Po roce 1416 nastaly pro Lověšice zlé časy, protože na Moravě byly zaváděny různé náboženské novoty. V červnu 1423 se Táboři zmocnili Přerova a jeho okolí. Lověšice byly v roce 1643 definitivně přifařeny k Horní Moštěnici. Papežská stolice nařídila pro Moravu pozdrav „Pochválen buď Ježíš Kristus“.
Pro Moravu byl 26. prosince 1726 vydán královský reskript:
Občané obce toužili po tom, aby měli „svůj vlastní svatostánek“. Podle pověsti se k tomu naskytla příležitost, když 2. července 1730 o svátku Navštívení Panny Marie se nad Lověšicemi strhla prudká bouře, uhodil blesk a celá obec měla „lehnout popelem“. Nestalo se tak. Občané na základě toho učinili slib, že postaví kapli, aby je Panna Maria i nadále chránila proti zlu. Požádali přerovského děkana Nedomu, aby napsal žádost na olomouckou konsistoř o povolení stavby kaple.
Jednání probíhalo 26. srpna 1732 v Horní Moštěnici, kde:
Stavba kaple byla ukončena v roce 1733 ve stylu lidového baroka, bez postranní zídky. Protože náves sloužila jako pole, kam se vyháněl dobytek na pastvu a poškozoval zdivo kaple, byla v roce 1837 postavena zídka se železnou brankou mezi dvěma pilíři.
Od roku 1734 nebylo povoleno v kapli vykonávat služby Boží a „mešní indult“ (povolení) nebyl olomouckou konsistoří udělen.
Zvon byl do věžičky kaple zavěšen v roce 1735 a měl vždy významnou úlohu:
V době druhé světové války (1938-1945)byl zvon na rozkaz německých nacistů odvěšen a určen ke zpracování pro válečné účely. Po skončení války byl zvon zavěšen na kapli. Nebyla však jistota, že je to původní zvon. Teprve v roce 2005 při návštěvě vědeckých historických pracovníků z Brna, bylo zjištěno, že zvon na kapli je podle zachovaných dokumentů původní. Pravděpodobně byl místními občany (Josefem Bryškou a Rostislavem Konečníkem) Němcům ze železničního vagonu odcizen a ukryt na neznámém místě.
Dne 1. července 2007 byl zvon napojen na elektrické vedení a automatické ovládání. Zvoní v poledne a večer.
Uvnitř kaple visel obraz Navštívení Panny Marie namalovaný na plechu značných rozměrů. Obraz byl zajímavý tím, že Panna Maria byla namalována s kloboukem na hlavě místo svatozáře. Při instalaci nového obrazu, který je olejomalba na plechu, kde je podepsán „Ferdinand Pieczka z Místku – 1886“ byl původní obraz uskladněn ve „staré“ škole. Jeho další osud není znám.
Oltář – dnešní oltář vyrobil truhlář Antonín Dostál v roce 1886.
Sošky – v kapli jsou 3 sošky. Na oltáři je větší socha Panny Marie Lurdské, kterou daroval tehdejší učitel na obecné škole Eugen Pospíšil s manželkou Augustínou za 50 zlatých. Socha je z dílny uměleckého stoláře Krejčího z Prahy. Sošky na bocích kaple představují sv. Theodora a sv. Florentiny.
Od 13. srpna 1775 byl velkým břemenem pro obyvatele obce zavedený farský desátek, kdy:
Pololáník - (50-80 měřic půdy, 2 páry koní, 4 krávy, 4 ks mladého dobytka, 4 ks vepřového dobytka, 30 ks drůbeže) odváděl na faru do Horní Moštěnice: 1 kopu žita, 1 kopu ovsa, o Velikonocích 10 vajec, o Vánocích 9 krejcarů.
Čtvrtláník - (30-50 měřic půdy, 1 pár koní, 2 krávy, 1ks mladého dobytka, 1ks vepřového dobytka, 10ks drůbeže) odváděl: 30 snopů žita, 30 snopů ovsa, o Velikonocích 6 vajec, o Vánocích 9 krejcarů
Podsedník - (menší domek, 5 měřic půdy) odváděl: 10 snopů žita, 10 snopů ovsa, o Velikonocích 3 vejce, o Vánocích 3 krejcary
Podruh - (nejchudší občan, který měl nějakou komůrku) odváděl o Vánocích 3 krejcary.
Když sedláci začali dobře hospodařit, vymohli si faráři desátek, protože by jinak utrpěli újmu. Sedlák byl povinen přivést obilí vlastním potahem až do farské stodoly, kde mu farář nebo jeho pomocník (tzv. vytýkač) prohlédli obilí, které když se jim nelíbilo, vrátili sedláka a ten musel přivézt obilí nové.
Pro opravu kaple a její údržbu byl v roce 1872 založen tzv. kaplový fond, do kterého někteří občané odkazovali část svého majetku a dávali různé finanční částky:
Z kaplového fondu se také vyplácely odměny za vykonanou práci:
Peníze fondu se využívaly také pro půjčky občanům. Kaplový fond byl zrušen v lednu 1949. Od roku 1920-1932 probíhal mezi obcí a farním úřadem v Horní Moštěnici spor o dispoziční právo na kapli.
Překvapením pro občany a představenstvo obce bylo, když se dozvěděli, že 2. července 1927 moštěnský děkan Dr. Jan Obdržálek kapli „slavnostně vysvětil“. Tento den byl prohlášen hodovním Dnem Lověšic.
V kapli se pak v měsíci květnu konaly „májové bohoslužby“.
Dne 1. prosince 1929 vložil do horní desky oltáře olomoucký biskup Josef Schinzer ostatky sv. Theodora a sv. Florentina. Kaple na základě této skutečnosti obdržela 1. října 1931 „indult“ k provádění bohoslužeb.
Spor o kapli vyřešil protokol obecního zastupitelstva ze dne 20. srpna 1932:
Protokol podepsal Adolf Zich, Metoděj Dohnal, Jan Markovič a Slováček.
Dne 2. února 1926 byl v obci založen Sbor církve československé. Po jeho založení se konaly za velké účasti občanů bohoslužby na návsi. Křty a sňatky se konaly v Přerově. Několikrát se bohoslužby konaly v místní „nové“ obecní škole.
Kamenný kříž, který stojí u polní cesty z Lověšic do Horní Moštěnice, byl postaven v roce 1855. Důvodem jeho postavení bylo, že římsko-katolická církev chtěla, aby na poloviční cestě do kostela byl postaven nějaký kříž nebo Boží muka.
Ing. Zdeněk Kubík
Pondělí: | 8.00 - 11.30 | 12.30 - 17.00 |
Magistrát města Přerova
Bratrská 709/34
Přerov I-Město, 750 02 Přerov 2
E-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky: etwb5sh
Telefon: +420 581 268 111
IČ: 00301825, DIČ: CZ 00301825
Celkem přístupů: | 49961279 |
Za týden: | 139191 |
Za den: | 22269 |
Online návštěvníků: | 473 |