Město Přerov

moderní město s mamutí historií
Mamut

Vyhledávání

Historie Lověšic: Politické poměry v obci

Do konce roku 1848 spravoval obec rychtář, který dbal na správné vykonávání roboty a vedl o tom záznamy na zvláštních destičkách. Měl proti ostatním obyvatelům obce některé výhody. Byl např. zbaven roboty, měl právo k výčepu piva a někdy dostal od vrchnosti menší peněžitý plat. Jako své pomocníky měl konšely (v obci 2-3), kteří měli také menší výhody. Odznakem moci rychtáře v obci bylo „právo“. Byla to asi 0,5m dlouhá, dřevěná palička pobitá železnými kroužky a ukončena hlavičkou. Na jednom konci bylo oko, aby se mohlo zavěsit na ruku. Na domě rychtáře byla vyvěšena černá oválná tabule s bílým německo-českým nápisem „RYCHTÁŘ“.

Rychtář se s konšely scházel 2x týdně na tzv. hromadě (v úterý a pátek) ve svém domě. Konšelé přicházeli na tuto „hromadu“ se svými „obušky“, což byla hůl s topůrkem. Když uplynulo „volební období“ (bylo 3-5 let), nový rychtář se svými konšely se ujímal svého úřadu. Odcházející rychtář se svými konšely odevzdával správu obce, skládali účet z obecního hospodaření za dobu svého působení (činili počet). Měl-li některý z nich ve svých „účtech“ chyby, nebo něco scházelo, musel to zaplatit. Když nový rychtář a konšelé přijali tento počet za slušný a správný, učinil o tom vrchnostenský písař zápis do registru obce. V zápise se uvádělo, co všechno se předalo, kolik peněz, atd.

 Zachovaný zápis v lověšickém registru z roku 1749 je zapsán takto:
„Léta Páně 1749 v úterý, den sv. Prokopa, za úřadu našeho Matěje Kužela, rychtáře v ty časy a konšela Franze Fargase učinili nám počet řádný, jakož dědina tato za právo má, z úřadu léta svého předešlého žádajících nás za to, abychom jej od nich přijali. A my znajíc žiadost jejich slušnú i přijímáme ten počet za pravý a slušný od nich. I pokládajíc nám peněz hotových, co mimo útraty z té chudé obci zachovali, pět zlatých“.

Rychtář i konšelé byli odpovědni za to:

  • že celá obce v pořádku chodila na robotu
  • dohlíželi na to, aby se v obci nedělo nic proti obecným zákonům a dobrým mravům

Zvláště důležitá byla soudní pravomoc rychtáře a konšelů:

  • ta byla přesně vyměřena a týkala se zásadně menších prohřešků,
  • rozhodovali o sporech, řešili škody na polích,
  • řešili urážky na cti, ublížení na těle

Vrchnost nařizovala celé obci poslušnost k rychtáři a neposlušné přísně trestala. Větší záležitosti, převody statků a smlouvy se řešily na velikém obecním soudu, který se konal 1x v roce za předsednictví vrchnostenského úředníka.

Obecní řád platný v obci roku 1784:

 „Jeden každý soused všechno poslušenství ve všech případnostech zachovati ponejvýše tímto se zavazuje:

  • kdyby se kdo proti tomu jednati opovážil, tedy prvníkrát 8 denním arestem, po druhé 14 denním arestem potrestán bude
  • po třetí slavenému krajskému úřadu k potrestání s přiloženou „species facti“ (listina o jeho přestupku) se odevzdá, neb peněžitou pokutou pro chudé dítky potrestán bude.“

V roce 1832 platil v obci řád obecního zastupitelstva pro přijetí nového souseda do obce. Přijímání souseda se provádělo v domě rychtáře za účasti všech občanů obce. Vždy, když nastoupil nový hospodář, nebo se do obce někdo „přiženil“. Nový soused pak dal všem „příjem“: sedlák - 1 bečku piva, 2 kopy tvarůžků, 2 pecny chleba, chalupník – půl bečky piva, 1 kopu tvarůžků a 1 pecen chleba. Vše se pak konalo v místní hospodě.

Po ukončení 30 leté války přichází do země cizí šlechta, která zachází se svými poddanými velmi tvrdě. Pozemky byly zanedbané, ubylo lidí i dobytka a tak se lidé, aby obdělali svá pole zapřahali do pluhů.
Aby šlechta měla přehled o svých poddaných a jejich výdělcích, zavedla v roce 1771 číslování domů a provedla sčítání obyvatel i dobytka.
První zachovalý seznam obyvatel Lověšic je z roku 1786 (bylo zde 38 domů). V druhé polovině 18. století se začalo povolovat stavět na obecním trávníku „světnice“ nebo „chaloupky“.
Tak se v Lověšicích usadil nový druh osadníků – domkařů, nebo také „chalupářů“. Byli to původně bezzemci, z nichž někteří pouze za bečku piva dostali malý pozemek.

V roce 1848 byla vydána nová ústava a došlo k přestavbě politické moci. Některé úkoly politické správy byly svěřeny občanům. Od 20. března1849 bylo zavedeno Prozatímní obecní zřízení, které platilo až do 6. listopadu 1918. V každé obci se musely zřídit dva povinné orgány:

  • obecní výbor, který byl volen na 3 roky a ze svého středu si volil
  • obecní představenstvo, které mělo výkonnou moc a skládalo se ze starosty a 2 radních

V obci byly voleny další úřední osoby: obecní strážník, ponocný, polní hlídač, pastýř. Voliči byli podle volebního řádu, který vyšel 15. března 1864 rozděleni podle majetku a podle výše odváděných daní do 3 sborů. Nejvýše byl postaven 1. sbor.

V dobách, kdy nebylo v okolí žádných továren zaměstnávali se občané pouze zemědělstvím a tito nebyli nijak organizováni. První krok k organizování učinili v obci železniční zaměstnanci, kteří založili roku 1907 Stranu sociálně demokratickou a v roce 1912 byla v obci založena Strana národně sociální a v roce 1921 Strana lidová.

Po vzniku Československé republiky 28. října 1918 došlo ke změně zákonů a tak bylo změněno i volební právo občanů: bylo zrušeno volební právo podle výše majetku a volební právo měli všichni občané za těchto podmínek: nejméně 3 měsíce trvalé bydliště v obci, stáří 21 let a svéprávnost.
Volební období bylo stanoveno na 4 roky a od roku 1933 pak na 6 let. Ve zvoleném obecním zastupitelstvu pak došlo k poměrnému zastoupení.

Dříve, než první hasičská myšlenka našla v naší obci úrodnou půdu, boj s požárem prodělal složitý vývoj. Z počátku byl boj proti požáru málo účinný, protože se používaly primitivní prostředky. Bylo nařízeno, aby každý občan obce měl na půdě připraveny kádě plné vody, háky, sekerky, lopaty, žebřík a ráhno. Lověšice měly 2 ruční stříkačky (podobné injekční stříkačce), často pokažené a několik dlouhých žebříků. Tyto prostředky byly uloženy v šindelem kryté „šopě“ na návsi (před kapličkou). Dne 15. dubna 1819 bylo v obci vyvěšeno „Prohlášení“, které zakazovalo kouření v chlévech, stodolách a na všech místech se snadno zápalnými látkami. Na vyhlášce se podepsali: rychtář Mikuláš Kubík, konšelé Franz Pavlék, Ignác Slováček, Jakub Frkal.

Koncem roku 1864 vznikl okolo 10 hodiny v domě č. 17 Silvestra Bartoníka požár, který se za silného větru rozšířil po celé dědině. Oheň se rychle šířil proto, že celá dědina byla kryta doškem, nebylo řádné hasičské nářadí a nebyl organizován hasičský sbor. Oheň měl za následek i změnu ve vzhledu obce. Všechna stavení se začala stavět z cihel – vepřovic a střechy se kryly šifrem. Vepřovice se dělaly v „Teláku“ u potoka Svodnice. V letech 1876 – 1878 bylo v Lověšicích založeno úmyslně 4-5 požárů. Bylo podezření, že požáry jsou zakládány úmyslně snad ze msty, nebo aby byla zabezpečena práce pro zedníky. Byl obviněn lověšický mladík Slováček, zaměstnaný jako dělník na nádraží v Přerově, který velmi často požíval alkoholické nápoje.
Požár znamenal pro postiženého vždy krutý osud. Až do roku 1904 nebyla v obci zajištěna žádná pomoc. Občané sáhli k organizované pomoci později, než v jiných okolních vesnicích. Do čela úsilí o založení dobrovolnického hasičského sboru se postavil Obecní výbor, když se 3. září 1904 usnesl, aby byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů.

Člen obecního zastupitelstva Silvestr Topič byl pověřen, aby navrhl přípravný výbor. Ten doporučil výbor ve složení: František Hanák, Silvestr Topič, Hynek Holbein. Výbor vypracoval stanovy, které předložil na c.k. Okresní hejtmanství a svolal ustavující valnou hromadu občanů na 6. října 1904. Přítomno bylo 36 občanů.
Valná hromada jednomyslně zvolila funkcionáře sboru:

  • starosta sboru – František Janda
  • místostarosta – Josef Vyplelík
  • jednatel – Silvestr Topič

První výborová schůze se konala 10. října 1904, kde bylo usneseno, že zápisné každého člena bude 1K, pracovní oblek pořídí sbor za cenu 10K za jeden oblek a bylo zahájeno jednání s firmou Smékal – Čechy u Prostějova o zakoupení stříkačky a výzbroje pro 28 členů. Protože sbor neměl žádné peníze na zakoupení stříkačky, zaslal prosební žádosti o peněžitou podporu na různá místa. Na prosební žádost odpověděla pouze hraběnka Terezie z Fürstenbergu z Horní Moštěnice, která zaslala 150K a olomoucký arcibiskup zaslal 15K.

Sbor začal pořádat hasičské zábavy. Na první zábavě 8. ledna 1905 měl čistý zisk 29,58K. Slavnostní vysvěcení stříkačky (tažená koňským potahem) se konalo 2. června 1905 na návsi v Lověšicích. Slavnosti předcházel 1. června lampionový průvod. Po ukončení slavnosti složili členové sboru do rukou náčelníka slib: „Slibuji čestným slovem svým do rukou náčelníkových přísně zachovávat povinnosti vytknuté ve stanovách a řádu služebním Sboru dobrovolných hasičů v Lověšicích“.

První zásah u požáru měl sbor 19. srpna 1905 v počtu 23 členů. Jednalo se o požár v Újezdci. příslušníci svým výborným počínáním zachránili od požáru školu, za což jim starosta Újezdce po ukončení akce poděkoval za „výbornou práci“.
První zásah sboru při požáru v obci byl proveden 12. srpna 1907, když v 18.30 hodin vypukl požár v domě č. 29 a 30.
Sbor jmenoval 17. listopadu 1908 hraběnku Terezii z Fürstenbergu čestnou členkou a velitelkou sboru. Byl jí odevzdán diplom „Sbor dobrovolných hasičů v Lověšicích jmenoval Vaši hraběcí milost landhraběnku Terezi z Fürstenbergu v jubilejním roce panování císaře a krále Františka Josefa I. čestným členem a velitelkou sboru za prokázané dobrodiní a příčinlivost Sboru“.

Sbor za dobu svého trvání působil při likvidaci 61 požárů. Byl zrušen v roce 1984.

Na valné hromadě sboru 10. ledna 1927 podal pokladník sboru Josef Kubík (91) návrh, aby byl v obci uspořádán sjezd rodáků. Starosta sboru Josef Brázda dal o návrhu hlasovat a ten byl přijat všemi hlasy. Bylo rozhodnuto, aby sjezd rodáků se konal 8. srpna 1937. Byl schválen program sjezdu a zvolen přípravný výbor.

V sobotu 7. srpna ve 20 hodin bylo sehráno divadelní představení „Vesnice zpívá“ v místní sokolovně. Slavnostním řečníkem na sjezdu rodáků byl zvolen Antonín Brázda a za rodáky obce Josef Spala a farář Artur Pospíšil (vlastním jménem Uhlíř, lověšický rodák). Část sjezdu se odbývala na zahradě hostince „U Mašíčků“. Do pamětní knihy se zapsalo 221 účastníků sjezdu. Výbor provedl vyúčtování a revizoři účtů vše odsouhlasili. Tím výbor ukončil svoji činnost a byl rozpuštěn.

Po ukončení výstavby kanalizace a úpravě cesty, která vedla přes celou vesnici, bylo nutné provést i úpravu návsi. K tomu byl v obci 10. září 1930 založen Okrašlovací spolek, jehož předsedou byl tehdejší řídící učitel na obecné škole Josef Fürst. Na návsi, která sloužila jako pole, kde se pásl dobytek a kde i SK Lověšice hrál svá utkání chtěl spolek zřídit park. Na schůzi výboru 7. března 1931 byl zpracován plán „lepšího vzhledu obce a okolí“ a plán na vybudování dětského hřiště. Okrašlovací spolek zahájil úpravu návsi 19. března 1931. Náves byla zorána potahy místních rolníků: Josefa Brázdy, Františka Kubíka (21) a Františka Bartochy. Veškerou prací byl pověřen František Slováček. Požádal vedení arcibiskupských lesů (Bochoř) o dodání líp, keře byly dodány z Kelče. Lavky byly dodány jednotlivými podnikateli. Koncem celého parku byl vysázen živý plot, upraveny chodníky a vysázeny keře a ozdobné stromy. Náves tak dostala k 9. dubnu 1931 nový vzhled. V obci a okolí bylo vysázeno asi 100 líp. Správou parku byl výborovou schůzí 5. dubna 1937 pověřen František Slováček.

V obci byl v červnu roku 1921 zřízen Osvětový sbor. Předsedou byl řídící učitel Josef Fürst. Činnost sboru byla: půjčování knih z obecní knihovny, pořádání přednášek a organizování různých oslav. Ty se konaly v místním parku u Pomníku svobody a padlých vojáků.

Obecní knihovna byla zřízena 13. února 1921. Měla přes 200 svazků. Činnost knihovny řídila knihovní rada ve složení: Olehlík Josef, Navrátil Adolf, Brázda Antonín, Frgalová Marie.

Ing. Zdeněk Kubík

13.11.2013 16:56:11 | přečteno 1732x | Ing. Jana Pivodová

Anketa

Líbila se vám vánoční výzdoba náměstí T.G.M.?
 
92% (268)
 
8% (24)
Všechny ankety a kvízy
 

Vyhledávání v telefonním seznamu úřadu

Pondělí:
Úterý:
Středa:
Čtvrtek:
Pátek:

8.00 - 11.30
8.00 - 11.30*
8.00 - 11.30
8.00 - 11.30*
ZAVŘENO*

12.30 - 17.00
12.30 - 15.00*
12.30 - 17.00
12.30 - 15.00*
 ZAVŘENO*

*) veřejnoprávní jednání na pozvání, objednaní klienti
Technické služby města Přerova Kulturní a informační služby města Přerova Teplo Přerov a.s. Sociální služby města Přerova, p. o. Městská knihovna v Přerově Sportoviště Přerov s.r.o. Přerovská rozvojová s.r.o Městská policie Přerov
Přerov - znak města

Magistrát města Přerova
Bratrská 709/34
Přerov I-Město, 750 02 Přerov 2
E-podatelna: posta@prerov.eu
ID datové schránky:  etwb5sh
Telefon: +420 581 268 111
IČ: 00301825, DIČ: CZ 00301825 

Návštěvnost

Celkem přístupů: 49964404
Za týden: 463693
Za den: 67729
Online návštěvníků: 900
 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load