořen dotací. 

V opačném případě bychom zřejmě od občanů obdrželi kritiku, že jsme této možnosti nevyužili a pořizovali tyto investice pouze z prostředků města. Investiční akce (akce nad 500 tis. Kč) se od roku 2008 do roku 2014 realizovaly v celkovém objemu 1 252 311 206 Kč (počátek čerpání úvěru v roce 2008).

Ano, podíl dluhu na cizích zdrojích je u Přerova podstatně vyšší, než u srovnatelných měst. Ale naopak srovnatelná města měla, ve větší míře než Přerov, i jiné závazky, které do výpočtu dluhu nevcházejí (jako jsou např. dodavatelské úvěry apod.) - a přitom je rovněž nutné je uhradit. Společnost CRIF – Czech Credit Bureau, a. s., která hodnotila hospodaření města Přerova, uvedla, že lze z toho vyvodit, že ukazatel dluhu Přerova vypovídá tímto lépe o závazcích, než u srovnatelných měst. Dluh je sice vyšší, ale transparentnější. O tom, že dluh příliš nezatěžuje hospodaření města Přerova, vypovídá i podíl dluhové služby na běžných příjmech. Hospodaření města se vyznačovalo i vyšší likviditou, než srovnatelná města. Tento ukazatel odráží solventnost obce/města v krátkém časovém horizontu, jinak řečeno schopnost obce dostát svým závazkům včas a řádně. Například za poslední čtyři roky dosáhla hodnoty 4,47, zatímco srovnatelná města pouze 2,31.

Naopak nás zklamalo - co se týká hospodaření města - že se v tomto volebním období nepodařilo získat tolik dotací, kolik jsme potřebovali, včetně oblastí (nenašel se vhodný dotační program). Z ostatního negativně hodnotíme, že do skončení tohoto volebního období nedošlo k realizaci dvou zásadních staveb na páteřní dopravní síti, které má zajišťovat stát. Jedná se o dostavbu dálnice D1 – staveb 0136, 0137 a stavbu průtahu centrem, 1. etapu, tzv. průpichu. I přes spoustu dopisů, výzev, memorand, které schvalovaly orgány města, nedošlo k realizaci těchto klíčových dopravních staveb.

Dle společnosti, která provedla analýzu hospodaření města, je v zásadě hospodaření statutárního města rozumné a vytváří podmínky pro další rozvoj města. A přestože má město úvěry a každoročně je splácí, tak v roce 2013 hospodařilo s přebytkem 81,6 mil. Kč.

Rovněž společnosti ovládané statutárním městem (Teplo Přerov a. s., Přerovská rozvojová s. r. o. a Technické služby města Přerova, s. r. o.) jsou finančně stabilní s pozitivním hodnocením. Charakteristickým rysem pro zmíněné společnosti je dobrá likvidita a nízká zadluženost. Stejné hodnocení má i společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a. s., ve které má město podíl.

O tom, že se dařilo, svědčí reakce především návštěvníků, kteří mají možnost sledovat dění s odstupem. Je pravdou, že dnes toho může město Přerov nejen svým občanům, ale i návštěvníkům hodně nabídnout.

Závěrem chceme poděkovat všem svým kolegům v zastupitelstvu města, členům výborů a komisí za jejich práci a podporu, bez kterých by se jistě řadu cílů nepodařilo naplnit. 

Přílohy:

Tabulka č. 1 – Přehled čerpání úvěru dle jednotlivých let

Tabulka č. 2 – Přehled čerpání úvěru včetně celkových nákladů – výběr z akcí

Plnění programového prohlášení v číslech

Plnění programového prohlášení Rady města Přerova