Město Přerov

Lověšice mají po něm významnou památku – kroniku obce. Josef Bartocha zemřel 4. listopadu 1927 ve věku 68 let.

Další významnou osobou obce je MUDr. Emílie Lukášová. Narodila se 30. září 1900 v domě č. 77. Byla dětskou lékařkou a ředitelkou Ústavu pro matky s kojenci v Ostravě a známá po celé Československé republice. Po vzoru ostravského ústavu bylo vybudováno v Československé republice dalších 23 stejných zařízení. Byla nositelkou několika státních vyznamenání. Zemřela 1. ledna 1954 v Ostravě. Pochována je na hřbitově v Lověšicích.

Výstavba obce v datech

• 19. června 1290 - první písemná zmínka o Lověšicích postavení kapličky 1733
• 1749 - první písemná zmínka o hospodě
• 1827 - postavení zídky kolem kapličky
• 1841 - železnice u Lověšic
• 1855 - postavení kříže u polní cesty
• 1866 - zasazen strom „akát“, dům č. 20
• 1882 - postavení „staré“ školy
• 1892 - předání podjezdů veřejnosti
• 1905 - postavení „nové“ školy
• 1908 - postavení nových ulic  (ulice Drážní, ulice Brněnská, ulice Mírová - od školy směrem k Přerovu)
• 1908 - založení divadelního souboru
• 1921 - postaven Pomník svobody
• 13. února 1921 - zřízení obecní knihovny
• 1930- zavedení telefonu do obce
• 1931 - vybudování parku
• 1933 - zavedení elektrického osvětlení
• 1934 - postaven Obecní dům
• 1936 - postavena Sokolovna
• 1936 - zřízení hřbitova
• 1937 - postaven Dělnický dům

Obecní knihovna

Po založení Sboru dobrovolných hasičů v obci 3. září 1904 byla ve Sboru založena v roce 1908 sborovná knihovna.

Studenti střední a měšťanské školy chtěli probudit české sebevědomí a proto založili v roce 1908 Národní jednotu. U většiny občanů měli porozumění. Národní jednota pak založila v obci divadelní soubor, který sehrál první hru „Vodní družstvo“ na vypůjčeném jevišti v místním hostinci. Národní jednota si zřídila svoji knihovnu, která měla přes dvě stě knih.

Velkou zásluhu na této činnosti měli: Arnošt Němeček, František Brázda, Antonín Gróf, Josef Brázda, František Bartoník (později lékař v armádě v hodnosti majora), Bedřich Mlčák, Karel Suchánek.

Dne 22. června 1919 vyšel zákon, že každá politická obec má zříditi a vydržovati knihovnu obecní a do obecního rozpočtu zařadit položku na knihovnu. Za každého obyvatele alespoň 50 haléřů.

Ze zápisu obecního zastupitelstva č. 31 ze dne 13. února 1921 u Ševčíků:
Bod 2. – zřízení obecní knihovny:
Starosta Pápežík na základě zákona minimální osvěty navrhuje zřídit obecní knihovnu, sloučit knihovny korporací a zřídit osvětovou komisi. Na návrh člena obecního zastupitelstva Markoviče, aby knihovna byla umístěna ve škole, odpověděl, že k tomu je potřeba schválení školní rady. Obecní zastupitelstvo naváže spojení s řídícím učitelem Ječmínkem a se všemi korporacemi a tak tuto záležitost vyřídí.

Do obecní knihovny byly předány knihy Sboru dobrovolných hasičů a Dělnické tělovýchovné jednoty. Počet knih byl 428 kusů. Prvním knihovníkem byl Eugen Pospíšil. Obecní zastupitelstvo se významem obecní knihovny často zabývalo.

Zápis obecního zastupitelstva č. 7 ze dne 31. srpna 1926:
Bod 1. – volba místní knihovní rady:
Po zdůraznění důležitosti této instituce byli na návrh Jaroslava Engla uvoleni všemi hlasy přítomných: Olehlík Josef, Navrátil Adolf, Brázda Antonín, Frgalová Marie.Osvětový sbor

Osvětový sbor byl v obci založen v červnu 1921 ve složení:

• předseda Josef Fürst
• jednatel Antonín Brázda
• pokladník Josef Hlobil
• knihovník Ladislav Obadálek

Činnost sboru:

• půjčování knih
• pořádání přednášek
• pořádání oslav k 28. říjnu

Oslavy se konaly u Pomníku svobody a padlých vojínů v místním parku.

Soubor s kompletním přehledem kulturní činnosti zde: Kulturní činnost obce v datech

Čestní občané obce

1. Protokol ze zasedání obecního zastupitelstva ze dne 2. prosince 1892:
   Uznávaje velké zásluhy ředitele stavby pana Wilhelma Asta, která naší obcí probíhala tím, že přičiněním jeho nákladiště zřízeno bylo, osmělují se předložiti návrh by naším čestným občanem zvolen byl, jakož ve věci té pokračovati. Zmíněný se zdržuje ve Vídni.
   Usnesení: obecní výbor uznávaje zásluhy zde uvedeného přistupuje k tomu výkonu a jmenuje pana Wilhelma Asta, ředitele stavby při Severní dráze ve Vídni, za svého čestného občana všemi přítomnými.
   (Jan Kubík č.7, Jan Bartoník, František Brázda, Jan Kubík č.6, Rudolf Němeček, Leopold Mrázek, Eugen Pospíšil)
2. Zápis obecního zastupitelstva 27. června 1908:
   Starosta obce Florián Kubík dává návrh, aby čestným občanem obce se stal při příležitosti 40. narozenin mošťěnský děkan Jan Láska.
   Návrh byl schválen. Proti hlasoval pouze František Navrátil.
   Čestný diplom předá starosta obce.
3. Zápis obecního zastupitelstva dne 8. února 1912:
   Toho dne přijalo obecní zastupitelstvo za neocenitelné zásluhy a ochotné práce, jak v záležitostech školních, tak i obecních, prvního správce školy v obci pana Eugena Pospíšila za čestného občana obce.
   Diplom byl předán 1. března 1912 starostou obce Františkem Hanákem.
4. Zasedání obecního zastupitelstva dne 29. října 1927:
   V tento den přijalo obecní zastupitelstvo za velké zásluhy o propagaci obce a za sepsání jejich dějin za čestného občana pana Josefa Bartochu.
   Diplom čestného občana mu předá 2. listopadu 1927 v Olomouci starosta obce pan Adolf Zich, náměstek Alois Němeček, Jan Markovič, radní Vladimír Dömisch, Josef Macík.
5. Zápis ze slavnostního zasedání 6. března 1935:
   Slavnostní projev přednesl k 85. narozeninám T. G. Masaryka starosta obce Adolf Zich. Obecní zastupitelstvo se usnáší všemi hlasy jmenovat čestným občanem Lověšic prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka.
   Podepsáni: Adolf Zich, Rudolf Kubík, Josef Macík, František Bartocha, Alois Němeček, František Pala, Metoděj Vaculík, František Šálek, Frgal.
   (T. G. Masaryk poděkoval dopisem)

Ing. Zdeněk Kubík