Doporučení pro chovatele

OBSAH:

Aviární influenza drůbeže je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolané virem influenzy A. Ztráty jsou vysoké, dosahují až 100%.

Virus se šíří kontaktem s ostatními ptáky, vzduchem, kontaminovanými dopravními prostředky, technikou, nářadím, krmivem a znečištěnou obuví a oděvem.

Inkubační doba je 3 až 7 dní. Nákaza se projevuje nechutenstvím, celkovou skleslostí, náhlým poklesem snášky, dýchacími potížemi, otoky hlavy, vodnatými průjmy, výtoky z očí. Při pitvě se zjišťují krváceniny na orgánech, fibrinózní nálepy na orgánech dutiny tělní, záněty střev a záněty horních cest dýchacích. Vakcinace proti nákaze se neprovádí. Postižené hejno drůbeže se likviduje.

Existuje možnost přenosu viru do evropských států tažnými a migrujícími volně žijícími ptáky. Druhá možnost zavlečení nákazy jsou ilegální dovozy ptáků z postižených oblastí, ale i možný přenos lidmi při turistických cestách.

SVS ČR a země EU zakázaly dovozy živých ptáků, vajec, drůbežího masa a neošetřeného peří na svá území z postižených států.

V případě dalšího šíření Aviární influenzy doporučujeme chovatelům drůbeže v ČR přijmout opatření, která by minimalizovala nebezpečí přenosu nákazy a která spočívají v těchto krocích:

• zákaz vstupu nepovolaným osobám do hal a chovů drůbeže,
• omezení počtu vstupů a vjezdů na jeden hlídaný (zvonkem propojit s kanceláří apod.)
• vstupující osoby vybavte ochrannými pomůckami (obleky, holínky)
• dodržování černo-bílého systému ochrany chovu (osoby, služby),
• nainstalujte sprchovací zařízení a prostředky k mytí rukou osob
• jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů, (all in - all out)
• aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu,
• povolte vjezd jen dezinfikovaným vozidlům, ostatní zůstanou vně chovu
• čistěte a dezinfikujte manipulační prostory
• zasíťujte okna, větrací otvory a zamezte vstupu volně žijícího ptactva do hal,
• zamezení průniku hlodavců do chovu (myším stačí otvor 7,5mm, potkanům 15 mm), deratizace, odstranění všech zdrojů vody pro hlodavce (kaluže, fontánky) z okolí chovu
• u chovů, které jsou prováděné na výběhu, zamezte hlavně v podzimním období styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky a to omezením chovu ve výběhu nebo výstavbou zastřešených venkovních voliér,
• organizujte chov v uzavřených prostorách - halách a zamezte styku drůbeže s volně žijícím ptactvem,

Dále je třeba:

• vést řádnou evidenci o chovu drůbeže, jejich přesunech a veterinárních zákrocích, jak vyplývá z legislativy,
• hlásit veterinární službě zvýšené hromadné úhyny drůbeže, případně i ptactva,
• v záchranných centrech provádět odběry vzorků k vyšetření u ptáků na AI,
• při chovu v halách v době, kdy nebude mít drůbež přístup na výběh, je třeba pamatovat na zajištění dostatečného podestýlání, zajištění dostatečného krmného prostoru (krmítek) a napáječek. Rovněž je třeba dodržovat doporučené množství kusů drůbeže podle jednotlivých kategorií na jednotku prostoru a dbát na dostatečnou výměnu vzduchu zvýšeným větráním.

Příznaky onemocnění Aviární influenzou

• - načepýřené peří
• - ptáci jsou skleslí a shrbení
• - náhlý pokles snášky
• - tenké skořápky
• - ztráta chuti
• - cyanóza (modrofialová barva) lalůčků a hřebínků
• - otok a zduření hlavy, očních víček, hřebínku, lalůčků a běháků
• - průjem zelené barvy
• - ztížené dýchání
• - výtok z dýchacích otvorů často lehce zbarvený krví
• - ztráta koordinace, ztráta pohybu a schopnosti stát
• - drobné krváceniny viditelné na běhácích
• - zvýšené ztráty hynutím
• - náhlé úhyny bez předchozích příznaků onemocnění

V případě zjištění výše uvedených příznaků, zejména neschopnosti drůbeže se postavit, ztráty chuti, načepýřeného peří a skleslosti, kontaktujte ihned

• privátního veterinárního lékaře
• příslušnou Krajskou veterinární správu
• popř. Krizové centrum v Brně

Aviární influenza - postupy při dezinfekci

Doporučená preventivní opatření, doporučení pro chovatele - obrázkové přílohy

V prvotní dezinfekci se provádí

1. Sprejová dezinfekce celého areálu, kde mohlo dojít k přímému či nepřímé­mu styku s nakaženými ptáky (dezin­fekce staveb, cest, dopravních pro­středků atd.).
2. Důkladné zvlhčení všech hnízd, podestýl­ky a trusu dezinfekčním prostředkem.
3. Zajistit sprejovou dezinfekci všech vnitřních stěn, podstřešních prostor a ostat­ních dutin (ventilačních šachet atd.).
4. Povrch vnějších stěn se dezinfikuje, jen pokud byl ve styku s nakaženými ptáky, jinak vnější povrchy a střechu není nutno dezinfikovat.
5. Dezinfekce cest na farmě včetně stezek, zaji­stit aby nedošlo ke kontaminaci vodních toků.
6. Dezinfekční prostře­dek v roztoku musípůsobit na všechny povrchy přibližně 24 hodin.

Další fáze je následná dezinfekce. Tu je možno provést nejdříve za 24 hodin od ukonče­ní předchozí předběžnédezinfekce.

V následné dezinfek­ci se provádí:

1. Odstranění všech organických materiálů (podestýlka a jiné nečistoty) z budov na jedno místo (hromadu hnoje), jejíž okolí je důkladně dezinfiková­no postřikem.
2. Ponechat hnůj mini­málně 42 dní na místě, poté jej likvidovat v malých dávkách roz­metením nebo spále­ním.
3. Vysušit, vyčistit a poté vytřít dezinfekčním roztokem ventilační a přepravní systémy technologie (krmení, napájení, ...). Jestliže nelze tyto systémy vyčistit v celku, je třeba je rozdělat, vyčis­tit, vydezinfikovat a poté složit.
4. Použitím účinného čisticího prostředku (Antec Biosolve) tlakovým čistěním důklad­ně vyčistit podlahy, stěny, stropy, podstřeš­ní prostory, snášková hnízda, krmítka atd. ve všech stavbách, které budou v přímém kontaktu s ptáky. Odstraňte všechny pavu­činy a prach postřikem nebo použitím prů­myslových vysavačů.
5. Po ukončení procedur uvedených v bodě 4 odmastit zařízení použitím detergentu (Antec Biosolve) ve formě pěny. Nechte působit přibližně deset minut a poté uvolněnou nečistotu odstraňte tlakovou vodou. Je třeba zkontrolovat, že celé zařízení bylo účin­ně vydezinfikováno.
6. Stavební části farem, nakládací rampy, cesty atd. musí být ošetřeny dezinfekčním roztokem minimálně 30 minut před opla­chem vodou.
7. Po sedmi dnech opakovat kompletní dekontaminační program ještě jednou.

Další důležitá zjištění

1. V případě nezpevněných podlah či výbě­hů musí být povrchová vrstva seškrábána, rozmělněna a smíšena s tekutým dezin­fekčním prostředkem. Poté musí být spá­lena nebo přidána k ošetřené podestýlce (hnoji).
2. Dřevěné podlahy, pokud je chceme znovu použít, musí být rozebrány a dezin­fikovány. Půda pod podlahou musí být rozrušena a promočena dezinfekčním roztokem.
3. Všechny dřevěné součásti nižší hodnoty, jako například palety, staré ploty, dřevěné pražce, je nejlépe spálit.
4. Slámu, seno, papír a dřevo je třeba dez­infikovat sprejem. Každý volně ložený materiál dezinfikovat sprejem a pak spá­lit nebo přiložit k dekontaminované pode­stýlce.

Zpracováno podle zahraničních materiálů firmy ANTEC (www.antecint.co.uk )